Sankce ze strany západních zemí způsobují ruské ekonomice, a především tamním firmám, stále větší komplikace. Týká se to hlavně mezinárodního obchodu, kdy je do velké míry znemožněné zasílat do zahraničí peníze za jakékoliv zboží. Ruští představitelé se proto snaží vymyslet různé způsoby, jakými mohou zaplatit, přičemž mnohé nápady jsou kolikrát poměrně neobvyklé.
Podle Business Insideru už situace došla tak daleko, že ruskou společnost Astarta-Agrotrading napadlo vrátit se k asi nejstaršímu způsobu placení, tedy ke směnnému obchodu. Firma spolu se svým pákistánským protějškem Meskay & Femtee Trading Company uzavřela dohodu, která počítá s výměnou ruské cizrny a čočky za mandarinky, rýži a brambory.
Podle smlouvy uzavřené tento týden má být zboží vyměněno v poměru jedna ku jedné. Konkrétně tedy bude za 20 tisíc tun ruské cizrny doručeno stejné množství pákistánské rýže, dalších 15 tisíc tun cizrny se smění za ekvivalent v mandarinkách a deset tisíc tun čočky za identické množství brambor.
Kryptoměny i zamaskované transakce
Hledání alternativních platebních metod není pro Rusko rozhodně žádnou novinkou. Může za to především skutečnost, že se zemí kvůli obavám ze západních sankcí postupně přestávají obchodovat i čínské banky. Jejich podpora byla přitom po zahájení invaze na Ukrajinu pro Kreml klíčová.
Třeba letos v červenci proto vláda schválila návrh zákona, který umožní provádět platby za zboží také v kryptoměnách. Země totiž doufá, že z méně regulovaných digitálních měn by se mohl stát ideální prostředek právě pro mezinárodní platby.
Dalším oblíbeným krokem režimu vůdce Vladimira Putina je pak snaha mezinárodní převody peněz nějak zamaskovat. Třeba na podzim roku 2022 Rusko navrhlo plán, který počítal s nákupem zboží z Indie v hodnotě jedné miliardy dolarů. Celá složitě skrývaná transakce se přitom tvářila jako investice do indických výrobních podniků.
Afghánistán, Írán i Čína
Současnou dohodu mezi ruskou a pákistánskou společností o směnném obchodu sice nejde zopakovat ve všech případech, přesto se ale jedná o možnost, která by skutečně mohla Kremlu pomoci. Velké naděje ruské vlády dokazuje i skutečnost, že země o tomto způsobu platby jednala rovněž s Afghánistánem a Íránem, a v současnosti pravděpodobně probíhá diskuze také s Čínou.
Faktem totiž zůstává, že Rusko se bez zahraničního zboží neobejde. Tamní ekonomika sice od začátku invaze na Ukrajinu v mnoha ohledech vzkvétala, s každým dalším měsícem války a s novými sankcemi je ale jasné, že tento vývoj rozhodně nevydrží věčně. Dokládá to třeba i nedávné vyjádření Ruské centrální banky, která uvedla, že kvůli rostoucí inflaci vidí jasné „známky ochlazování domácí poptávky“.
