WASHINGTON, HOUSTON (NY Times, myd) – Situace kolem padlého energetického gigantu se vyvíjí zajímavým směrem. Ve hře je množství žalob a okolnosti krachu vyšetřuje dokonce i zvláštní komise amerického Kongresu. Spleť vzájemných vztahů jednotlivých aktérů a zájmových skupin by vydala na velice slušný celovečerní film.
Ve stejný den, kdy Enron požádal o soudní ochranu před věřiteli, podal žalobu na konkurenční společnost Dynegy, která měla původně Enron koupit. Z transakce nakonec sešlo a Enron tvrdí, že postup Dynegy nebyl legální a těžce společnost poškodil. Žalovaná škoda: deset miliard dolarů. Dynegy pro změnu žaluje Enron o potrubní systém spojující texaské rafinerie s americkým středozápadem. Ještě před pádem Enronu bylo v plánu, že Dynegy potrubí převezme v polovině prosince. Tvrzení Enronu, že Dynegy nemá na nic nárok, odmítá žaloba tím, že padlý gigant úmyslně zamlžil informace o své finanční situaci a že potrubní síť má sloužit jako kompenzace za již provedenou investici ve výši 1,5 miliardy dolarů. „To my jsme žalovali Dynegy, že nepřípustně ukončila plánované spojení. Dynegy nemá podle nás na potrubí nárok,“ říká mluvčí Enronu Karen Denneová. V balíku žalob se objevují i podání věřitelů. J. P. Morgan žaluje Enron o vydání aktiv v hodnotě 2,1 miliardy dolarů, která sloužila jako zástava na poskytnuté úvěry. Tyto peníze se v Enronu používaly v prazvláštním mechanismu zpeněžování nesplacených pohledávek pomocí tří spřízněných společností. Ani podaná žaloba však neovlivnila fakt, že J. P. Morgan dává spolu s Citigroup dohromady 1,5 miliardy dolarů jako „půjčku života“ pro Enron.
Kromě Enronu čelí žalobám i jeho auditor, kterým je společnost Andersen. Zjistilo se, že 500 milionů dolarů závazků jaksi vypadlo z účetnictví, a tak má šéf Andersenu Joseph Berardino co vysvětlovat. Žalují ho akcionáři a vlastní vyšetřování vede i Americká komise pro cenné papíry (SEC). Vzhledem k ekonomickému významu padlého Enronu vznikla i zvláštní vyšetřovací komise při americkém Kongresu. V této souvislosti není od věci připomenout, že šéf společnosti Kenneth Lay patří mezi osobní přátele prezidenta Bushe a výrazně podporuje republikánskou stranu. Kongresmani to budou mít v tomto případě velmi těžké, protože padlá společnost s nimi nehodlá příliš spolupracovat. Lay se ke slyšení nedostavil a stejně se zachoval i bývalý finanční ředitel Enronu Andrew S. Fastow, který dostal v říjnu výpověď. „Vypadá to, že pan Fastow je nezvěstný,“ říká mluvčí Billyho Tauzina, který vede ve Sněmovně reprezentantů komisi pro energetiku a obchod.
