"Neexistuje-li dosud v mediálním právu výslovná konkrétní úprava chránící tato práva a svobody v prostředí internetu, lze analogicky využít právních institutů, které mají obecnou povahu, nejsou vázány výlučně na určitý typ informačního média a jsou způsobilé takovou ochranu poskytnout," stojí v nálezu. Konkrétně se týká práva na odpověď a práva na dodatečné sdělení.
Senát se zpravodajem Janem Filipem vyhověl stížnosti soudního znalce, o kterém server Novinky.cz publikoval článek "Soud řeší šlendriánství psychiatra, může mu sebrat razítko znalce". Znalec se později domáhal zveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení, kde by mohl informace korigovat a doplnit o následný vývoj. Pražské soudy mu nevyhověly s vysvětlením, že tiskový zákon se vztahuje pouze na periodický tisk, kterým internetový portál není.
Podle ústavních soudců hodně záleží na úhlu právního pohledu, v nálezu použili příklad kočky a psa. Z hlediska poplatkového práva jsou obě zvířata "nesrovnatelné objekty regulace", z hlediska chovu nebo ochrany před týráním jsou ale srovnatelné a lze je zahrnout pod společný obecnější pojem, například zvířata v zájmovém chovu.
Obdobně nelze srovnávat tiskové a internetové zprávy z hlediska principu vydávání, šíření a uchovávání. Mají však společné to, že se mohou nést informace poškozující důstojnost, čest, dobré jméno a pověst člověka, přičemž internetové zprávy mají potenciálně větší dopady.
"Bylo by pak nepřijatelné, kdyby v některých srovnatelných situacích mediální právo ochranu poskytovalo, a v jiných, s ještě závažnějšími důsledky pro dotčené nositele základních práv a svobod, nikoli," napsali soudci v nálezu.
V kauze, kterou se zabýval, ÚS zrušil rozhodnutí soudů všech stupňů. Nárokem soudního znalce se bude znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 2. Související návrh na provedení škrtů v tiskovém zákoně ÚS odmítl.
