PRAZDROJ NASTAVIL BUDVARU ZRCADLO

Rozhodnutí o českobudějovickém pivovaru vláda zřejmě opět odloží

Po vstupu South African Breweries (SAB) do Plzeňského Prazdroje a nošovického Radegastu (EURO 41/1999) zůstává Budějovický Budvar jediným z velkých domácích výrobců piva bez strategického partnera. Již osmý rok žije v předprivatizační nejistotě a vláda Miloše Zemana, ostatně jako všechny předcházející, zatím nedokázala odpovědět ani na základní otázku, zda je privatizace vůbec nutná.

Vládní harmonogram privatizace, projednaný v únoru Poslaneckou sněmovnou, zavazuje kabinet do konce letošního roku rozhodnout o způsobu odstátnění Budvaru. Atmosféra na privatizačním ministerstvu financí i zakladatelském ministerstvu zemědělství však nijak nenasvědčuje tomu, že by Budvar měl být nyní prioritou. „U nás na to zatím žádný vyhraněný názor není a nic zásadního se kolem Budvaru neděje, probíhají jen určité konzultace s ministerstvem zemědělství, uvádí mluvčí ministra financí Libor Vacek. Šéf odboru zakladatelské činnosti na ministerstvu zemědělství Jiří Stehlík říká, že bezprostřední nutnost privatizace jejich úřad necítí, a to ani v souvislosti se vstupem strategického partnera do konkurenčního Prazdroje. „Budvar je nejdynamičtější domácí pivovar. To, že je stále národní podnik, jej nijak neomezuje.

Ekonomické výsledky budějovického pivovaru skutečně nezakládají důvod překotně privatizovat, alespoň na první pohled. V loňském roce podnik dosáhl hrubého zisku 414 milionů korun a letos se čeká obdobný. Na daních denně do státního rozpočtu z jihu Čech teče 1,7 milionu korun. Výroba i prodej, navzdory krizi na domácím i zahraničních trzích, roste. Podnik vloni vyrobil 1,17 milionu hektolitrů piva, letos se má výstav zvednout o dalších asi 80 tisíc hektolitrů. I v oblasti známkoprávních sporů s americkým pivovarnickým koncernem Anheuser Busch se firmě daří. Uspěla u soudů ve Švýcarsku, v Řecku, v Litvě a nedávno i ve Velké Británii. Proč by se tedy podnik měl prodávat, a stát se tak zbavovat zcela jistých daňových výnosů?

Privatizace není cílem. Ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček, který se nechce k záležitostem privatizace až do rozhodnutí vlády vůbec vyjadřovat, míní, že kabinet by si asi měl nejdříve položit otázku, co má být cílem privatizace, a teprve potom hledat nejlepší metody. „To, že jsme národní podnik, není žádná nemoc. Privatizace se nesmí stát dogmatem. Poukazuje na to, že švédská vláda se také nezbavila Absolut vodky, stejně jako finská vodky Finlandia.

Přesto není zcela ojedinělý názor, že vzhledem ke skutečným možnostem značky a postupující globalizaci jihočeskému podniku pomalu, ale jistě ujíždí vlak. „Stane se nejúspěšnějším lokálním pivovarem, říká s nádechem sarkasmu šéf poslanců ODS a stínový ministr financí Vlastimil Tlustý. Šance na zapojení Budvaru do mezinárodních struktur byla podle něj již téměř promarněna. Česká republika prý vinou pěti let nečinnosti ministerstva zemědělství přišla v Budvaru řádově o několik miliard korun. (V této souvislosti však asi nelze pominout, že Tlustý se na začátku devadesátých let jako náměstek ministra zemědělství Josefa Luxe podílel na privatizaci Prazdroje, ze které stát nakonec nedostal téměř nic.) „Hodnotu pivovaru snižuje nejen nový silný subjekt na českém trhu - Jihoafrické pivovary, ale i další eskalace známkoprávních soudních sporů o značku Budweiser Beer, tvrdí Tlustý.

Ředitel Budvaru Boček nesouhlasí, že by hodnota pivovaru klesla. Poukazuje na to, že vlastní jmění vzrostlo z půl na dvě miliardy. Strategického partnera prý podnik nezbytně nepotřebuje, zvláště ne takového, jakým chtěl být Anheuser Busch (AB). „Důležité je mít zdravý rozum, peníze a dobrý strategický záměr. Na otázku, co kdyby do Budvaru vstoupil někdo z konkurentů pivovaru Anheuser Busch, Boček reaguje, že takové spojení by sice bylo možné, ale záleží na podmínkách kontraktu.

Pravdou je, že jestliže pro americký AB představuje Budvar hodnotu hlavně do té míry, do jaké mu brání ve vstupu zejména na evropský trh, má i pro jeho protivníky cenu zejména v tom, jak moc si celosvětovou expanzi AB nepřejí či nakolik si myslí, že jsou Američané skrze Budvar „vydíratelní . Kdyby totiž Budvar nebyl v závažné soudní při zrovna se světovou pivovarnickou jedničkou, zájem investorů by byl patrně poloviční. Týdeník EURO má informace o tom, že ještě v roce 1997 se v nejvyšších kruzích Klausovy vlády vážně diskutovalo o tom, zda by vhodnou alternativou nebylo spojení s koncernem Philip Morris, respektive s jeho pivovarem Miller, který představuje pro pivovar Anheuser Busch největšího konkurenta na americkém trhu. Hovořilo se i o tom, že by se toto spojení mohlo uskutečnit poté, co by byl podnik privatizován českou cestou, metodou MBO, tedy do rukou managementu. Zda přichází tato varianta ještě v úvahu, není známo.

Městská válka. Management má v případě privatizace o koupi nadále zájem. „Už v roce 1997 jsme říkali, že bychom si na to troufli, a na našem postoji se nic nemění, potvrzuje šéf Budvaru Boček. Jediným dalším investorem, který svůj zájem deklaroval veřejně, je podnikatel a fotbalový funkcionář František Chvalovský. Vloni ovládl s Budvarem sousedící Jihočeské pivovary a letos vstoupil se svým budějovickým konkurentem do mediální války. Přou se o to, kdo skutečně vaří originální Budweiser Beer, zda Budvar, či jím získaný pivovar Samson. Svoje odhodlání privatizovat Budvar Chvalovský týdeníku EURO potvrdil. Myslí si přitom, že by se o vítězství mělo rozhodnout v tendru, kde by hlavním kritériem byla nabídnutá cena. Dodal, že on má finanční krytí zajištěno.

Hospodářské výsledky Budvaru hodnotí Chvalovský jako „slušné , ale domnívá se, že by mohly být ještě lepší. Ředitel Budvaru Boček mu doporučuje, aby se spíše než o Budvar staral o ekonomickou stabilizaci svých Jihočeských pivovarů. Naráží tak na skutečnost, že podnik vloni dosáhl ztrátu 210 milionů korun a ani letos se výsledky nelepší. Válka dvou zájemců o Budvar se dále zostřuje. Jak týdeníku EURO minulou středu sdělil Petr Hoffmann z agentury EMC, která Jihočeské pivovary mediálně zastupuje, podá v nejbližších dnech Chvalovského pivovarnická firma na Budvar soudní žalobu. Důvodem je skutečnost, že se jí neomluvil za údajně klamavou tiskovou reklamu „Budějovický Budvar - jen jediný originál , která prý navozuje nepravdivý dojem, že pouze Budvar je skutečným „Budweiserem . Komu tento souboj má prospět, je otázkou.

Jiří Pšenička

Poučení z vývoje v Plzni a Nošovicích

Poslední fáze privatizace Prazdroje a Radegastu poskytuje Budvaru i vládě několik ponaučení:

1) Vlastenecký aspekt privatizace a politická rizika s tím spojená zřejmě definitivně pomíjejí. Je až zarážející, s jakým klidem se veřejnost smířila s tím, že značku Pilsner Urquell budou mít pod palcem Jihoafričané. To může zásadně přehodnotit postoj této i dalších vlád k „výprodeji dalšího „rodinného stříbra .

2) Je zřejmé, že o známé české pivní značky je mezi světovými koncerny stále zájem. Deset špičkových zájemců o Prazdroj je toho dokladem. Na druhou stranu se ukazuje, že investoři nejsou ochotni kupovat za každou cenu. Vysoké finační požadavky respektovali jenom Jihoafričané, kteří však v současnosti ve velkém přesouvají těžiště svého působení do Evropy a silnou značku nezbytně potřebovali.

3) Pokud bude Budvar prodán za nižší než reálnou tržní cenu, hrozí, že výnos z privatizace bude nakonec realizovat někdo jiný než český stát. Nomura udělala s Prazdrojem a Radegastem jeden z největších a nejvýnosnějších obchodů v novodobé české historii, který lze srovnat snad jen s úspěšným kuponovým vábením Viktora Koženého. Necelé tři miliardy korun investované v roce 1997 do ovládnutí IPB a dvě miliardy, které letos musela věnovat na vyplacení koncernu Bass v Radegastu, rozmnožila na neuvěřitelných 22 miliard. Nutno však podotknout, že součástí úspěchu byla i chytrá majetková restrukturalizace (i to budiž poučením pro vládu).

4) Prazdroj Budvaru konkuruje spíše než v zahraničí na domácím trhu. Již první měsíce působení SAB v ČR zřejmě ukážou, zda si jihočeský národní podnik v souboji s dravým soukromým kapitálem dokáže udržet získané pozice. Stagnace by měla být výzvou k okamžité privatizaci Budvaru, pokud si však udrží rychlý růst, byl by to důvod pro ukončení debat o prodeji.

(jpš)