Předvolební řež v hlavním městě začíná. Zatím ovšem jen uvnitř stran
Úhlavní nepřítel, nepřítel, opoziční politik, koaliční partner a spolustraník - to je škála politiků odstupňovaná podle míry jejich nebezpečnosti. S oblibou ji používá Karel Schwarzenberg (TOP 09) a věrně popisuje poměry nejen v pražské buňce své vlastní strany. Šest měsíců před komunálními volbami si s taháky do kampaně nikdo příliš hlavu neláme. Strany si musejí nejprve ujasnit, kdo bude mít hlavní slovo a jakým směrem se vydají.
Krev a slzy TOP 09 „Dejte mi hlas. Já vám slíbím krev, slzy a TOP 09,“ napsal svým spolustraníkům Jiří Vávra, když je žádal o podporu před jednáním krajského výboru strany. Ten před dvěma týdny rozhodoval, kdo bude lídrem TOP 09 do podzimních komunálních voleb. Vávra prohrál s primátorem Tomášem Hudečkem o tři hlasy.
Hudečka tentokrát aktivně podpořil jeho knížecí ochránce, i když to znamenalo střet s Miroslavem Kalouskem, jehož animozita k mladému primátorovi je všeobecně známá. I Kalousek si ovšem uvědomoval, že další trumf podobný Zdeňkovi Tůmovi už nevytáhne a jeho spojenec Vávra nedisponuje právě churchillovským charismatem, aby mohl v Praze udělat terno. Navíc mu muselo být jasné, že zabít si vlastního primátora, který už jen díky svému řetězu dokáže přitáhnout pozornost, by nebylo právě strategické.
Průzkum, který před jednáním výboru koloval mezi topkaři (zaplatil jej protikorupční bojovník Karel Janeček kvůli svým sympatiím
k Hudečkovi), ukázal, že primátorování Hudečka nehodnotí veřejnost zdaleka tak hurvínkovsky, jak se ve straně vžilo. Podle průzkumu agentury Millward Brown by Hudečka volilo 18 procent lidí, Vávru 1,8 procenta. Primátorova náměstka pro finance Vávru zřejmě nikdo mimo stranu příliš nezná. I jeho patrně nejslavnější výrok, že tunel Blanka je s největší pravděpodobností černou stavbou, totiž připsala média Hudečkovi. A tomu bylo žinantní přesměrovat hloupou repliku k jejímu autorovi, přestože ten nemá velký problém nakopnout jej v médiích do kotníku.
Učinil tak poté, co se Jan Kasl, který dlouho koketoval se Starosty a nezávislými, nakonec spojil s Babišovým hnutím ANO. Architekta a pražského primátora z let 1988 až 2002 totiž Hudeček po svém nástupu na post radního pro územní rozvoj angažoval pro budoucí strategický plán Prahy. Kasl měl dostat na starost i rozvoj pražského výstaviště.
Atmosféra stále hustá Přestože Kasla s Hudečkem zřejmě pojí korektní vztahy i nadále a jejich povolební spojenectví by se v Praze mohlo jevit jako celkem logické, spekulovat o něm veřejně se rovná mávání červeným hadrem před Miroslavem Kalouskem, jehož „protiestébáckou“ rétoriku Vávra do značné míry převzal. „Pokud by se TOP 09 vydala směrem Vávry, spolupráce je pro mě nepředstavitelná,“ nechal se slyšet i Kasl.
Přemýšlet o povolebním vývoji je ale předčasné. Rozpolcenost TOP 09 není zdaleka zažehnána, jakkoli se strana snaží navenek udržet dekorum. „Hudeček v porovnání s ideálním primátorem určitě neobstojí. Toho ale nemáme, takže musíme vzít zavděk alespoň slušným primátorem. A to Vávra, při vší úctě k jeho vyjednávacím schopnostem a snaze mít věci pod kontrolou, není,“ shrnul potenciál pražské TOP 09 jeden z jejích členů. Ten Vávrovi vyčítá i například to, že jako svého poradce zaměstnává Pavla Uhra, bývalého ředitele Povodí Vltavy a šéfa jedné z firem Navatypu, historicky napojeného na radnici za Pavla Béma a Romana Janouška.
Hudečkovi se ale ani po těsném stranickém vítězství o moc lépe nedýchá. To, jakým vlivem Vávra v zastupitelském klubu TOP 09 vládne, se naposled ukázalo na březnovém zastupitelstvu. Jako jedenáctý radní měl být v tajné volbě dovolen Hudečkův spojenec Pavel Richter, který by převážil vyrovnaný poměr „vávrovců“ a „hudečkovců“ v radě města ve prospěch primátora. To se v tajné volbě ale nepodařilo, což Hudečka oslabilo. Richterovi zřejmě chyběly hlasy z vlastní strany.
Kaslovo strategické ANO Nakonec prý i v hnutí ANO to vře. Po magistrátních chodbách už několik týdnů koluje zaručená zpráva, že ani Jan Kasl nemusí být tím, kdo povede Babišovo hnutí do boje o pražského primátora. Z několika stran už zaznělo i jméno náhradníka - Markéty Reedové, původně Kaslovy souputkyně z Evropských demokratů, později členky Bémovy rady a nakonec tváře Věcí veřejných Víta Bárty. Babišovi se údajně nelíbí, že se Kasl chová, jako by od něho dostal bianco šek, a nebaví se s členskou základnou.
„To je mediální virtuální svět, který někdo záměrně vytváří. Nechci obejít členy hnutí, kteří si to odpracovali. Jen jsme se nestačili dost seznámit. Já ani ANO nemáme dostatek lidí, takže se na všechny schopné s morálním kreditem dostane,“ říká Kasl s tím, že on bude především garantem kandidátky na „velkou radnici“.
Novináři už přinesli první „Kaslova“ jména: Matěj Stropnický (syn ministra obrany a zelený politik z Prahy 3) nebo Jiří Kaňák (bankéř z impéria PPF). „S klukama jsme se tomu zasmáli,“ komentuje zprávy Kasl. Tomu, kdo si vzpomene na zastupitelstvo před více než deseti lety, kde Kaňák (zastupitel za ODS) jako jediný velmi emotivně a zmateně obhajoval Kasla, když ho pohřbíval Filip Dvořák (ODS) a Rudolf Blažek (ODS), se to nemusí zdát až tak nepravděpodobné. Kasl tehdy Kaňákovi za veřejnou podporu poděkoval. Desítko vá po hroma Babiš dostal Kasla do nepříjemné pozice, když do hnutí přivedl Radmilu Kleslovou s estébáckou minulostí, se kterou ho pojí osobní přátelské vztahy. Kleslová se před měsícem přerodila ze sociálnědemokratické místostarostky Prahy 10 v předsedkyni pražské buňky ANO, aniž by svůj post v líhni politických talentů kmotra Tomáše Hrdličky opustila a ztratila přízeň svých bývalých spolustraníků Petra Hulinského a Karla Březiny ovládajících ČSSD na celoměstské úrovni. Kleslová, která trávila většinu času v Parlamentu jako poslanecká asistentka, se nikdy příliš netajila, že jí je městská část malá.
„Já to neřeším, nejsem člen hnutí, chci ANO vyhrát pražské volby,“ reaguje Kasl.
Možná to tedy nakonec nebude s rozkolem tak horké. Kasl i Babiš přistupují ke spojenectví pragmaticky. „Když se potkala nabídka a poptávka a já mohu být tváří toho jogurtu, který veřejnost chce, byla by hloupost toho nevyužít,“ tvrdí Kasl. Babiš zase ví, že mu bývalý primátor s přitažlivými vizemi města a s aurou toho, kdo neváhal bojovat proti špinavostem ve vlastní straně, dokáže přinést body.
Zafungují štíty?
U sociálních demokratů se o pozici lídra nikdo příliš nedere. Do voleb je povede Miloslav Ludvík. „Nabídnu sebe. Za 12 let mě už Pražané znají. Navíc řídím velkou nemocnici, aniž by byl malér,“ říká Ludvík. Dlouholetý ředitel Fakultní nemocnice Motol se kontroverzně zapsal do podvědomí jen svým proslovem ke svým podřízeným o „kuliších“. Jeho označení pro VIP pacienty, které se dostalo i do Wikipedie, je ve srovnání s maléry Petra Hulinského nebo Miroslava Pocheho či obecně neslavnou pověstí Karla Březiny, fakticky ovládajících pražskou ČSSD, spíše úsměvným příběhem.
Občanské demokraty ve volbách možná zaštítí Bohuslav Svoboda, kterému primátorský řetěz zlomil před rokem vaz. Svoboda by mohl být symbolem poslední čistky ve straně bojující s kmotrovskou minulostí. Předsedu pražské organizace ODS Filipa Humplíka bez valných zkušeností z komunálu se zřejmě nepodaří během pár měsíců vyprofilovat do pozice lídra. Spekuluje se ještě o Janě Černochové, poslankyni ODS a starostce Prahy 2.
Starostové dvakrát V tradičně pravicové Praze by se mohlo zadařit ještě starostům. Ti ovšem nekandidují do zastupitelstva pod jednou značkou. Starostové a nezávislí (STAN) nepůjdou v Praze do voleb s TOP 09, ale se zelenými a lidovci. Kdo je povede, zatím není jasné. Starostové a lidovci vedli námluvy s někdejším rektorem Karlovy univerzity Václavem Hamplem, ten ale minulý týden odmítl. Zelení prosazují svého Petra Štěpánka. Téma STAN je nicméně zřejmé: nespravedlivé rozdělování peněz. Bity jsou všechny městské části, a ty malé obzvlášť. Hlavní město Praha si ponechává celých 92 procent z příjmů, které přijdou na město ze sdílených daní, na městské části posílá jen osm procent a z toho se zázraky dělat nedají.
„K velkým městským částem se město chová jako hodně, ale hodně lakotná matka. K malým městským částem pak přímo jako nespravedlivá macecha. Prahy 1 až 22 jsou financovány z jednoho balíku peněz a malé Prahy 23 až 57 z druhého a nikdo není schopen vysvětlit, jak se došlo k poměru obou částek,“ vysvětluje Jana Plamínková, starostka Slivence a šéfka pražských STAN.
Ani tento program ovšem nedokázal sjednotit starosty z malých městských částí. Loni v prosinci vzniklo hnutí Starostové pro Prahu. Záhy ale odešli dva zakládající členové František Jenčík a Jiří Haramul se slovy, že se stalo odkladištěm politiků ODS. Jmenovali příklad Prahy 19, kde starostuje bývalý občanský demokrat Pavel Žďárský, či Prahu 10, kterou vede někdejší člen ODS Bohumil Zoufalík.
„V tuto chvíli nemáme jediného starostu z velké městské části. Obracíme se na lidi mimo současné vedení. Kampaň chceme zahájit do měsíce, takže se brzy jména dozvíte,“ slibuje starostka Šeberova Petra Venturová. Sdružení buduje spolu se Zbyňkem Passerem, starostou Kolodějí a bratrem Radima Passera, vlastníka významné developerské společnosti.
„Radim Passer dlouhodobě podporuje všechny politické strany, takže je nasnadě, že nás bude také, ale nevybočí to z běžných hranic,“ podotýká Venturová, pro změnu Passerova sestřenice. „Starostové a nezávislí jsou celorepublikově
spojováni s TOP 09 a spolu prosadili přerozdělení rozpočtového určení daní, čímž Praha přišla o miliardy,“ vysvětluje Venturová, proč se i pražští starostové štěpí.
Těžkopádné hledání lídrů a témat v tradičních i v nově vzniklých stranách ukazuje, že ani čtvrt století nestačilo na to, aby v komunální politice vyrostla nová generace sebevědomých a respektovaných politiků, kteří by dokázali sjednocovat. I v letošních volbách by strany nejraději opět zalovily mezi nepošpiněnými populárními osobnostmi. Ty už ale došly. Budou si tedy muset zřejmě vystačit samy.
Šance politického planktonu Pokud se letošní komunální volby v Praze budou něčím lišit od těch předchozích, je to šance pro malá politická uskupení.
V Praze se zrodila v posledních měsících nejméně čtyři.
Mají touhu dobýt radnici a zaběhlé politické tváře z různých partají v čele. Budou se snažit ulovit zejména pravicové voliče nespokojené s politikou ODS a TOP 09. Naději na prosazení do zastupitelstva jim daly právě velké strany.
Všech 47 přítomných zastupitelů totiž na svém únorovém zasedání odsouhlasilo, že se volební pořádky v Praze vrátí do roku 2006. Metropole bude tedy na podzim jediným volebním obvodem, což malým uskupením pomůže. Při posledních volbách měla sedm obvodů, byl to nápad ODS, která tím „plevel“ odstranila. Například zelení, SNK ED nebo VV tehdy překročili pětiprocentní hranici, do zastupitelstva se ale nedostali. Stížnosti k Ústavnímu soudu jim nepomohly.
Pražané Nejnovější přírůstek do komunální politiky v hlavním městě se jmenuje Pražané. Hlavní tváří uskupení je Martina Schopperová, spolumajitelka společnosti jménem Dara Rolins (vlastní ji spolu s populární zpěvačkou) a provozovatelka obchodu s designovým nábytkem. Strana dosud nezveřejnila program ani jména lidí, kteří ji financují. Podle prvních vyjádření Martiny Schopperové jsou to podnikatelé, na kampani se mají podle jejího plánu podílet finančně i potenciální voliči. Strana vystupuje pod heslem proti naplaveným politikům a profiluje se jako pravicová.
Občanská konzervativní strana Pakliže Starostové pro Prahu mají nádech odpadlíků z ODS, Občanská konzervativní strana tuto definici naplňuje ještě silněji. Jejím předsedou je Jiří Janeček, někdejší místopředseda pražské ODS a jezdec dakarské rallye. Do sněmovních voleb pak kandidoval za uskupení Hlavu vzhůru. Prvním místopředsedou je Robert Vacek, kterého strana Lidem tlačila na post ministra dopravy po Pavlu Dobešovi, někdejší premiér
Nečas jeho jméno ale striktně odmítl.
PRO Politické hnutí PRO vzniklo v lednu jako pokračovatel hnutí Uzdravme naši politiku (UNP). Jeho hlavní tváří je Jiří Baumruk, někdejší sportovní redaktor a předseda Rady České televize. Ve sněmovních volbách kandidoval za blok Hlavu vzhůru Jany Bobošíkové. Předtím pracoval jako poradce ministra školství Josefa Dobeše. Baumruk jako ukázku dobrého fungování strany dával příklad Prahy 5, kde hnutí UNP mělo dokonce starostu. Zastupitelé ale Miroslava Zeleného před pár dny v tajné volbě odvolali, štěpí se i zastupitelský klub UNP. (ker)
O autorovi| Hana Boříková, borikova@mf.cz
