Pražskou inovativní firmu Tomst zaplavily objednávky z Číny. Univerzity skupují mimořádně odolná česká měřidla vlhkosti a teploty půdy. Na východě uspěl také „PES – hlídač hlídačů“ určený bezpečnostním agenturám.
Můžete na něj dupnout. Můžete ho upéct v mikrovlnné troubě. Můžete mu dát elektrický šok paralyzérem. Dokonce ho můžete přejet autem. Stejně bude fungovat dál, a dokonce pokus o zničení zaznamená. To je PES neboli přenosný elektronický senzor, s nímž pražská společnost Tomst uspěla ve 30 zemích světa. Někdo mu také říká „hlídač hlídačů“. Malou, málem nerozbitnou kovovou trubičku dostávají strážní v bezpečnostních agenturách od Šen-čenu přes londýnský Tower Bridge a kasina v Las Vegas až po malajskou metropoli Kuala Lumpur.
Prostřednictvím senzoru může agentura kontrolovat, zda hlídač plní své povinnosti a místo pochůzky nespí nebo nekouká na televizi někde na vrátnici. „Strážní jsou špatně placeni, tak zkoušejí své povinnosti ošidit. A když jim dáte nějaké přespříliš sofistikované sledovací zařízení, mohou ho rozbít. Opravdu bylo třeba v Británii běžné, že zkoušel strážný zničit techniku, s tím, že ji „zapomněl“ v mikrovlnce. PES je odolný a přežije i toto, navíc pokus o své zničení datově zaznamená,“ vysvětluje majitel firmy Tomáš Haase. Vedle extrémní odolnosti prorazil elektronický PES ve světě i díky vysoké životnosti, která je konstruována až na deset let.
Výrobek je dosud jádrem byznysu pražské inovativní firmy, ročně se ho prodá asi za pět milionů korun. Otevřel jí také čínský trh, i když první dojmy z něj kdysi nebyly ideální. „Vzpomínám si na jistý veletrh někdy v roce 2005, kdy k našemu stánku přišli dva elegantně oblečení Číňané se šuplerou, podrobně výrobek zkoumali, vyptávali se na materiál. Pak jsme zjistili, že byli od konkurenční firmy,“ říká Haase.
Plastové pouzdro chutnalo termitům
Tomst ale nakonec vzal čínský trh ztečí s jiným produktem. Jde o stanici na měření půdní vlhkosti a teploty. S odkazem na tvar výrobku mu ve firmě říkají s nadsázkou „lízátko“. Tu přezdívku mu dali lidé v Botanickém ústavu Akademie věd a od té doby nikdo jinak výrobku neřekne. Dokonce sběru dat v terénu se říká lízátkobraní.
| Firma Tomst |
|---|
| Technologická společnost podnikatele Tomáše Haase byla založena v roce 1995. Zaměřuje se na vývoj a výrobu špičkových stanic pro měření teploty a vlhkosti půdy nebo elektroniky pro bezpečnostní služby. Letos očekává díky raketovému růstu objednávek z Číny tržby na hranici 18 milionů. Celkem vyváží do 30 zemí světa. Firma dává práci desítce lidí a momentálně nabírá další zaměstnance. |
Špičkový datalogger získal v roce 2014 cenu Technologické agentury ČR a o rok později medaili Zlatý Amper na mezinárodním veletrhu elektrotechniky v Brně. Hlavní předností je opět vysoká životnost, která předčila v terénu jiná měřidla. A po článku v prestižním nizozemském vědeckém časopise Elsevier se začaly hrnout zakázky ze zahraničí. Stanice se výborně prodávají do zemí s extrémními klimatickými podmínkami. Měří v Himálaji ve výšce šest tisíc metrů nad mořem, na nejvyšší hoře Afriky Kilimandžáru, ve studených skandinávských zemích nebo v malajské džungli. „Na Borneu nám měřidla ožírali termiti, chutnala jim plastová pouzdra. Příroda je největší vandal,“ směje se Haase a ukazuje teploměry okousané hmyzem.
Peníze posílají Číňané předem
Právě díky dobré odolnosti prokázané v džungli na Borneu si všimli výrobku také Číňané. Následná smršť objednávek překvapila i samotnou pražskou firmu a napnula její výrobní kapacity na maximum.
Loni zhltnuly čínské univerzity 500 měřicích stanic, letos už jim Tomst dodal 600 lízátek a rezervovat má minimálně další dva tisíce kusů. Do země draka dodává pražská firma i systém PES, ten ale představuje už méně než desetinu exportu do Číny.
Kvůli nečekaně velkému zájmu o měřicí stanice firma nabírá nové zaměstnance. „Číňané mají chytrý způsob, jak na vás tlačit. Oni nemají problém s placením a pošlou vám peníze předem. K tomu připojí velice zdvořilý přípis, že samozřejmě chápou výrobní limity, ale že by bylo dobré, kdyby dodávka přišla co nejdříve,“ vysvětluje Tomáš Haase.
Ve výrobním řetězci je také mělnická firma Printed, která zajišťuje tištěné spoje. Elektroniku osazuje společnost HC Electronics v Hradci Králové a mechaniku dělá bižuterní firma FAS Rakousy. Pražský Tomst pak výrobek zkompletuje a vybaví ho firmwarem. Ten společnost nechce coby jádro svého know-how dát pryč z domu. „My prostě nakonec dáme šém do golema,“ usmívá se Tomáš Haase. Prodejní cena jedné stanice v zahraničí je 80 eur s tím, že částku firma na jednotlivých trzích přizpůsobuje místní cenové hladině.
Číňané teď také prahnou po bodových dendrometrech, které slouží k měření přírůstku stromů a které firma ani nestačí vyrábět.
Párek na špejli se platí QR kódem
Tomáš Haase před obchodní expanzí do Číny tuto zemi nejdříve při několika cestách zkoumal a vybudoval si velký respekt k jejímu ekonomickému rozmachu. První cesta vznikla předloni díky sázce s dcerkou Luckou. Ta se v té době chystala na školní zkoušku z čínštiny, kterou se učí, ale chtěla s ní skončit. Společná cesta měla hlavně motivovat dceru, ale nakonec velmi ovlivnila i Haasův byznys a pohled na největší východní trh. „Byl to pro mě šok. Velmi rychle poznáte, že oni jsou v mnoha věcech technologicky napřed a že ve skutečnosti naopak my tady v Evropě jsme ten zastaralý skanzen. Je to jiný svět. Bojím se, že už je nikdy nedoženeme,“ říká podnikatel.
| Značku si vysnil už jako dítě |
|---|
| Jak vzniklo jméno společnosti? Majitel Tomáš Haase říká, že vlastní firmu s takovým jménem si kupodivu vysnil už jako malý kluk, když si ještě v dobách komunismu stavěl modely z lega. Živnost si pak v polovině devadesátých let skutečně založil. V rámci růstu ji v roce 2000 rozšířil a vlastnil dohromady s jednou spolumajitelkou. Každý měl přesně padesátiprocentní podíl. To se neosvědčilo a partneři se rozešli. Haase posléze značku oživil, ale už s poznatkem, že kolektivní vedení nemusí fungovat dobře. „Došel jsem k názoru, že lepší je lichý počet majitelů… a že tři jsou moc,“ směje se nyní jediný majitel podniku. Na svou firmu byl hrdý, proto nevyužil štědré nabídky odprodeje ve Velké Británii za dva miliony liber. Hrdost se v první dekádě tisíciletí občas nevyplácela na zahraničních trzích i z jiného důvodu. „Byla moje chyba, že jsem trval na tom, že se budu snažit systém uzavřít, a tím se chránit před případnou konkurencí,“ říká český vývozce. V současnosti se snaží držet značku, ale systém naopak co nejvíce otevřít, aby ho mohli případní klienti snadno integrovat do svých řešení. |
„V Číně například už nikdo neplatí hotově, natož kartou, ani páreček na ulici. Všechno se hradí mobilem přes QR kódy. I babička, která prodává květiny, má na tričku QR kód, jinou formou prostě nezaplatíte. V Pekingu jsou zakázané dvoutaktní motory, všude jezdí jen elektrické skútry a kola, skoro veškerá veřejná doprava je na elektřinu, jezdí tam moderní trolejbusy na baterky. Vlaky dosahují rychlosti přes 300 kilometrů v hodině a jezdí na vteřinu přesně. A my se tady v Česku zatím chlubíme, že budeme mít v roce 2050 rychlovlaky jedoucí rychlostí 160 kilometrů,“ vypočítává některé postřehy Tomáš Haase.
Exportér také zdůrazňuje důležitost státní záštity. Sám využil v Číně pomoc agentury CzechTrade. „Spolupracujeme s ředitelem kanceláře v Kantonu Alešem Červinkou, což je podle mě člověk na svém místě. Stejně jako v arabských zemích je i v Číně důležité mít záštitu státu. Uvedu příklad: řekněme, že si vaše firma zaplatí soukromě na veletrhu ten největší stánek, jaký si dovedete představit. Anebo půjdete na společný stánek zaštítěný oficiálně Českou republikou. I kdyby byl podstatně menší, čínští partneři vás budou vnímat lépe,“ vysvětluje podnikatel.
Příští rok chce proto firma na veletrhu Intersec Dubai 2020 představit vylepšenou verzi senzoru PES. Chystá také inovovanou generaci půdních měřicích stanic, které budou majitele podrobně informovat i o vlhkosti půdy, takže najdou uplatnění v zemědělství nebo při zavlažování zahrad a parků. Elektronické „lízátko“ z Prahy tak bude ještě chytřejší než dosud.
PDF verze červnového čísla magazínu Export a podnikání ke stažení
