V minulém čísle jste psali o pravidlech pro čerpání dovolené. Slyšela jsem ale také něco o možnosti krácení dovolené. Během svého podnikání jsem se s tím ještě nesetkala - k čemu je to dobré? A je to vůbec podle nového zákoníku práce možné? Nový zákoník práce převzal v oblasti krácení dovolené v podstatně dřívější právní úpravu.
Pravidla nyní najdete v § 223 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., v platném znění).
Dovolená se zaměstnanci krátí:
- jestliže neomluveně zameškal směnu a zaměstnavatel mu tuto jeho nepřítomnost neprominul, - jestliže nepracoval v kalendářním roce pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, po dobu alespoň 100 dnů,
- jestliže zameškal práci pro výkon trestu odnětí svobody (či vazbu) v rozsahu alespoň 21 dnů.
Pro omluvenou nepřítomnost v práci se krátí pouze dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část. Dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část může být zkrácena i pro neomluvenou nepřítomnost. Dovolená za odpracované dny a dodatková dovolená se krátí pouze z důvodu neomluvené absence.
Dovolenou z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, včetně absence pro vazbu nebo výkon trestu odnětí svobody, je zaměstnavatel povinen krátit. Od tohoto pravidla se firma ani pracovník nemohou smluvně odchýlit. Povinnost krátit dovolenou z důvodu neomluvené nepřítomnosti v práci zaměstnavateli uložena není - realizace tohoto práva tedy záleží na úvaze zaměstnavatele.
Dovolená, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodů, které vznikly v tomto roce.
Při krácení dovolené pro omluvené překážky v práci (s výjimkou vazby a výkonu trestu odnětí svobody) a pro neomluvené absence musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce dvou týdnů. (Při krácení kvůli vazbě nebo trestu odnětí svobody výše uvedené pravidlo neplatí.) Pro krácení je rozhodných vždy 21 dovršených, nejen započatých dnů absence.
Při krácení dovolené ztrácí zaměstnanec nárok na tu část dovolené, o kterou mu byla dovolená zkrácena. Zaměstnanec je povinen již případně vyplacenou náhradu mzdy za vyčerpanou dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, zaměstnavateli vrátit. Zaměstnavatel je oprávněn vyplacenou náhradu srazit ze mzdy; nepotřebuje k tomu uzavírat se zaměstnancem dohodu o srážkách.
V novém zákoníku práce s účinností od 1. ledna 2007 došlo jen k dílčím změnám:
Při krácení dovolené z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci se na rozdíl od předchozí právní úpravy snižuje počet dnů odůvodňujících krácení dovolené z dosavadních 22 dnů na 21 dnů.
Je stanoveno nové pravidlo pro zaokrouhlování dovolené: Jestliže poměrná část dovolené činí necelý den, zaokrouhluje se na půlden, což platí jak pro stanovení nároku na dovolenou, tak pro výpočet dvanáctin dovolené pro účely krácení dovolené.
Prominutí neomluvené absence je nově plně v pravomoci zaměstnavatele, už k tomu nepotřebuje souhlas odborů.
