Clemensem Hoerthem
Ekonomická recese ovlivňuje všechny sektory české ekonomiky, obzvlášť těžce byla přitom postižena oblast cestovního ruchu. „Uplynulý rok znamenal pro pražský trh zásadní změnu. Zdejší hoteliéři byli několik let zvyklí, že jejich čísla se každoročně zlepšovala. Loni ale mnohým obraty poklesly až o třicet procent. Ze zkušeností naší skupiny víme, že nejvíce utrpěl hotelový trh právě v Praze a v Barceloně,“ říká ředitel hotelu Mandarin Oriental, Prague Clemens Hoerth.
EURO: Nakolik postihl propad poptávky po ubytování pražský hotel Mandarin Oriental? HOERTH: Rozhodně jsme zhoršení ekonomického prostředí zaznamenali. Přesná čísla nemůžu vzhledem ke kótaci naší společnosti na burze sdělit, ale naštěstí byl náš hotel postižen méně než celá branže. Věřím, že je to i díky naší silné značce. Nenabízíme totiž uniformní produkt, každý náš hotel je jiný. Samozřejmě máme jednotný koncept v oblasti služeb našim hostům, ale samy hotely se velmi liší. Například náš pražský hotel se nachází v prostorách někdejšího kláštera, v New Yorku se zase jedná o moderní mrakodrap. A právě to hosté dnes hledají – určitou unikátnost. A funkčnost našeho modelu potvrdily i výsledky za leden a únor, tyto měsíce dopadly nad naše očekávání.
EURO: Za obtížnou situací v Praze může stát i překotné otvírání čtyř- a pětihvězdičkových hotelů, byl to zdravý vývoj? HOERTH: Podívejme se na čísla – v Praze máme 37 čtyřhvězdičkových hotelů, ve Vídni jen 22. V Praze je tak asi o deset tisíc lůžek více než v hlavním městě Rakouska, počet turistů je přitom v obou metropolích zhruba stejný. To potvrzuje, že v Praze opravdu existuje značný převis nabídky ubytování nad poptávkou.
EURO: Dalším problémem Prahy je, že mnozí turisté se nevracejí. Existuje způsob, jak je motivovat k návratu? HOERTH: Praha patří k nejkrásnějším městům světa, ale aby dokázala přitáhnout hosty zpět, musí jim nabídnout nějaká lákadla. Minulý týden jsem byl ve Frankfurtu nad Mohanem. Naproti hotelu, kde jsem bydlel, byla výstava obrazů Sandra Botticelliho a od rána od devíti tam stála snad třísetmetrová fronta. A právě takové akce opakovaně lákají turisty. V oblasti hudby dobře fungují festivaly Pražské jaro a Pražský podzim, ale tuto nabídku musíme rozšířit i o další druhy kultury. Přitom je třeba se zaměřit i na speciální druh klientely – například filmové produkce. Praha byla donedávna spolu s Los Angeles snad jediným významným městem na světě, kde neexistovaly žádné pobídky pro filmaře. To se nyní naštěstí i díky tlaku hotelů změnilo.
EURO: Pracoval jste v hotelích Mandarin Oriental v Singapuru a v Indonésii. Je rozdíl vést hotel v Asii a ve střední Evropě? HOERTH: Nevnímám až takový rozdíl, vždy pracujete s lidmi. Přestože se mentalita Evropanů a Asiatů výrazně liší, lze dosahovat dobrých výsledků. Schopnosti Čechů potvrzuje i skutečnost, že se nám v Praze podařilo dle průzkumů dostat se na stejnou úroveň spokojenosti klientů jako v Hongkongu nebo Bangkoku. Prostě musíte najít vhodné zaměstnance, mnozí naši čeští kolegové jsou velmi motivovaní a výborně jazykově vybavení. Kvalita zaměstnanců je pro hotely zásadní. Proto chceme, aby se i v Česku zavedl německý model duálního odborného vzdělání, kdy učni tráví tři až čtyři dny v týdnu na praxi. To by totiž vedlo k výrazně lepší přípravě nových pracovníků.
EURO: Wellnessové kapacity Mandarin Oriental v Praze byly loni zvoleny čtenáři magazínu Luxury Spa Finder nejlepšími hotelovými lázněmi v Evropě. Jakou roli hraje wellness v hotelové nabídce? HOERTH: Právě Mandarin Oriental byl jedním z prvních hotelových řetězců, který zabudoval lázně do svého konceptu. Pamatuji si, že když jsme asi před patnácti lety zaplatili za hotelové lázně v Bangkoku tři miliony dolarů, někteří konkurenti kroutili hlavou. Investovaná částka se nám ale vrátila během dvou let a klienti stáli na naše služby fronty. Důraz na hotelové lázně vnímáme jako velkou přednost, proto se v oblasti wellness snažíme stanovovat trendy a spolupracujeme s lázeňskými odborníky z celého světa na nových postupech.
