Platí nějaká závazná pravidla pro spotřebitelské soutěže, kdy nám lidé třeba posílají obaly od výrobků a my jim za každých 10 kusů věnujeme malý dárek? A jak je to v případě, že výherce losujeme? Jsou nějaké limity pro maximální hodnotu výhry? Slyšela jsem, že se i na tyto firemní soutěže vztahuje loterijní zákon, což mi přijde absurdní.
Jana Králová, Hradec Králové Vaše otázka nemohla přijít ve vhodnější čas. Právě kvůli nejasnostem v této otázce totiž ministerstvo financí s mobilními operátory a dalšími odborníky jasněji určilo tato pravidla. Novinky pak prezentovali v uplynulém týdnu. Dokument je „pouze“ metodickou pomůckou pro provozovatele akcí o ceny a podle ministerstva se nejedná o závazný výklad zákona. Tímto šalamounským argumentem se ale nenechte odradit. Budete-li se těmito pravidly, zveřejněnými mimo jiné na oficiální internetové stránce ministerstva (www.mfcr.cz) řídit, nikdo vás nemůže trestat za to, že jste porušili zákon. Jednáte takzvaně „v dobré víře“, koneckonců metodický pokyn sice není dodatkem k zákonu, ale podle základních právních zásad jsou právě ministerstva jedním ze subjektů, které svým výkladem mohou „upřesňovat“ (nikoliv doplňovat nebo dokonce měnit) zákon. Takováto upřesnění pak - zjednodušeně řečeno - mají charakter veřejného příslibu, k němuž se ministerstvo nemůže jen tak přestat hlásit. CO SE ROZUMÍ LOTERIÍ Zákon o loteriích (č. 202/1990 Sb., v platném znění) definuje hned v prvním odstavci prvního paragrafu, co spadá do působnosti této přísné právní úpravy: Loterií nebo jinou podobnou hrou se rozumí hra, jíž se účastní dobrovolně každá fyzická osoba, která zaplatí vklad (sázku), jehož návratnost se účastníkovi nezaručuje. O výhře nebo prohře rozhoduje náhoda nebo předem neznámá okolnost nebo událost uvedená provozovatelem v předem stanovených herních podmínkách. Nezáleží přitom na tom, provádí-li se hra pomocí mechanických, elektronickomechanických, elektronických nebo obdobných zařízení. Okolnost, jež určuje výhru (výsledek slosování, sportovního utkání, dostihů, závodů a jiné budoucí události), nesmí být nikomu předem známa a musí být takového druhu, aby nemohla být provozovatelem nebo sázejícím ovlivněna. K provozování takové loterie nebo jiné podobné hry (definované v § 1 odst. 1 zákona) je potřeba mít příslušné povolení. Zakázány jsou spotřebitelské loterie, jestliže souhrn všech nepeněžitých výher za všechny hry provozované stejnou firmou přesáhne za jeden kalendářní rok 200 tisíc korun a hodnota jednotlivé výhry přesáhne 20 tisíc korun. Jestliže výše uvedené částky nepřesáhnete, můžete soutěž pořádat, ale musíte ji oznámit místně příslušnému finančnímu úřadu (důležité je vaše oznámení, nikoliv už povolení). MARKETINGOVÉ SOUTĚŽE Výše zmíněnému přísnému režimu zákona nepodléhají takzvané marketingové soutěže. Tedy akce, které jsou organizovány za účelem podpory prodeje, marketingových či jiných propagačních aktivit organizátora marketingové soutěže a které nesplňují všechny definiční znaky loterie nebo jiné podobné hry či spotřebitelské loterie dle § 1 zákona o loteriích. Přestože se na ně nevztahuje zákon o loteriích, je i v marketingových soutěží nutné dodržovat obecně závazné právní předpisy, zejména pak předpisy týkající se ochrany spotřebitele. Účastníci soutěže musí být zejména předem informováni o veškerých pravidlech spojených s účastí v soutěži, o době trvání soutěže a způsobu určení výherců soutěže. PRVEK NÁHODY Pro posouzení, zda jde o loterii, nebo jen marketingovou soutěž, je důležité posouzení principu náhody jako jednoho ze základních definičních znaků loterií (nebo jiných podobných her či spotřebitelských loterií), které podléhají zákonu. Náhoda je právní skutečnost, která je nezávislá na vůli člověka a která tak představuje událost povahy nepředvídatelné. Je tedy nutné prokázat absenci vůle člověka, a tedy musí jít o událost svou povahou objektivně nepředvídatelnou a vůlí neovlivnitelnou. Prvek objektivnosti je zde třeba spatřovat i v tom, že nelze (například v důsledku znalosti principů přírodních zákonů či různých vědomostí) ovlivnit výsledek hry (pořadí). KONKRÉTNÍ PŘÍKLADY**
Ministerstvo financí připravilo typické příklady marketingových soutěží, které neobsahují prvek náhody a proto nepodléhají zákonu (a to ani v případě existence vkladu do hry). Vědomostní soutěže: O výherci vědomostní soutěže rozhoduje objektivní správnost odpovědi na položenou otázku, a tedy i odpověď je v obecné rovině závislá na míře znalostí a vědomostí soutěžícího. V případě, že více účastníků soutěže zodpoví na otázku správně, musí být určena objektivní předem známá pravidla, na jejichž základě bude stanoveno pořadí výherců (například podle pořadí správně doručených odpovědí). Jestliže neodpoví správně nikdo, pak výhercem mohou být i ti, jejichž číslo či skutečnosti uvedené v odpovědi se nejvíce blíží správné skutečnosti.
Pokud bude přesná odpověď známá až v budoucnosti, musí se jednat o takové budoucí skutečnosti, které lze ke dni vyhlášení vědomostní soutěže předvídat na základě matematických metod, odhadů, zkušeností či znalostí, přičemž musí být veřejně dostupné informace, na jejichž základě lze tyto budoucí skutečnosti předvídat.
Příklad: Kdy panoval Karel IV.? Kolik plechovek o výšce 10 cm a průměru 5 cm se vejde do kufru automobilu určitého typu a značky? Kolik SMS bude posláno v síti určitého konkrétního mobilního operátora první hodinu po Novém roce?
Příklad nevhodné otázky, kterou nelze předvídat (alespoň ne bez veřejně dostupné informace nutné pro kvalifikovaný odhad): Kolik SMS bude zasláno za pět let v síti operátora?
Kreativní soutěže: Jsou založeny na výběru nejlepšího příspěvku, a to na základě objektivních či subjektivních kritérií, která jsou předem stanovena. Výběr musí být prováděn na základě transparentních pravidel, většinou prostřednictvím poroty či odborné komise.
Příklad: Porota vybírající nejlepší příspěvek do soutěže (například fotografii, dětskou kresbu a podobně). Tato porota může být složena i ze zákazníků pořádající společnosti - může jít například o hlasování všech klientů prostřednictvím internetu.
Rychlostní a výkonové soutěže: Výherce soutěže je určen na základě rychlosti (své správné odpovědi) či výkonu (ten, kdo zašle nejvíce obalů od výrobků).
Soutěže s předem stanoveným pořadím: Výhercem se stane předem neznámá skupina osob, která zašle svůj hlas (SMS, mailem či jinak) v daném pořadí. Tento koncept není náhodný, pokud účastník soutěže má možnost zaslat větší počet hlasů a jejich prostřednictvím se na základě znalosti principů fungování technologie či postupu snaží ovlivnit výsledné pořadí.
Příklad: Výhercem se stane každý 10. soutěžící, který formou SMS zašle správnou odpověď.
Soutěžní koncept „každý vyhrává“: Jednotlivé výhry mohou být různé, přičemž rozdíl mezi hodnotami jednotlivých výher by neměl být značný. Pokud by každý z účastníků obdržel určitou (zpravidla drobnou) výhru a následně by byl jeden z výherců dále vylosován a obdržel by hlavní výhru ve srovnání s ostatními výhrami značné hodnoty (automobil), jednalo by se již o náhodný výběr podléhající zákonu
o loteriích.
Příklad: Každý, kdo správně zodpoví vědomostní otázku, získá různé druhy kosmetických balíčků (nebo například CD, DVD, mobilní telefon) v hodnotách několika set až několika tisíc korun. Hodnota jednotlivé výhry nesmí přesáhnout 20 tisíc korun, souhrn všech nepeněžitých výher za všechny hry provozované stejnou firmou nesmí přesáhnout 200 tisíc korun za jeden kalendářní rok.
