Radek Laštovička
Finanční skupina Fio působí na českém kapitálovém a finančním trhu od roku 1993. Její součástí je Fio, burzovní společnost, aktivní především v oblasti obchodování s cennými papíry přes internet. Objem jejích obchodů se ročně pohybuje v desítkách miliard korun. Ve Spojených státech na burze obchoduje 20 procent dospělé populace, v Česku je to pouze 0,1 procenta dospělých. O trendech na kapitálových trzích hovořil týdeník EURO s obchodním ředitelem skupiny Fio Radkem Laštovičkou.
EURO: Jak jsou rozděleny podíly na trhu on-line brokingu v Česku? LAŠTOVIČKA: Oficiální statistika neexistuje, ale předpokládáme, že počet lidí obchodujících s akciemi přes internet v Česku nepřesahuje pět tisíc. Odhadujeme, že prostřednictvím naší aplikace e-Broker se uskutečňuje přibližně 50 procent transakcí. O zbytek se dělí s podíly kolem deseti procent Patria (majetkově propojená s ČSOB), Atlantik finanční trhy a společnost Bohm and partner. Kromě nich ještě působí na trhu SATI a BrokerJet České spořitelny.
EURO: Fio je společnost s výlučně českým kapitálem. Jak dlouho se udržíte v konkurenci členů větších finančních skupin? LAŠTOVIČKA: Toho, že by bylo možné náš trh „převálcovat“ marketingovou akcí nějaké velké banky, se nebojíme. Klienti trávící hodiny zhodnocováním peněz na burzách, si po internetu snadno najdou nejlepší podmínky. Naše síla je ve specializaci. Rozhodně nestačí být nejlevnější, což ani nejsme. Podstatnější je spolehlivost aplikace, vhodná skladba služeb, specifické on-line zpravodajství, investiční doporučení a efektivní marketing na internetu. Za zmínku také stojí, že jako jediní z on-line brokerů v Česku máme vlastní stálý tým vývojářů. Námi vyvinuté on-line aplikace používají také klienti v Polsku a na Slovensku.
EURO: Oslovil vás někdo s nabídkou na odprodej firmy? LAŠTOVIČKA: Nevíme o žádné takové nabídce. Překvapuje nás však přístup Komerční banky (KB) k on-line obchodování s akciemi. Oba její hlavní domácí konkurenti, ČSOB a Česká spořitelna, jsou již velmi aktivní a neskrývají plány na posílení významu on-line brokingu v portfoliu služeb. Z KB však žádné takové signály nepřicházejí, a banka dokonce i jako tvůrce trhu na BCPP dosahuje v segmentu obchodování s akciemi několikrát menších objemů než Fio.
EURO: Jaké tituly kromě českých jsou poptávány? Je zájem o americké a německé? LAŠTOVIČKA: Bezesporu nejrůstovějším segmentem je obchodování s akciemi v USA. Český trh se v absolutní většině objemů soustřeďuje na sedm titulů, pro které BCCP vytvořila segment SPAD. Aktivněji obchodujícím klientům však takto malý trh nenabízí dostatečné možnosti. Překvapivý je pomalý náběh zájmu českých klientů o indexové akcie přesně kopírující vybraný akciový index. Klienti tím totiž i při malé investici mohou snížit riziko - diverzifikací své investice na všechny tituly obsažené v indexu. Vezmeme-li v úvahu, že jen málo investičních fondů dokáže klientům vydělávat více, než kolik činí index trhu, nabízejí indexové akcie výhody investování do fondu a zároveň klient neplatí provizi žádnému správci fondu.
EURO: Součástí finanční skupiny FIO je i družstevní záložna. Nesnižujete to kredibilitu vaší firmy? LAŠTOVIČKA: Existenci Fio družstevní záložny v naší komunikaci nijak nezdůrazňujeme právě kvůli špatnému image tohoto typu finančních institucí. Záložna přitom v naší skupině hraje srovnatelnou roli jako náš obchodník s cennými papíry. Proto vítáme novelu zákona o družstevních záložnách, která z nich udělá standardní malé finanční instituce. V rámci skupiny Fio jsme vytvořili dostatečné prostředky k navýšení kapitálu záložny na požadovaných 35 milionů korun.
EURO: V 90. letech byly populární arbitráže mezi jednotlivými akciovými trhy. Existují nyní v Česku tituly umožňující podobné aktivity? LAŠTOVIČKA: Vydělávání na rozdílu cen stejných akcií ve SPAD, Automatizovaném obchodním systému burzy a RMS už dávno vymizelo. Někteří investoři očekávali příležitost vydělávat na rozdílu cen akcií Erste Bank kótovaných ve Vídni po jejich uvedení i na BCCP. To se však nenaplnilo.
EURO: BCPP se často vytýká, že slouží jen k vyrovnávání obchodů, ne jako skutečný zdroj kapitálu pro české firmy. Souhlasíte? LAŠTOVIČKA: Bohužel ano, a asi se na tom nic nezmění.
EURO: Je v situaci, kdy ve světovém měřítku stále doznívá hrozba recese, dobré investovat do akcií? LAŠTOVIČKA: Od jara 2000 prošly světové burzy rekordně dlouhým poklesem. Hlavní světové burzy v USA však rostou od počátku roku 2003. Pražská burza roste již téměř dva roky. I když loňský růst oficiálního indexu BCCP PX 50 ve výši 43,1 procenta se asi opakovat nebude, je možné, že letošní zhodnocení jak pražského, tak zahraniční indexů přesáhne dvacet procent.
