Z insolvenční revoluce Pavla Juříčka toho nejspíš mnoho nezbude. Postavilo se proti ní ministerstvo spravedlnosti
Majitel skupiny Brano Pavel Juříček měl v pátek 29. ledna představit na společné tiskové konferenci s ministrem financí Andrejem Babišem svůj radikální plán, jak zreformovat českou justici a zatočit s „insolvenční mafií“. „Všechny podklady jsem poslal panu Babišovi minulý týden. Pan Babiš má tiskovou konferenci svolat, ale zatím jsem od něj nedostal informaci, jestli to bude již tento týden v pátek, jak bylo předběžně dojednáno,“ tvrdil minulou středu Juříček.
S tiskovkou to šlo mezitím od desíti k pěti. Na ministerstvu financí o ní sice cosi matně tušili, ovšem tvrdili, že ji bude mít na starost další ministerstvo řízené Babišovou stranou ANO – spravedlnost. Na ministerstvu spravedlnosti o ní pro změnu nevěděli vůbec nic.
Posléze se obě ministerstva shodla, že tiskovka je věcí pana Juříčka a pana Babiše, oni s ní nemají nic společného a že v pátek možná bude a možná taky nebude.
Nakonec se tiskovka odložila o týden a stejně neslavně to vypadá i s radikální částí reformy, kterou Juříčkův „insolvenční tým“ z Babišova popudu navrhl (kromě Juříčka v týmu sedí právnička Hana Marvanová a lidé z okruhu Svazu průmyslu a dopravy). Na Babišovo konečné vyjádření se ještě čeká, ovšem ministerstvo spravedlnosti už jasně deklarovalo, že bude insolvence řešit po svém.
Revoluce Juříček, který se sám cítí obětí „insolvenční mafie“, se do boje vrhl s veškerou vervou a radikalismem. Insolvenční zákon pochopil jako pouhý odrazový můstek a rozhodl se z gruntu zreformovat samo fungování soudní moci, a to bez ohledu na reálnou prosaditelnost. Extrémní je v tomto ohledu jím navrhované omezení funkčního období soudců na deset let, což by znamenalo změnit ústavu, a tedy (mimo jiné) získat hlasy 120 poslanců.
Jeho další nápad, aby vznikla Nejvyšší rada soudnictví, ve které by zasedala maximálně třetina soudců, zase koliduje s léta běžícím názorovým střetem – jestli má taková rada vůbec vzniknout (tradičně šlo o hlasy z ministerstva spravedlnosti), jestli v ní má být polovina soudců a polovina nesoudců (zastáncem je šéf Nejvyššího správního soudu ČR Josef Baxa), či většina soudců (exšéfka Nejvyššího soudu Iva Brožová).
K Juříčkovým plánům se vrcholní soudní funkcionáři vyjadřovali jen kriticky. Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová se nechala slyšet, že by to byla „absolutní revoluce“, předseda pražského městského soudu Libor Vávra podotkl, že „neodvolatelnost soudců je základním znakem liberálnědemokratického právního státu a znemožňuje nástup totalitních režimů“, a šéf Nejvyššího správního soudu Josef Baxa mluvil o „další z mnoha ukázek takových těch nekompetentních zásahů do justice“.
A ke kontrarevoluci se přidalo také ministerstvo spravedlnosti. „Pavel Juříček sehrává roli jakéhosi enfant terrible našeho právního prostředí. Bylo by jednoduché jeho návrhy šmahem odmítnout s tím, že něco takového v právním státě není možné,“ řekl týdeníku Euro první náměstek ministera Robert Pelikán. „To bychom ovšem dělat neměli. Návrhy pana Juříčka jsou alarmujícím výrazem zoufalství naší podnikatelské veřejnosti se zajišťováním spravedlnosti v obchodních věcech. Musíme se ptát po důvodech této nespokojenosti a musíme hledat cestu, jak ji odstranit,“ dodal. Od Babišova „silného muže“ je to vyjádření více než decentní, přesto však znamená jediné – děkujeme, ale uděláme si to po svém.
Evoluce Co tedy ministerstvo reálně plánuje? Rozjelo prověrky insolvenčních správců a spolu s Vysokou školou ekonomickou pracuje na analýze „více než padesáti podezřelých insolvenčních řízení s cílem vytvořit schéma událostí, které nejčastěji nastávají v průběhu podezřelého konkurzu“. Výsledkem má být zatím neupřesněná novela insolvenčního zákona.
Již nyní míří do vlády krátká neambiciózní vyhláška, která nařizuje, aby insolvenční správce (či jeho společník) byl během úředních hodin osobně přítomen ve své „provozovně“.
Ministerstvo tím reaguje na výsledky zmíněných prověrek, během kterých se ukázalo, že někteří insolvenční „velkosprávci“ si v působnosti různých okresních soudů zřizují fiktivní provozovny – někteří jich prý měli až 60 – a díky tomu jim soudy přidělují řádově více případů než jejich decentnějším kolegům. Měnit ústavu či zákon o soudech a soudcích, jak navrhuje Juříček, ministerstvo kvůli insolvencím neplánuje.
Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová se nechala slyšet, že by to byla „absolutní revoluce“.
O autorovi| Václav Drchal • drchal@mf.cz
