Podnikatel Večeřa mohl získat ještě pět hektarů v Hodkovičkách
Moc nescházelo a Pozemkový fond na podnikatele Gabriela Večeřu převedl i další lukrativní pozemky na území Prahy. Informace týdeníku EURO říkají, že Večeřa měl prostřednictvím firmy Nové vinařství (stoprocentní dcera jeho podniku Agro Měřín) získat ještě pět pozemků o rozloze téměř pěti hektarů v katastrálním území Hodkovičky (šlo o pozemky s parcelními čísly 91/1, 91/3, 91/4, 92/2 a 94/5). Příslušná smlouva byla už připravena, ale naplněna nebyla, protože restituční nároky uvedené v žalobě, kterou na fond na začátku června podalo Nové vinařství, byly evidovány na jiných územních pracovištích fondu a jejich existenci neměla sekce restitucí včas potvrzenou.
Jak už týdeník EURO dříve uvedl (EURO 45/2005), Večeřa získal v rámci takzvaného zvláštního režimu vydávání náhradních restitučních pozemků, na základě pohledávek postoupených jinými věřiteli, desítky hektarů v Praze- Uhříněvsi a prostřednictvím svých firem dále ve Žďáru nad Sázavou, v Chebu a na Jindřichohradecku. Podnikatel Večeřa se k celé restituční kauze, která už stála „krk“ ministra zemědělství Petra Zgarbu, pět z deseti členů výkonného výboru Pozemkového fondu (Romana Skopala, František Brožíka, Karla Machovce, Ivan Višňáka a Radka Jonáše) a pravděpodobně to samé čeká i celé prezidium fondu, dosud nevyjádřil. Přitom v ní hraje klíčovou roli. „Já novináře nevyhledávám. Poté, co jste všichni psali lži a polopravdy, nemám zájem se s vámi bavit,“ řekl týdeníku EURO minulý týden a zavěsil telefon.
On je velký nájemce.
Zdá se ale, že jeho firma Nové vinařství, která obhospodařuje v okolí Mikulova 102 hektarů vinic a nedávno vybudovala zcela nový vinařský podnik za více než sto milionů korun, hrála v jeho restitučních plánech významnou roli (část nároků od ní Večeřa odkoupil jako fyzická osoba, část uplatnila sama). Jak už týdeník EURO informoval (EURO 45/2005), může být příznačné, že se prezentace vín z Nového vinařství - nejkvalitnější nese název Gabriel - 31. října ve Slovanském domě měl osobně zúčastnit ministr zemědělství Petr Zgarba. Přijel na místo, ale vzápětí zmizel. Byl tu i jeho náměstek Zdeněk Růžička, který u Večeři dříve působil jako ředitel, a též šéf zemědělského výboru poslanec Ladislav Skopal. Je otázka, kdo z nich mu kdy pomohl. Je jisté, že Večeřa mohl k prosazování svých zájmů využívat i další kontakty. Mimo jiné šéfa sekce správy nemovitostí a člena výkonného výboru Pozemkového fondu Ivana Višňáka, jehož otec před lety pomáhal Večeřovi při spravování honiteb. „Gabriela Večeřu znám několik let. Kdy jsem s ním hovořil naposledy, si ale už přesně nevzpomínám. Při našich posledních setkáních jsme projednávali - s ohledem na činnosti naší sekce - problematiku pronájmu nemovitostí, nikoliv problematiku restitucí,“ tvrdí Višňák, přičemž Večeřu řadí k významných nájemcům státní půdy.
Čtrnáct vadných
V Pozemkovém fondu bylo letos uzavřeno daleko více podezřelých smluv, než se doposud uvádělo. Jak konstatovali pracovníci odboru kontroly ve své revizní zprávě, kterou má týdeník EURO k dispozici, z 39 kontrolovaných smluv, uzavřených v Praze od počátku roku sekcí restitucí, jíž šéfoval odvolaný Roman Skopal, čtrnáct obsahovalo „závažná zjištění“. Nešlo pouze o sedm smluv uzavřených ve zvláštním režimu (kdy fond vydával pozemky, o něž oprávněné osoby žádaly skrze soudní žaloby) s nabyvateli Gabrielem Večeřou, Václavem Benediktem, Dagmar Hlasovou, Milošem Červenkou a Vlastou Brunovou (viz tabulka EURO 45/2005), ale též o další dvě smlouvy teprve připravované.
Jedna byla právě s firmou Nové Vinařství v Hodkovičkách, druhá měla být uzavřena s Milošem Červenkou v Ruzyni, kde již Červenka dva pozemky získal. Složka k této smlouvě byla ale sekcí restitucí stornována, a tudíž nelze dovodit, o jaké parcely se mělo vlastně jednat.
Závažné nedostatky byly zjištěny i u pěti z celkem třiceti prověřovaných smluv uzavřených letos sekcí restitucí mimo standardní režim veřejných nabídek. Konkrétně zpráva poukazuje na smlouvu s Jaroslavem Čechem, týkající se zahrady ve Strašnicích, s Milanem Jelínkem (zahrada na Vinohradech), smlouvu s Milenou Dostálovou a Miloslavem Holým (zahrada v katastrálním území Šeberov) a s Miroslavem Havelkou a Antonínem Linhartem (zahrada v Troji).
Souběh žalob nebyl problém
. V rámci „zvláštního restitučního režimu“ pětice pražských restituentů (Večeřa, Benedikt, Červenka Brunová, Hlasová) získala v Praze celkem dvacet pozemků. Při kontrole bylo zjištěno, že sekce restitucí pouze u sedmi požádala sekci právní, které šéfoval Radek Jonáš, o sdělení počtu žalob (pozemky, které byly žalovány více restituenty, neměly být dle rozhodnutí prezidia vůbec vydávány). U dvou pozemků byla sekce restitucí sekcí právní o souběhu žalob dokonce výslovně informována, přesto byly nemovitosti vydány pouze jednomu ze žalobců. Ani u jedné ze sedmi pražských smluv uzavřených od 7. června do 1. července nebyly ve spisech založeny smlouvy o postoupení pohledávek dokládající existenci restitučních nároků nabyvatelů. V žádném ze spisů nebylo doloženo ověření, zda nebylo uplatněno některé z práv na nárokový převod (bezúplatný převod mohou dle zákona nárokovat obce či školy). Z porovnání podkladů jednotlivých databází bylo též zjištěno, že s největší pravděpodobností pouze v případě hektarového pozemku, který získala v Motole Dagmar Hlasová, a v případě jednoho z pozemků převedeného na Miloše Červenku byla podána jediná žaloba, a tudíž splňovaly nároky na převod. U smlouvy s Vlastou Brunovou byla sekce právní požádána o vyjádření k deseti pozemkům, ale pouze pět z nich bylo totožných s pozemky převedenými smlouvou.
Pracoval i o dovolené.
Šéf sekce restitucí Roman Skopal byl tak pracovitý, že dvě převodní smlouvy (jednu s Večeřou a druhou s Hlasovou) uzavřel v době dovolené. O horečnatosti práce sekce svědčí i to, že u některých smluv se stihlo jejich sepsání, prověření, uzavření i doručení návrhu na vklad v jediný den. V případě smlouvy s Hlasovou byl pozemek stažen z veřejné nabídky až po podpisu smlouvy a dále bylo zjištěno, že znalec oceňující převáděný majetek (objednaný Pozemkovým fondem), je totožný s osobou, která nabyvatelce postoupila svůj restituční nárok. U smlouvy s Vlastou Brunovou na převod téměř 30 hektarů pozemků v Bohnicích obhospodařovaných doposud psychiatrickou léčebnou bylo kontrolou zjištěno, že zadavatelem ocenění převáděných pozemků byl jejich budoucí nabyvatel, pražská společnost Albafin. Brunová na něj hned po podpisu smlouvy nemovitosti převedla (dnes je vlastní napůl), přestože vklad jejího vlastnického práva nebyl ještě v té době katastrálním úřadem povolen. Dá se z toho usuzovat, že nabyvatelka byla s firmou na tomto postupu dopředu domluvena. „Odmítám být dávána do jednoho pytle s lidmi, jako je pan Večeřa. Jsem řádná restituentka, zřejmě jediná z těch, kteří ty pozemky získali. S fondem jsem neúspěšně bojovala několik let. Mám tolik restitučních nároků, že by mi mohl vydat třikrát tolik pozemků. Tohle je pro mě jen slabá náplast,“ říká Brunová. V převodní smlouvě, která se týkala Benedikta a Večeři (66 hektarů v Uhříněvsi) nebyly použity restituční nároky, které uplatňoval jeden ze žalobců ve své žalobě. V kontrolní zprávě se k tomu dále píše, že v rámci uvedené smlouvy byl převeden pozemek který ještě nebyl zapsán na listu vlastnictví Pozemkového fondu, a je tudíž otázka, jak mohl úspěšně projít lustrací v sekci vedené Ivanem Višňákem. Zde navíc došlo k problematickému ocenění převáděného pozemku. Ačkoliv je v katastru veden coby orná půda, byl oceněn jako levnější „ostatní plocha“. Došlo tak k neoprávněnému zvýhodnění nabyvatelů Večeři a Benedikta.
Společný obchod Exministr Zgarba byl možná v těsnějším kontaktu s podnikatelem Večeřou než doposud přiznával. Podle neoficiálních informací od něj koupil restituční pohledávku. Byla údajně v nominální výši 350 000 korun, postoupena společností Agrovysočina, kde je Večeřa šéfem představenstva. Právě tento restituční nárok zřejmě Zgarba použil při nákupu některých nemovitostí od Pozemkového fondu. Konkrétně se jednalo o 8,4 hektarů půdy, které na něj byly převedeny 14. října 2003 v katastrálním území Okrouhličky na Havlíčkobrodsku Zgarbovo jméno je též v evidenci oprávněných osob, jejichž nároky Pozemkový fond dosud nevypořádal. Neuspokojená pohledávka je nyní ve výši necelých sto tisíc korun. Také tu získal postoupením od jiných oprávněných osob. Když se týdeník EURO minulé úterý Zgarby ptal, od koho nároky koupil, uvedl, že už si nevzpomíná, ale že je schopen to zjistit. Žádnou informaci neposkytl.
