Generální advokátka Soudního dvora Evropské unie doporučila tomuto soudu, aby zamítl žalobu České republiky na unijní směrnici zavádějící přísnější pravidla pro nabývání a držení palných zbraní. Názor generálních advokátů pro soud není závazný, soudci však často doporučení potvrdí. Česko bude podle náměstka ministra zahraničí Martina Smolka o zrušení směrnice nadále usilovat.
ČR se u soudu domáhá zrušení směrnice zakazující některé poloautomatické zbraně či zásobníky. Podle české žaloby je směrnice diskriminační a zbytečně omezuje držitele legálních zbraní. Brusel zdůvodňuje novou právní úpravu snahou znemožnit či znesnadnit teroristům získávat zbraně.
Generální advokátka Eleanor Sharpstonová ve zdůvodnění mimo jiné uvedla, že nová směrnice neporušuje vlastnické právo, jelikož toto právo může být ve veřejném zájmu a za podmínek stanovených zákonem omezeno. V unijním právu podle ní navíc neexistuje žádné základní právo držet zbraň.
Sharpstonová rovněž zdůraznila, že po teroristických útocích v Evropě v roce 2015, bylo pravděpodobné, že členské státy přijmou rozdílná vnitrostátní ochranná opatření ohledně palných zbraní. Podle ní bylo proto nutné, aby EU přijala jednotnou legislativu, která na unijní úrovni zvýší bezpečnost a zároveň nenaruší unijní zásadu volného pohybu zboží, v tomto případě palných zbraní.
Vlastníte zbrojní průkaz?
Advokátka rovněž uvedla, že EU při přijímání zpřísnění dřívější směrnice byla v naléhavé situaci a musela urychleně řešit výzvy vyplývající z teroristických útoků v roce 2015. Evropa tehdy zažila dva velké teroristické útoky, oba se staly v Paříži, kde při nich v lednu 2015 zemřely skoro dvě desítky lidí a v listopadu 2015 se obětí několika útoků v jeden den stalo 130 lidí.
Sharpstonová také hájila přeřazení některých samonabíjecích zbraní z kategorie palných zbraní podléhajících povolení do kategorie zakázaných palných zbraní. Poznamenala, že členské státy i nadále mohou potvrdit, obnovit nebo prodloužit povolení pro ponechání takových zbraní, které byly registrovány před 13. červnem 2017, kdy směrnice vstoupila v platnost.
Úpravu zakazující některé poloautomatické zbraně či zásobníky schválily země EU i europarlament předloni, návrh získal podporu většiny unijních zemí a drtivé většiny europoslanců. Česko, podporované v tomto sporu Maďarskem a Polskem, zpochybňuje způsob přijetí této novely dřívější směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní. Některá její ustanovení nejsou dostatečně přesná a zřejmá a neumožňují majitelům zbraní znát jejich práva a povinnosti, tvrdí mimo jiné žaloba.
Česká republika měla směrnici EU zpřísňující kontrolu nad palnými zbraněmi zavést do svého právního řádu do loňského září, což ale podobně jako řada dalších členských států unie nestihla. V Česku by se změny dotkly téměř všech asi 300 tisíc držitelů zbrojních průkazů a také držitelů znehodnocených zbraní nebo zásobníků, které zatím nepodléhají evidenci.
| Česko bude dál usilovat o zrušení směrnice |
|---|
| Odmítavé stanovisko k české žalobě podle Martina Smolka neobsahuje hlavní argumenty, podle nichž směrnice příliš omezuje majitele legálně držených zbraní. „Stanovisko je napsané jasně, ale mně tam chybí klíčové části k těm našim základním argumentům, těm nejvíce přesvědčivým. Generální advokátka je vůbec nekomentuje. To mě vede k tomu, že v tom řízení má smysl pokračovat,“ řekl Smolek. Podle něj advokátka přešla tvrzením, že zbraně jsou nebezpečné, zásadní argument, že směrnice nepřiměřeně zasahuje do práv vlastníků legálně držených střelných zbraní. Podobné výhrady má i ODS, podle níž směrnice „zavedla drakonická opatření pod falešnou záminkou boje proti terorismu, na jehož eliminaci má nulový dopad“. „Směrnice nebojuje se zločinci a teroristy, ale s legálními držiteli zbraní, kteří se řídí platnými zákony a pravidla neporušují,“ uvedla místopředsedkyně poslanců ODS a šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová. |
| ČR podala žalobu na unijní směrnici o zbraních v srpnu 2017 |
|---|
| 20. dubna 2016 - Poslanecká sněmovna se postavila proti záměru Evropské komise (EK) omezit kvůli terorismu legální držení střelných zbraní. Komise by se měla zaměřit podle mínění poslanců na nezákonné držení a obchod se zbraněmi. Podobné stanovisko dala v souladu s postojem vlády taky horní parlamentní komora. Senátoři podpořili pouze tu část návrhu, která by měla zabránit prodeji zbraní přes internet. |
| 9. května 2016 - Ministerstvo vnitra doporučilo, aby zástupci ČR „při všech možných příležitostech“ aktivně vystupovali proti návrhu evropské směrnice o kontrole zbraní. |
| 11. května 2016 - Vláda odmítla návrh evropské směrnice týkající se střelných zbraní. Návrh by vedl v Česku ke ztrátě tisíců pracovních míst, uvedl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) doplnil, že jde o zásadní zpřísnění legálního držení zbraní, s čímž podle něj nelze souhlasit. |
| 14. března 2017 - Směrnici zpřísňující kontrolu nad střelnými zbraněmi schválil Evropský parlament. Z českých europoslanců podle výpisu z hlasování směrnici podpořil jen Jan Keller (ČSSD), a to omylem. Poté požádal o dodatečnou změnu hlasování. Finální verze byla podepsána 17. května 2017, 24. května 2017 byla zveřejněna v Úředním věstníku. Cílem směrnice má být zabránit teroristům ve vyzbrojování, podle kritiků ale hlavně omezuje majitele legálně držených zbraní a trh s legálně drženými zbraněmi a výrazně zasahuje do vnitřní bezpečnosti státu, což je v rozporu s právem EU. |
| - Ministr obrany Stropnický po schválení v europarlamentu oznámil, že ministerstvo začne pracovat na návrhu zákona, který by umožnil střelcům nechat si některé zbraně, jež zapovídá směrnice. Ministerstvo vnitra podle předsedy sněmovního bezpečnostního výboru Romana Váni (ČSSD) směrnici zanalyzuje a zváží, zda kvůli ní nepodá žalobu. Směrnici EU kritizovaly o další parlamentní strany. |
| - Proti normě se v Česku zvedla vlna nevole. Změny by se dotkly téměř všech zhruba 300.000 držitelů zbrojních průkazů a také držitelů znehodnocených zbraní nebo zásobníků, které zatím nepodléhají evidenci. |
| 24. května 2017 - Ministerstvo vnitra oznámilo, že ČR chce nejpozději do začátku srpna podat proti směrnici žalobu k Soudnímu dvoru EU. |
| 14. června 2017 - Ministr vnitra Chovanec oznámil, že ČR podá žalobu do poloviny srpna. Jeho návrh podpořila vláda. |
| 25. července 2017 - Odpůrci směrnice předali předsedovi a místopředsedovi Senátu Milanu Štěchovi (ČSSD) a Jaroslavu Kuberovi (ODS) petici proti regulaci zbraní a sebeobraných prostředků ze strany EU. Podpis připojil v květnu 2018 například i prezident Miloš Zeman. |
| 9. srpna 2017 - Česko podalo žalobu k Soudnímu dvoru EU. ČR požaduje zneplatnění směrnice a s žalobou podala také návrh na odklad účinnosti směrnice, kterou by měly členské státy EU zavést do svých právních řádů nejpozději do poloviny září 2018. Podle české žaloby je směrnice diskriminační a zbytečně omezuje držitele legálních zbraní. |
| 12. července 2018 - Menšinový kabinet ANO a ČSSD získal důvěru Sněmovny. Podpořili jej poslanci KSČM, zástupci ostatních šesti stran byli proti. Jedním z bodů programového prohlášení vlády je prosazení „legislativy, která podstatně zmírní negativní důsledky evropské směrnice o zákazu držení některých druhů zbraní.“ |
| 14. září 2018 - ČR a další země měly do tohoto dne zavést směrnici do svého právního řádu. Normu, která by tak učinila, čeští politici ale přijmout nestihli. Nestihla to ale i řada dalších členských států unie. |
| 5. března 2019 - Soudní dvůr Evropské unie se začal zabývat žalobou, kterou se Česká republika domáhá zrušení směrnice. |
| 11. dubna 2019 - Generální advokátka Soudního dvora EU doporučila tomuto soudu, aby zamítl žalobu ČR na unijní zbrojní směrnici. |
