Praha stále přitahuje lidi z celé země. Hlavní město se ale potýká s vážnými ekonomickými problémy. Rozvoj Česka teď táhnou především kraje z východu země
Venkovského návštěvníka Prahy dnes na Můstku nic nepřekvapí. I když v hlavním městě byl naposledy před deseti lety, v obchodním epicentru země na začátku Václavského náměstí nemá problém se zorientovat. Za tu dobu se tady nic nezměnilo.
Není znát žádný pokrok: původní obchody jsou na svém místě, staré stánky nabízejí stále stejné klobásy, zašlé keře uprostřed náměstí pouze nepatrně povyrostly. Kousek stranou ale přece jen dominuje jeden nový prvek. Prázdné výlohy reprezentativní budovy svědčí o zašlé slávě. Člověk jako by se mrknutím oka přenesl někam do vybydleného amerického Detroitu, kde luxusní městské domy chátrají opuštěné bez obchodů.
Podobný je osud i této budovy na jedné z nejlepších adres v Praze. Předloni ji opustil rakouský maloobchodní řetězec Julius Meinl. Jeho obchodní dům s delikatesami prodělal na Můstku přinejmenším desítky milionů korun. A netrvalo to ani rok. Kvůli obavám z ještě větší ztráty Rakušané českou metropoli kvapem opustili. Praha prostě není Vídeň, znělo zdůvodnění rakouských majitelů při předčasném úprku ze Starého Města. Aby tenhle první a možná i poslední pokus o prodej luxusní gastronomie v Česku nebyl tak smutný, u Meinlů si z něj začali dělat legraci. Česko totiž rodina opouští tak nějak opakovaně. Začalo to už před nějakými 150 lety, kdy se první Meinl sbalil a utekl z rodných západočeských Kraslic. Tak vtipný ale není současný osud prémiového paláce na Můstku, který zhruba rok a půl zůstává bez nájemce. Realitní makléři ze společnosti CBRE, která prostory nabízí, o nepovedené snaze sehnat dobrého maloobchodníka raději mlčí.
Praha v posledních deseti letech žije z minulosti. Zasekla se v čase, zůstává sice s přehledem nejbohatším „krajem“ z celé republiky, ale na ostatní české regiony začíná ztrácet. A to rozdílem koňské délky.
Nejnovější data o hospodářském rozvoji českých krajů v letech 2005 až 2014 potvrzují, že pražský hrubý domácí produkt rostl v uplynulé dekádě zhruba polovičním tempem oproti Zlínsku a jižní Moravě. Oba moravské kraje dokázaly po vstupu země do Evropské unie svůj hospodářský výkon zvýšit bezmála o polovinu, zatímco Praha se propadla mezi nejméně progresivní regiony země.
Pražská letargie
Předloni se pražský HDP zvýšil o pouhých 1,8 procenta, což znamená spolu s Karlovarským krajem nejnižší růst z celé země. Nejde ale jen o pouhý ukazatel HDP, stagnaci hlavního města odhalují i statistiky o nezaměstnanosti či růstu mezd. Počet lidí bez práce se v metropoli za posledních osm let zdvojnásobil. Měření míry nezaměstnanosti se ale za poslední roky změnilo, a tento údaj tak není zcela spolehlivý. Pražský trh práce se přesto na předkrizovou úroveň dosud nevrátil. Zhoršující se situace je patrná například ze srovnání s ostatními městy. Před krizí Praha nechyběla v žebříčku sídel s nejnižší nezaměstnaností, dnes už se na špici nevejde.
Míra růstu pražských mezd je ještě mnohem varovnější. Praha byla v prvním čtvrtletí roku 2016 jediným českým krajem, kde se mzdy navzdory všeobecné konjunktuře snížily. Pokles činil 0,7 procenta. Náskok Prahy v průměrných výdělcích se tak oproti zbytku Česka výrazně snižuje.
Pražskou primátorku Adrianu Krnáčovou (ANO) uklidňuje to, že Praha stále tvoří zhruba čtvrtinu celorepublikového HDP a zatím nevypadla z žebříčku deseti nejbohatších regionů EU. Přesto určitý úpadek posledních let primátorka přiznává. „Je vidět, že tu v předchozích letech proběhla jakási letargie, kdy nebyly plánovány žádné velké projekty ani investice, na kterých je růst Prahy v podstatě závislý. Je potřeba se postupně vypořádávat s nevýhodnými smlouvami, které Praha na sobě měla, a o to se dlouhodobě snažím,“ tvrdí Krnáčová, která do úřadu nastoupila po komunálních volbách v roce 2014.
Přes zjevné oslabení hospodářského růstu zůstává Praha a její okolí nejčastějším cílem stěhování z celé země. Hlavní město dlouhodobě preferují jako svůj migrační cíl obyvatelé všech českých krajů, v devíti z nich je Praha dokonce tou nejatraktivnější destinací.
Podle prognóz Českého statistického úřadu bude Praha i v budoucnu přitahovat stále více Čechů, cizinců i firem, což ovlivní i vzdálenější okolí, nejen pražskou aglomeraci jako doteď. Díky tomu stoupne význam měst ve Středočeském kraji. Počátek trendu je možné sledovat už nyní. Pokud se předpovědi českých statistiků vyplní, bude v roce 2050 v Praze a středních Čechách žít více než třetina všech obyvatel České republiky.
Podle Krnáčové se Praha musí důrazněji otevřít investicím, což znamená přípravu investičních projektů, kterých ale poslední pražské vlády tolik nezanechaly. Jednou z klíčových investičních akcí pro budoucí rozvoj je dokončení pražského a městského okruhu, jehož absence brzdí rozvoj okrajových čtvrtí.
Kraj duchů
Praha ale i v uplynulém desetiletí dosahovala velmi slušného růstu v porovnání s Karlovarskem. Právě severozápad zaznamenal nejnižší rozvoj z celé země, jeho HDP se mezi roky 2005 a 2014 zvýšil o pouhých 14 procent. Tím se ještě prohloubila zaostalost regionu vůči zbytku země. Nejmenší kraj si připsal také další nelichotivý primát. Je místem, odkud v přepočtu na tisíc obyvatel mizí nejvíce lidí. Jejich počet v posledních letech dokonce klesl pod 300 tisíc - v celém kraji o třech bývalých okresech tedy dnes žije zhruba stejně lidí jako v Ostravě.
Příčiny úpadku jsou přesto už dlouhé roky celkem známé. Karlovarský kraj zůstává jedním z posledních regionů, které nemají přímé dálniční spojení s Prahou. Cesta mezi oběma městy zabere hodinu a půl, když máte štěstí a projedete „českou silnici smrti“ bez nehody. Ještě větším problémem je absence vysokého školství. Kraj jako jediný nemá žádnou veřejnou vysokou školu. V Chebu funguje jen pobočka Fakulty ekonomické Západočeské univerzity a v samotných Karlových Varech lze studovat pouze právní specializace na soukromé vysoké škole. Akademický život přitom na sebe nabaluje mnoho pozitivních externalit od příchodu kvalifikovanějších zaměstnavatelů až po prosperitu místních hospod a kaváren. Mimo sezonu jsou Vary městem duchů. Přesto se zejména v posledních dvou letech začíná situace zlepšovat. Zejména na Chebsku, kde se rozvíjí momentálně zřejmě nejúspěšnější česká průmyslová zóna. „Její rozvoj a otevření pracovního trhu v Německu přinesly Chebsku skokové zvýšení mezd,“ říká jeden z respektovaných podnikatelů z regionu Tomáš Peták, prokurista společnosti Lukas CZ, výrobce patentovaných brusných nástrojů pro různá odvětví průmyslu. „Když dnes nedám mistrovi 40
tisíc a obchodnímu manažerovi alespoň 30 tisíc, tak mi druhý den nepřijdou do práce. Platy v těchto profesích se za dva roky zvýšily mnohdy až na dvojnásobek,“ vypočítává Peták. Jeho zkušenosti potvrzují i statistiky.
Průměrné mzdy v Karlovarském kraji v letošním prvním čtvrtletí vyletěly nahoru o 8,1 procenta, což je s přehledem nejvyšší růst v zemi.
Špilberk Valley
Pokud se některé regiony dají označit za motory českého hospodářského růstu, je to Zlínsko a jižní Morava. Jihomoravský kraj se za poslední dekádu stal po Praze druhým nejrozvinutějším regionem v zemi, dříve opomíjený Zlínský kraj se vyhoupl na páté místo. Brno i Zlín jako metropole spojuje jeden zaručený klíč k úspěchu - vysokoškolští studenti. V bezmála čtyřsettisícovém Brně studuje 80 tisíc vysokoškoláků, tedy nejvíc v poměru k počtu obyvatel v celé zemi. V osmdesátitisícovém Zlíně navštěvuje přednášky a semináře více než 11 tisíc lidí.
Obě sídla také zažívají jakousi kulturní renesanci. Byznys, studenti a dobré životní podmínky utvářejí příležitosti pro kulturu a ta zpětně jako katalyzátor přitahuje další žádané zaměstnavatele a do nich ty nejnadanější mozky. „Rozvoji jednoznačně napomáhají zdejší IT fakulty, které každoročně produkují stovky kvalifikovaných IT profesionálů. Brno se tak stává technologickým centrem, českým Silicon Valley, což akceleruje ekonomický růst,“ domnívá se Oliver Dlouhý, osmadvacetiletý zakladatel patrně nejrychleji rostoucího českého startupu Kiwi.com, dříve Skypicker. Mnohamiliardová společnost díky své aplikaci uspěla po celém světě s prodejem levných navazujících letenek. Teď se chystá proměnit celosvětový cestovatelský byznys a propojit jednotlivé služby pro cestovatele. Do konce roku by pro Kiwi mohlo v Brně pracovat až tisíc lidí. A nejsou to jenom Brňané a často ani Češi. „Už dávno nehledáme pouze v Brně, ale v podstatě lovíme kvalitní lidi z celého světa a snažíme se je přestěhovat do Brna. Vzhledem k turbulentnímu vývoji produktu je pro nás důležitější mít zaměstnance pod jednou střechou než sáhnout si na větší počet potenciálních kandidátů, avšak v jiných městech,“ shrnuje svou strategii Oliver Dlouhý.
Brňané se shodují, že jedním z nejdůležitějších impulzů k úspěšnému rozvoji posledních let byl před šesti lety vznik Jihomoravského inovačního centra, podnikatelského inkubátoru pro podporu startupů. Centrem prošly kromě Skypickeru i další původem brněnské technologické firmy Webnode, Gina či Y Soft.
Hospodářský růst jihu a východu Moravy se odráží také v nárůstu obyvatel. Brno a jeho okolí je druhým nejčastějším cílem stěhování v Česku. Brno ale navzdory silné ekonomice stále trápí poměrně vysoká nezaměstnanost.
Třetí zázrak
Na Zlínsku nyní podnikatelé často hovoří o třetím hospodářském zázraku. Současná prosperita podle nich navazuje na meziválečný baťovský velký skok i normalizační slušovickou anomálii. „V posledních letech je na první pohled zřejmé, že Zlín a s ním celý kraj roste a ožívá,“ tvrdí zakladatel sítě očních klinik Gemini ze Zlína Pavel Stodůlka. Po rozdělení Československa se podle něj Zlínsko stalo něčím, na co nebylo zvyklé - pohraničím. Špatná dopravní dostupnost znamenala po dlouhé roky pro průmyslový Zlín hlavní překážku rozvoje. To se změnilo s novou dálnicí D1 prodlouženou až k Otrokovicím. „V kraji nyní sídlí řada firem s nadnárodní působností - od pneumatikářského a plastikářského průmyslu až po vývoj softwaru. Rozvoj souvisí také s dostupností kvalifikovaných odborníků, které vychovává zlínská Univerzita Tomáše Bati,“ jmenuje Stodůlka hlavní důvody překotného, více než 40procentního růstu regionu v uplynulé dekádě.
Důležitou roli v proexportně orientovaném Zlínském kraji hraje místní krajská hospodářská komora provozující mimo jiné Kontaktní centrum pro východní trhy a Centrum pro mezinárodní spolupráci.
Předsedkyně komory a úspěšná podnikatelka Ivona Huňková přesto stále vidí v jednom z nejbohatších českých krajů nedostatky.
„Je to nedostatečná dálniční síť a nízký zájem mladých lidí o technické a přírodovědné obory a také odchod mladých lidí za studiem nebo za prací do zahraničí, odkud se je snažíme získat jako zkušené zpět,“ uvádí Huňková, která vlastní daňovou a účetní společnost Euregnia.
Jedním z možných vysvětlení úspěchu regionů na úkor Prahy je také velký příliv evropských dotací po roce 2006. Kraje získaly ze strukturálních fondů Evropské unie stovky miliard právě proto, aby se vyrovnaly rozdíly mezi českými periferiemi a hlavním městem. To se skutečně podařilo. Praha si v porovnání s českými regiony sáhla na evropské peníze minimálně - vykazuje až 180 procent průměrného ekonomického výkonu Evropské unie, a patří tedy v celé Evropě mezi nejvyspělejší regiony. Na vyšší podporu proto nemá nárok. Je pravděpodobné, že v blízké budoucnosti ztratí nárok na evropskou podporu i několik nejvyspělejších českých krajů. Stanou se oběťmi svého úspěchu.
Přes zjevné oslabení hospodářského růstu zůstává Praha a její okolí nejčastějším cílem stěhování z celé země. Na Zlínsku se hovoří o třetím hospodářském zázraku. Současná prosperita navazuje na meziválečný baťovský velký skok i normalizační slušovickou anomálii.
Všichni do Prahy, Brna, Plzně, Olomouce nebo na jih Čech (kam se dlouhodobě nejvíc stěhujeme)
Z Prahy do kraje 1. Středočeského 2. Ústeckého 3. Jihočeského
Z Vysočiny 1. na jižní Moravu 2. do Prahy 3. na jih Čech
Z Pardubického kraje 1. na Královéhradecko 2. do Prahy 3. do středních Čech
Ze Zlínského kraje 1. na jižní Moravu 2. do Prahy 3. na Olomoucko
Z Olomouckého kraje 1. na jižní Moravu 2. do Prahy 3. do Moravskoslezského kraje
Ze středních Čech 1. do Prahy 2. na Ústecko 3. do jižních Čech 4. do Libereckého kraje
Z jižních Čech 1. do Prahy 2. do středních Čech 3. do Plzeňského kraje 4. na Vysočinu
Z Plzeňského kraje 1. do Prahy 2. do středních Čech 3. do jižních Čech 4. do Karlovarského kraje
Z Karlovarského kraje 1. do Prahy 2. do Plzeňského kraje 3. do středních Čech 4. do Ústeckého kraje
Z Ústeckého kraje 1. do Prahy 2. do středních Čech 3. do Libereckého kraje 4. do Plzeňského kraje
Z Libereckého kraje 1. do Prahy 2. do středních Čech 3. na Ústecko 4. do Královéhradeckého kraje
Z Královéhradeckého kraje 1. do Prahy 2. do středních Čech 3. na Liberecko 4. na jižní Moravu
Z jižní Moravy 1. do Prahy 2. na Vysočinu 3. do Zlínského kraje 4. do Olomouckého kraje
Z Moravskoslezského kraje 1. do Prahy 2. na Olomoucko 3. na jižní Moravu 4. do středních Čech
O autorovi| Jan Novotný, novotnyj@mf.cz
