Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy korun.
„Rozpočet je zdrojově vyrovnaný a potenciálně přebytkový. Je konzervativní, protože počítáme s nárůstem příjmů jen 1,6 procenta. Připravujeme se na případný pokles výkonu ekonomiky,“ řekl primátorův náměstek Pavel Vyhnánek (Praha Sobě).
Běžné výdaje dosáhnou 64,8 miliardy korun, což je o 5,5 miliardy více než letos. Nárůst podle Vyhnánka není nehospodárným nakládáním s penězi, ale jsou způsobeny vyšší státní dotací na školství 2,34 miliardy, která se v rozpočtu účetně objeví jako běžné výdaje. Dalším důvodem je státem nařízené zvýšení platů zaměstnanců veřejného sektoru, které platí město ze svého. Vliv má také to, že město musí předfinancovat projekty městských částí, které budou následně proplaceny z evropských fondů. Na to má rezervu 300 milionů korun.
Nejvíc peněz z běžných výdajů půjde do dopravy, a to 21,6 miliardy. Do školství půjde 17,65 miliardy. Další tři miliardy půjdou do sociální oblasti a zdravotnictví. V rozpočtu jsou vedeny rovněž jako běžné výdaje peníze, které dává město jednotlivým radnicím na jejich investice.
Na dopravu je určena nejvyšší částka také z celkového objemu investic, a to 5,38 miliardy. Z toho půjde například 140 milionů na obnovu zřícené trojské lávky, na stavbu parkoviště P+R na Černém Mostě 250 milionů a 80 milionů na opravu Barrandovského mostu. Na stavbu metra D bude v rozpočtu 1,44 miliardy.
Praha se umístila na 13. místě v žebříčku kvality života. Vede Curych
Město má vyčleněno 50 milionů korun také v takzvaném participativním rozpočtu. Při něm obyvatelé rozhodnou, jak s penězi město naloží a za jaké projekty je utratí.
Rozpočet obsahuje i peníze na pravidelné splátky jistin úvěrů Evropské investiční banky (EIB) ve výši 763 milionů. Peníze bude dávat rovněž do rezervy na splácení dluhopisů, které musí uhradit v letech 2021 a 2023.
Rozpočet kritizovala opozice, která v diskusi navrhovala přesuny peněz v rozpočtových kapitolách. Opozičním zastupitelům se nelíbilo zejména zvýšení běžných výdajů a oproti letošku snížení investic. „Naprosto rezignuje (vedení města) na investice a zejména na investice do bydlení, na které je vyčleněno pouhých 420 milionů,“ řekl zastupitel Tomáš Portlík (ODS). Nízká je podle něj i podpora školství.
Předseda opozičních zastupitelů ANO Patrik Nacher rozpočtu vytkl, že nemá jednoticí vizi. Předsedkyně zastupitelů ODS Alexandra Udženija kritizovala částku na sociální služby. Podle ní je ohrožen střednědobý plán rozvoje sociálních služeb. „Návrh je zaměřen pouze na udržení stavu,“ řekla.
Opoziční zastupitel Martin Sedeke (ODS) kritizoval projednávání rozpočtu na jednání zastupitelstva, které přerušilo projednávání několika petic. Rozpočet začali zastupitelé projednávat ve čtvrtek po 15:00 a schválili jej ve 23:00. Primátorův náměstek Vyhnánek řekl, že pokud bude předkládat rozpočet i příští rok, bude jedním z prvních bodů jednání.
V prvním pololetí letošního roku skončilo hospodaření Prahy přebytkem 8,66 miliardy korun. Příjmy dosáhly 48,2 miliardy a výdaje 39,53 miliardy korun. Vliv na hospodaření měly vyšší příjmy a nižší běžné a kapitálové výdaje. V pololetí loňského roku Praha hospodařila s přebytkem 9,7 miliardy korun.
Přečtěte si také:
Tunel Blanka byl konečně zkolaudován. Po čtyřech letech provozu
Praha letos investuje přes 19 miliard korun. Nejvyšší částka půjde na dopravu
Chytré město: Praha je nejostřejší tužka ve středoevropském penále
