Pražská neprohra

V pražské ODS nyní začne vnitřní boj o vliv

Po sněmovních volbách bylo několik hodin před vyhlášením výsledků všem jasné, že premiérem se nestane předseda vítězné strany a ČSSD skončí v opozici. Nikdo to neřeší a všichni to považují za logický a nezpochybnitelný rezultát voleb.
Když v Praze měsíc po komunálních volbách usedá do křesla primátora gynekolog Bohuslav Svoboda z ODS a TOP 09 míří do opozice, jsou z toho masové demonstrace a vzpoura pražské kavárny.
Zatímco v prvním případě jde o silně programovou koalici stran, jejichž názor na správu státu a jeho směřování je dosti podobným, v druhém případě přichází všeobecně nenáviděná velká koalice. Nicméně z čistě politického hlediska jde o řešení zcela pragmatické. Nakonec obdobné řešení proběhlo v řadě měst a obcí bez významného ohlasu. A v některých místech velké koalice uzavírala na pravé straně místo ODS právě v Praze odstavená TOP 09. Podle své vlastní analýzy, kterou největší pravicová strana zveřejnila, bylo uzavřeno ve statutárních městech zatím 51 velkých koalic a další tři se dají očekávat. V roce 2006 bylo těchto koalic 55 a v roce 2002 dokonce 65.
Tak proč letos v Praze tolik povyku? Problém je v tom, že za čisté nelze považovat ani jednu ze stran pražské magistrátní koalice, a to je asi jádro pudla, které tolik dráždí Pražany, ale i celostátní vedení obou partají. Mnoho let společné vlády na pražské radnici má své důsledky. Obyvatelé hlavního města mají v dobré paměti nejrůznější kauzy od pronájmu výstaviště v Holešovicích, přes Opencard až po tunel Blanka. A vědí dobře, že polovinu porevolučního času hlavní město spravovala právě velká koalice. A tak soudí, že ti, kdo byli spolu chyceni, měli by být také spolu oběšeni.
Situace je však o něco komplikovanější, protože v pražském vyjednávání nešlo jen o střet mezi stranami, ale i – nebo možná především – o střet uvnitř pražských organizací ODS a ČSSD, který TOP 09 asi nedokázala úplně správně přečíst či se o to možná ani nepokusila.
TOP 09 a její pražští lídři asi ne zcela dobře vnímali, že ODS, již jako partnera preferovali, je vnitřně rozdělená na dva tábory, z nichž ten mírně větší, sdružující lidi napojené na kontroverzního zastupitele Tomáše Hrdličku bude zcela zásadně prosazovat velkou koalici s ČSSD, zatímco křídlo kolem Rudolfa Blažka může za určitých okolností dosáhnout v ODS většinového souhlasu se spojením s TOP 09. Jenže v okamžiku, kdy byl Rudolf Blažek vítězem pražských voleb zaškatulkován, možná trochu neprávem, do té špatné kmotrovské ODS, a vyřazen tak ze hry, nebylo vůbec realistické očekávat, že by vyjednávání o koalici mohlo dopadnout jinak.
Jednání s ČSSD pak TOP 09 zjevně podcenila či tuto stranu ovládanou v Praze kontroverzním Petrem Hulínským a ovlivňovanou nadstandardními vztahy právě se zmíněným Tomášem Hrdličkou předem odepsala.
Za současné situace tak může letošní vítěz voleb v klidu čekat čtyři roky na své velké vítězství, které mu ovšem může způsobit stejné potíže s růstem zpupnosti místních politiků jako absolutní většina ODS v Praze ve volbách v roce 2006.
Ale také to může být trochu jinak. V pražské ODS nyní začne vnitřní boj o vliv. Bohuslav Svoboda může tím, že zásadně obmění magistrátní aparát, poměrně účinně pokrátit chapadla pražské komunální chobotnici, pokud dokáže uvnitř strany získat podporu členské základny. Což nelze ani vyloučit, ani za současného rozložení sil s velkou nadějí očekávat. Ale je to jediná cesta, jak v Praze vrátit ODS alespoň část důvěryhodnosti. Je to pro celou tuto stranu velmi podstatné, protože bez silné pozice v hlavním městě nemá šanci na úspěch na celostátní úrovni.
Naopak silná pozice TOP 09 v Praze ji zajišťuje pohodovou pozici ve volbách za čtyři roky, i když se jí nepodaří posílit své pozice v dalších městech, a zejména na venkově, kde jak naznačily výsledky komunálních voleb, to rozhodně není na nějaké oslavy.
I z toho vyplývá, že pražský magistrát je v centru pozornosti daleko za Prahou. Ale nelze ani přehlížet další politické pozoruhodnosti. Zejména velkou koalici v Brně, kdy by v případě vytvoření pravo-středové koalice s TOP 09 a lidovci měla ODS primátora. Místo toho se brněnská ODS rozhodla rovněž pro spojenectví s ČSSD a silně nazlobila stranickou centrálu. Místopředseda strany Pavel Blažek, jehož vliv v Brně je mimořádný, na tuto koalici doplatil odchodem z čela dozorčí rady Lesů ČR a zřejmě i ztrátou velké části důvěry předsedy Nečase. Pro toho silná nedůvěra brněnské organizace k lidovcům, kteří ODS zradili v minulém volebním období a spojili se s ČSSD, není dostatečným důvodem k tomu, ponechat socialistům k hospodaření druhý největší komunální rozpočet v zemi.
Každopádně lze čekat, že situace v ODS s komunálními volbami docela silně rozvířila a bude napínavé sledovat, kdo bude kde stát, až se vlny uklidní.