Pražské přeceňování ústí ve vlnu žalob

Pozemkový fond

Pěknou porci másla na hlavě má Pozemkový fond České republiky (PF). Pořídil si ji při machinacích s pražskými restitucemi, na které loni v létě jako první upozornil týdeník EURO. Případ vyšetřuje kriminálka a vše nyní spěje k řadě soudních pří. Pro fond jsou ale velmi pravděpodobně předem prohraným bojem. Zkrátka přijde jako obvykle stát, tentokrát obraný o desítky milionů korun. Přitom hlavní aktéři fikané restituční pletichy, nyní již bývalí zaměstnanci PF, skončí zřejmě bez trestu. Jako vždy se však nepodaří prokázat machinace se státním majetkem.

Restituční zpátečka Finanční poškození státu způsobené podvodným nadhodnocením některých restitučních nároků na pražském pracovišti PF bude nakonec alespoň menší, než původně vyčíslila loňská interní kontrola. Z více než 114 milionů korun se aktuální škoda ztenčila na necelých 40 milionů. „Zhruba dvě třetiny sporných případů se nám podařilo vyřešit,“ hlásí ředitel PF Radim Zika (ODS). Minulý týden se zpovídal dozorčí radě z toho, jak se fond s celou aférou popasoval. První prověrka téměř 2600 spisů odhalila nedostatky u zhruba 800 svazků. Fond se poté snažil chyby napravit a některé neprávem „přifouknuté“ nároky upustil na správnou výši. U některých to ale už nestihl. Jejich držitelé tyto „cenné papíry“ již směnili za pozemky nebo finanční prostředky. „V 16 případech došlo k prokazatelnému přečerpání restitučních nároků o bezmála 3,7 milionu korun. Příslušné osoby se takto bezdůvodně obohatily a my teď vymáháme tento majetek zpět,“ říká Zika. Na podvody v oceňování majetkových nároků přišel i díky upozornění od klientů loni na jaře, tři měsíce po svém příchodu na PF. „Kdybychom nezasáhli, daly by se postupně vyrobit nároky obohacené o další asi půl miliardu korun,“ tvrdí.

Nemilé dopisy V pražských restitucích létají ve vzduchu další desítky milionů. Při proměně protiprávně obohacených „papírových“ nároků v půdu by si jejich držitelé mohli přijít na stovky milionů. „Kontrola zjistila, že u 49 případů je rozdíl mezi evidovanou a čerpanou výší nároků téměř 34 milionů korun. Protože tito restituenti nedoložili všechny potřebné doklady, nebyla stanovena konečná výše ocenění,“ vysvětluje Zika. Nevylučuje, že se celková suma prokazatelného přečerpání nároků ještě zvýší. Fond zatím opakovaně rozesílá restituentům dopisy a žádá je o vrácení částky, o niž svůj nárok přečerpali. Nebo mohou dodatečně předložit doklady, kterými by opodstatnili výši nároku. A kde to nepůjde, požene fond celou věc k soudu. „Snažíme se napravit chyby při oceňování restitučních nároků a současně nepoškodit klienty. Je to ale těžké, když někteří na naše výzvy nereagují,“ uvádí šéf PF. Dodává, že spousta případů se přitom v uplynulých měsících vyřešila ke spokojenosti obou stran. „Naši úředníci i oprávněné osoby dohledali v archivech potřebné dokumenty, které stvrdily vyměřenou hodnotu nároku,“ poznamenává Zika.

Pachatel neznámý
Většina lidí přitom o přecenění svého majetkového nároku směrem nahoru zřejmě nemohla nevědět. Za chybu úředníků teď ale nemíní pykat ani dobrovolně vracet půdu či peníze. „Ze zmíněných 16 případů, kde je přečerpání nároků průkazné, se k nápravě nemá nikdo,“ konstatuje Zika. Fond zatím od nich neoprávněné obohacení vymáhá jako pohledávku. Brzy už přikročí k vymáhání právní cestou. Machinace s restitučními nároky, díky nimž se měla obohatit sehraná skupina osob, prošetřuje kriminální policie. Podnět podala majitelka pražské realitní kanceláře Alka-reality Dagmar Hlasová. Rovněž PF zvažuje, zda podá trestní oznámení na neznámého pachatele. Po provalení aféry musela z fondu odejít šéfka restitucí Květoslava Brátová, kterou do vedení PF dosadil v roce 2007 tehdejší ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS). Na fondu musel skončit také její předchůdce Václav Krejčí.

BOX: VIP restituce Několik vysoce postavených úředníků pražského Pozemkového fondu zařizovalo přecenění majetkových nároků některým vybraným držitelům, zejména překupníkům. Jak to fungovalo? Hodnota restitučních nároků vyměřená za pole vyvlastněná v okolí Prahy (cena od tří do deseti korun za metr čtvereční) nevídaně vyskočila poté, co byl nárok v rozporu s pravidly PF přeceněn jako stavební parcela v hlavním městě (250 korun za metr čtvereční). Hlavní efekt z takové operace měla přinést směna takto přepsaných nároků za pozemky. Z jejich prodeje by pak „kápl“ tučný vývar. Kdyby se celá akce podařila účastníkům dotáhnout do konce, mohla by dle odhadů z realitního trhu vynést kolem miliardy korun.