Dekarbonizace planety je jedno z největších témat světové politiky, to se potvrdilo i při nedávném projevu o stavu Unie, který přednesla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ta při projevu ohlásila zvýšení ambicí na snížení emisí do roku 2030.
Současné plány EU počítají se 40procentním snížení emisí skleníkových plynů mezi do roku 2030 oproti 1990. Od začátku devadesátých let do roku 2018 se státům EU podařilo emise snížit o 23 procent.
Proti změně plánů se ohrazuje mnoho politiků, kteří tvrdí,
že unijní ambice jsou nesplnitelné a zároveň i devastační pro průmysl. Mnozí
také namítají, že ať se Evropa snaží sebevíc, vždy bude záležet i na ostatních
zemích.
Think tank se zaměřil na podmínky, které by musely být splněny, aby se do roku 2050 stalo lidstvo uhlíkově neutrální a zabránilo tak dalšímu zvyšování teploty. Závěr? Podle ETS jsou tyto plány téměř neproveditelné, jelikož by stály obří náklady.
Odborníci podílející se na studii berou v potaz i současnou pandemickou krizi a například doporučují, aby druhá vlna vládní podpory byla směřována hlavně do sféry průmyslu, který v současné době již směřuje k „zelenému“ fungování a redukuje tak produkci emisí skleníkových plynů.
Mimo to se v doporučení objevují i dlouhodobě známé přístupy jako masivní podpora obnovitelných zdrojů, výstavba zelených staveb nebo důraz na elektromobilitu. I podpora nových technologií, jako vodíkový pohon nebo pokles ceny baterií, výzkumníci považují za důležitý prvek při cestě ke uhlíkově neutrální planetě.
Překážkou pro „zezelenění“ průmyslu, a tím i celé planety, zřejmě bude nákladnost celé operace. Autoři reportu spočítali, že aby jednotlivé vlády skutečně dosáhly uhlíkové neutrality, bude potřeba na změny ročně vynaložit částku pohybující se kolem jednoho až dvou bilionů dolarů, což představuje 1 až 1,5 procenta celosvětového HDP.
