Když se v polovině šedesátých let začalo v centru Prahy s realizací dlouho plánovaného projektu podpovrchové tramvaje, asi jen málokdo tušil, že z něho záhy úplně sejde. V létě roku 1968 totiž česká vláda rozhodla, že svůj původní záměr přehodnotí, a namísto něj vybuduje úplně jiný druh městské hromadné dopravy. A tak vzniklo metro – tehdy ve světě již zcela běžná věc, kterou se však až dodnes žádné jiné české město chlubit nemůže. Jaká byla jeho historie a co jej čeká do budoucna?
Úplně první úvahy o výstavbě pražského metra se datují ještě do 19. století, když se svým plánem na uskutečnění nebývale ambiciózního projektu přišel místní obchodník Ladislav Rott. S pochopením ze strany vedení Elektrických podniků královského hlavního města Prahy se tehdy však nesetkal.
Změna plánu, který už dostával reálné obrysy
Během první poloviny minulého století se sice tu a tam nějaké návrhy na jeho vybudováni objevily (nejblíže tomu bylo ve třicátých letech), nakonec si však musela Praha počkat až do roku 1974. Právě tehdy totiž vznikla, trochu paradoxně, linka C spojující úseky mezi stanicemi Kačerov a Sokolovská (dnešní Florenc).
Na původní 6,5kilometrové trase bylo celkem devět zastávek a první vlak na ní slavnostně za účasti tehdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka a pražského primátora Zdeňka Zusky vyjel 9. května. Teprve až následující den se pak dostalo i na širokou veřejnost.
Na další úsek, respektive úseky si sice Pražané museli počkat další čtyři roky, během osmdesátých let se ale podzemní dráha rozrostla co do počtu kilometrů téměř na dvojnásobek. Postupně se přidávaly nové zastávky jak na již zmíněné trase C, tak i na ostatních dvou linkách. Do roku 1990 se proto mohli lidé pomocí metra přepravit ze stanice Kosmonautů (dnešní Háje) až do Fučíkovy (Nádraží Holešovice), z Leninovy (Dejvické) na Skalku, potažmo z Českomoravské do Nových Butovic.
Výstavba metra měla nicméně i svoji stinnou stránku. Alespoň tedy pokud jde o milovníky tradičních tramvají. S tím, jak se podzemka postupně rozšiřovala, došlo na rušení tramvajových linek. To je celkem paradoxní, neboť původní záměr byl zcela opačný. Metro totiž nemělo tak úplně být metrem. Namísto toho Praha pouze plánovala přesunout tramvaje křižující centrum města pod zem, o jejich postupném rušení tehdy nepadla ani zmínka. Ovšem přesně k tomu po vzniku metra začalo docházet.
Zmizel i jeden ze symbolů „Václaváku“
Tento měnící se trend byl patrně nejvíce vidět na Václavském náměstí. Po něm totiž dříve jezdily tramvaje i v podélném směru, dnes však vede linka pouze ulicemi Jindřišská – Vodičkova. Kolem sochy svatého Václava naposledy projely v prosinci 1980.
Také v devadesátých letech doznalo metro Praha celé řady změn. V rámci linky B přibyly nejprve nové úseky ve směru na Zličín, v roce 1998 pak bylo vybudováno dalších šest kilometrů v úseku stanic Českomoravská – Černý Most. Na úkor tramvají už to ale nebylo.
Když tramvaje opět začaly být v módě
S tím, jak se samotná metropole rozrůstala a počet jejích obyvatel se permanentně zvyšoval, bylo potřeba městskou hromadnou dopravu trochu „zhustit“. I proto začaly vznikat nové tramvajové linky, a do některých míst se pouliční elektrická dráha dokonce opětovně vrátila. V roce 2007 se tak stalo například v Radlické ulici, odkud tramvaj dříve vytlačilo metro B. Zatím poslední úsek metra pak byl otevřen před čtyřmi lety, konkrétně se jednalo o metro A spojující zastávky Dejvická – Nemocnice Motol.
Kudy povede cesta dál?
V souvislosti s dalším rozšiřováním pražského metra se hovoří hned o několika variantách. Z hlediska proveditelnosti se jako nejreálnější jeví výstavba zbrusu nové linky, a sice „déčka“. Ta by měla vést z Pankráce do Nových Dvorů. K zahájení výstavby by mělo dojít již v roce 2020, zda se tak ale skutečně stane, je v tuto chvíli stále nejasné.
Hojně zmiňovaným tématem je rovněž prodloužení trasy A z motolské nemocnice až na Letiště Václava Havla Praha. Problémem nicméně je, že toto rozšíření by podle dostupných odhadů vyšlo státní kasu na 26 miliard korun. Daleko pravděpodobněji se proto jeví spíše možnost vybudování nových stanic na severu hlavního města. V současnosti končí metro C v Letňanech, objevily se však návrhy, podle nichž by mohlo vést i do Čakovic.
Metrem každý den cestuje skoro celá Praha
Za svoji pětačtyřicetiletou existenci se pražské metro zvětšilo hned desetinásobně - z původních 6,6 kilometru na dnešních 65,2. Naleznete tu celkem 61 stanic, jež v minulosti mimo jiné posloužily i jako velice dobrý nástroj komunistické propagandy. Svědčí o tom například jména jako Moskevská, Leninova, Fučíkova či Gottwaldova. Že vám to nic neříká? Inu, dnes jsou spíše známy jako Anděl, Dejvická, Nádraží Holešovice nebo Vyšehrad.
Ať už se ale jmenovaly, potažmo jmenují tak či onak, svůj účel plní na jedničku. Za loňský rok jejími turnikety (a pochopitelně také turnikety dalších 57 stanic) prošlo více než 430 milionů cestujících. To znamená, že v průměru každý den metro přepraví jen o něco menší počet lidí, než kolik jich v Praze trvale bydlí.
