SLUŽEBNÍ ZÁKON - Konec zbytečné byrokracie, odpolitizování státní správy, odbourání korupce a stabilizace úředníků. To jsou cíle služebního zákona, který má přinést jasná pravidla pro úředníky centrálních orgánů, krajů a obcí. Jenže stále není jasné, kdy začnou konečně platit. Ve sněmovně už leží čtvrtý návrh na jeho odložení.
V Poslanecké sněmovně půjde do druhého čtení návrh na další, v pořadí již čtvrté odložení nového zákona o státní službě, který měl začít platit od počátku roku 2009. Norma přitom byla schválena již před šesti lety. Důvodem pro další odklad o tři roky je snaha současné vládní koalice v tomto období protlačit nový návrh, v němž už se nepočítá s tak velkými privilegii pro státní úředníky. Hlavně ODS prosazuje, aby úředníci měli podobné postavení jako ostatní zaměstnanci, jimž pravidla určuje především zákoník práce. Dříve schválený zákon tak vláda chce navždy uložit k ledu. S největší pravděpodobností odklad projde. V prvním čtení pro něj hlasovala většina poslanců, jen tři se postavili proti.
Zrušením dříve schváleného služebního zákona úředníci ministerstev a dalších ústředních orgánů a správních úřadů přijdou například o jistotu platového postupu podle kariérního řádu, příspěvek k důchodu či odbytné při propuštění z organizačních nebo úsporných důvodů až do výše ročního platu. Premiér Mirek Topolánek tvrdí, že pro vedoucí funkce musí platit manažerský princip, který umožní vrcholné státní úředníky nejen dobře zaplatit a udržet, ale v případě potřeby i propustit.
Chtějí jen získat čas
„Vláda považuje za správné upravit zaměstnanecké vztahy úředníků novým zákonem, proto navrhuje odložit nabytí úplné účinnosti služebního zákona o tři roky. V takto získaném časovém prostoru bude možné zpracovat, projednat a v parlamentu posoudit novou právní úpravu,“ zdůvodňuje odklad vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
Připravovaný návrh má mít úplně novou filozofii. Nová předloha má jednotně upravit právní postavení nejen zhruba 94 tisíců úředníků státní správy, ale také 54 tisíců zaměstnanců územních samosprávních celků. Zatím se na každou skupinu úředníků vztahuje jiný zákon. „Státní správa by měla být pojímána jako celek,“ potvrzuje František Menšík z ministerstva vnitra, který na přípravě nové verze spolupracuje.
Bez nové právní úpravy se státní správa v budoucnu neobejde. Česká republika je navíc jedinou zemí Evropské unie, ve které neplatí služební zákon řešící povinnosti a práva úředníků. Původně vláda chtěla nový zákon schválit ještě během letošního roku, tedy dříve, než měla začít platit již schválená norma. „Jsem přesvědčen, že to stihneme,“ ujišťoval ministr Petr Nečas ještě na konci loňského roku. Vláda uložila ministerstvu vnitra, aby do 30. června 2008 zpracovalo věcný záměr zákona. To se zatím nepovedlo, a tak byl termín posunut. Je jasné, že do konce roku už nová předloha schválena nebude. Proto „starý“ zákon musí být odložen, jinak by od ledna 2009 začal platit bez ohledu na přání současné vlády.
Nad manažery ve státní správě visí otazník
„V příštích dnech máme zlomové jednání s ministerstvem práce a sociálních věcí, na kterém budeme řešit některé problémy. Například zda zavedeme manažery veřejné správy, jaké budou zaměstnanecké vztahy a podobně,“ vysvětluje Menšík. Jednota mezi úřady panuje v případě krajů, měst a obcí, rozdílné názory jsou však na pravidla ve státní správě. Hlavně myšlenka manažerského systému má řadu odpůrců, nejen v opozici. Menšík věří, že se stanoviska obou ministerstev podaří sjednotit a práce budou moci dál pokračovat.
Zpoždění v přípravách nového návrhu by nemělo být neúnosně dlouhé.
„Ministerstvo vnitra má za úkol do konce tohoto roku předložit paragrafované znění návrhu zákona, který bude jednotně upravovat postavení úředníků v České republice. Ten úkol jsme připraveni splnit,“ slibuje ministr vnitra Ivan Langer.
