V příštím roce bude trh s ropou v přebytku, a to i za předpokladu, že Organizace zemí vyvážejících ropu a další země (OPEC+) prodlouží škrty v dodávkách. S odkazem na vedoucí oddělení Mezinárodní energetické agentury (IEA) pro ropné trhy a průmysl to uvedla agentura Reuters.
„Aktuálně se trh s ropou nachází v deficitu a zásoby klesají rychlým tempem,“ řekla vedoucí divize ropného průmyslu a trhů v IEA Toril Bosoniová s tím, že tak hrozí zvýšená volatilita, zvláště pokud dojde k překvapení na straně nabídky.
Zda skupina OPEC+ nakonec přistoupí k dalšímu snížení dodávek, se uvidí až podle zasedání, jež se uskuteční koncem listopadu ve Vídni. Na tom se bude řešit třeba fakt, že od konce září klesla cena ropy o 16 procent – to v případě severomořské ropy Brent znamená propad z původního maxima 98 na současných zhruba 82 dolarů za barel.
Na aktuální pokles cen tlačí především obavy investorů z toho, co může nastat v příštím roce. Ten by mohl podle některých expertů být charakteristický přebytkem na straně nabídky, a to navzdory škrtům zmíněného ropného kartelu a probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě. „Není příjemné vidět, že volatilita trhu je před příštím zasedáním větší, zatímco fundamenty celkově zůstávají pevné,“ uvedl minulý týden jeden ze zdrojů z OPEC+.
Saúdská Arábie, Rusko a další členové skupiny už přislíbili, že svoji těžbu sníží o 5,16 milionu barelů denně, což představuje zhruba pět procent denní celosvětové poptávky. Na omezení dodávek se organizace dohodla už při posledním zasedání v červnu, načež Rijád přislíbil, že sníží objem denní těžby o další milion a bude v tom pokračovat až do konce letoška. Někteří analytici nicméně očekávají, že země ponechá dobrovolné snížení alespoň do prvního čtvrtletí roku 2024.
Není důvod pro změnu
Agentura Reuters připomněla, že zatímco nejmocnější světoví producenti ropy uvažují o dalším omezování dodávek, motivace Ruska k uskutečnění dodatečné radikální změny jen velmi malá. Může za to údajně fakt, že příjmy Moskvy z energetického sektoru jsou aktuálně v důsledku vyšších cen černého zlata relativně vysoké a státní rozpočtový deficit se zužuje. „Nevidím žádné důvody něco radikálně měnit,“ řekl zdroj blízký ruské vládě pod podmínkou anonymity.
Rusko dle prezidenta Putina nejenže přežilo, ale také prosperovalo navzdory nejpřísnějším sankcím, které kdy Západ na tak velkou ekonomiku uvalil, a to včetně omezení ceny ruské ropy na 60 dolarů za barel. Po poklesu v loňském roce se přepokládá, že tato ekonomika letos poroste přibližně tříprocentním tempem, což je dle ruských prognóz rychleji než ve Spojených státech či eurozóně. Rostoucí ceny a hojnější využívání stínové flotily ropných tankerů ze strany Moskvy způsobilo, že se ruská ropa obchoduje převážně nad cenou západního stropu.
Jinými slovy, podle nezávislého moskevského ropného analytika Alexeje Kokina klesly ceny ropy z velmi pohodlné úrovně na prostě jen pohodlnou. „Rusko proto nemá žádnou zvláštní potřebu pro změnu. Může omezení ponechat tak, jak je, a bude to pro něj akceptovatelné,“ uzavírá s tím, že cena tamní ropy Urals se aktuálně nachází právě na 60 dolarech za barel, přičemž v příštím roce by se v průměru měla vyšplhat dokonce až na hranici 71,3 dolaru, zatímco Brent bude stát 85 dolarů.
