Pražský magnet

Ozvěna papežových slov může zaznít i v české metropoli

Papež Benedikt XVI. si může být jist, že o jeho nedávné přednášce se bude mluvit ještě hodně dlouho. Čeho vlastně dosáhl, když použil starý citát o zlém a nehumánním učení proroka Mohameda, od kterého se později sám distancoval? Byl to svérázný začátek obsažnější diskuse mezi Západem a islámským světem? Nebo se naopak ukáže, že vzájemná tolerance do dnešního světa bohužel nepatří? Je pravděpodobné, že ozvěnu papežových slov bude možné zaslechnout také během letošní konference Forum 2000 v české metropoli (8.-10.října). Jedním z hlavních témat je „zacházení s globální rozmanitostí kultur, ideologií a náboženství“. V živé paměti je přitom nejen odmítavá reakce některých muslimů na papežova slova, ale také dřívější vlna odporu vůči zveřejnění karikatur proroka Mohameda v dánském tisku či nepokoje na předměstích francouzských měst.
„Nejde ale pouze o papežovu přednášku,“ říká výkonný ředitel konference Oldřich Černý. „O vztazích s muslimy začínají přemýšlet i lidé, do kterých by to člověk dříve neřekl,“ dodává. Vzhledem k aktuálnosti tématu se nabízí jistá (i když ne zcela přesná) paralela s konferencí, která se v Praze uskutečnila krátce po teroristických útocích 11. září 2001. Černý vzpomíná, že to byla jediná větší konference, která se v té době pořádala. Světem se šířil strach a hysterie, podobné akce se rušily. Také Oldřich Černý, který byl v devadesátých letech šéfem civilní rozvědky, už jako hlavní organizátor setkání v roce 2001 cítil, že zrušení konference by mnoha účastníkům přijalo s povděkem. Nakonec ale do Prahy přijeli bývalý americký prezident Bill Clinton, izraelský politik Šimon Peres či nositel Nobelovy ceny míru Elie Wiesel.
Jednání Fora 2000, označovaného někdy za „konferenci Václava Havla“, mělo být tehdy posledním. Dočkalo se však opakování v příštích letech, ačkoliv Oldřich Černý „už měl v roce 2001 uklizený stůl a odevzdané klíče“. Také nyní se bude bezpochyby řešit otázka, zda je desátá výroční konference, na niž si již podzimní Praha zvykla, tou finální.

Křesťan mezi muslimy.

Očekává se, že letos do Prahy přijede bývalý generální tajemník OSN Butrus Butrus-Ghálí. Důležité však nejsou funkce, které tento egyptský politik v minulosti zastával. Vzhledem k tématům konference je zajímavý spíše jeho osud: Butrus-Ghálí je nejznámějším představitelem křesťanské, koptské menšiny v arabské zemi. Připomeňme, že papežovi Benediktu XVI. jde podle všeho mimo jiné o to, aby křesťané v muslimském světě měli stejná práva jako muslimové na Západě. A jaký je vlastně pohled egyptského křesťana?
Kromě současných a bývalých politiků by se v Praze měli objevit také významní myslitelé a intelektuálové: francouzský filozof židovského původu André Glucksmann, britsko-polský sociolog Zygmunt Bauman či šéf americké společnosti Carnegie Vartan Gregorian, který se zase narodil v Íránu. Magii letošní konference posilují dvě výročí: kromě toho, že je desátou v pořadí, bude její iniciátor a bývalý prezident Václav Havel slavit sedmdesátiny.
Zájem o účast je značný - zdá se, že pražský magnet přitahuje. „Někteří hosté se letos pozvali sami,“ uvedl Oldřich Černý. Organizátoři podobných konferencí vědí, že pozvání obvykle přijme tak třetina oslovených. Tak tomu bylo i v případě Fora 2000. Letos to ale neplatí. „Druhou a třetí vlnu zvacích dopisů už jsme ani neodeslali,“ dodává Černý. Oproti období 2002 až 2004 se změnil i charakter konference. Tehdy bylo cílem „přemosťovat globální propasti“ a dávat dohromady lidi, kteří by se jinak nesešli - významné podnikatele se zástupci občanské společnosti a s akademiky. „Od roku 2005 jsme opustili globalizaci a vrátili jsme se k civilizaci,“ řekl Černý. Tématem je soužití kultur a otázky, zda demokracie může pomoci při řešení konfliktů či zda lidská práva ovlivňují kulturní rozdíly.

Západ není jen papež či Bush

Když se papež Benedikt XVI. na konci září sešel ve Vatikánu se zástupci muslimských států, zvolil zcela novou formu kontaktů. Také tím znovu ukázal, o co mu v dřívější kontroverzní přednášce šlo - podnítit novou formu dialogu, při němž to i zajiskří. Vydal se tedy jinou cestou než jeho předchůdce Jan Pavel II (EURO 39/2006).
Ukazuje tedy Benedikt XVI. cestu k soužití Západu a muslimského světa? Libanonský profesor mezinárodních vztahů a bývalý ministr kultury Ghassan Salamé takové vývody nedělá. Střet civilizací podle něj neexistuje. „Střetávají se jednotlivci, skupiny nebo státy,“ uvedl na loňské konferenci Fora 2000. Smysl má tedy dialog mezi nimi. Salamé říká, že nikdo ani nemůže mluvit jménem celých civilizací. Svého jediného zástupce nemá 1,2 miliardy muslimů, a ani americký prezident George Bush či papež nemohou mluvit ve jménu celého Západu. Salamé přijede do Prahy i letos.