Měsíc jako zlatý, respektive platinový důl? Podle šéfa Amerického úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) Jima Bridenstina se rozhodne nejedná o nic nereálného. Tento jediný přirozený satelit Země totiž disponuje velkými zásobami nerostného bohatství, které jen čeká, až jej někdo vytěží. Stát by se tak mohlo ještě během tohoto století. Informaci přinesla stanice CNBC.
V sobotu 20. července uplyne přesně půl století od chvíle, kdy posádka Apolla 11 úspěšně přistála na Měsíci a navždy se tak zapsala do historie. To samé se Američanům během následujících tří a půl let podařilo zopakovat ještě pětkrát, poté však NASA zaměřila svoji pozornost na jiné vesmírné projekty.
V minulosti si její lidé, avšak také celá řada dalších, pohrávali s myšlenkou vydat se na Mars. To je prozatím v nedohlednu, o návratu na Měsíc však již bylo rozhodnuto. Na popud amerického prezidenta Donalda Trumpa by se tak mělo stát v horizontu nadcházejících pěti let. A kromě USA si na stejný počin dělají zálusk také ostatní země včele s Čínou a Ruskem.
Čeho je na Zemi málo, tím Měsíc překypuje
V minulosti se hovořilo o tom, že by zde mohla vzniknout trvale osídlená základna, kterou by lidé využívali právě pro cesty do vzdálenějších koutů vesmíru (leč pouze relativně). Zda, potažmo kdy se tak stane, zůstává v tuto chvíli ve hvězdách. Podle šéfa NASA by nicméně lunární povrch, respektive to, co se nachází pod ním, mohl posloužit i jako dobré místo pro rozvoj důlního průmyslu. Má proto prý více než skvělé předpoklady.
„Na Měsíci by mohly být tuny a tuny kovů platinové skupiny (ruthenium, rhodium, palladium, osmium, iridium a platina – pozn. red.), vzácných kovů, které jsou na Zemi neuvěřitelně cenné,“ řekl Bridenstine v pořadu Squawk Alley televize CNBC.
Tyto materiály přitom hrají stěžejní roli při výrobě mnoha technologických vychytávek, které lidem v dnešní době ulehčují každodenní život. Jsou součástí mobilních telefonů, baterií do elektromobilů, vojenského vybavení a celé řady dalších vymožeností. Jak je ale vytěžit?
Když konkurence přestává být konkurencí
NASA ústy svého ředitele věří, že by paradoxně mohla těžit z rostoucí konkurence v odvětví kosmonautiky. Ten pak konkrétně poukázal například na aktivity amerických vizionářů Jeffa Bezose a Elona Muska. Zmínit však nezapomněl ani britského miliardáře Sira Richarda Bransona. Jejich společnosti Blue Origin, Space X a Virgin Galactic, respektive Orbit aktuálně podnikají řadu testů i skutečných vesmírných letů, které mají sloužit, či již dokonce slouží, ke komerčně vědeckým, ale i čistě vojenským účelům. A právě na ně nyní Bridenstine sází.
„Miliardáři investují do vesmíru a jeho objevování, a NASA toho může využít. Máme obchodní partnery, které jsme v minulosti neměli, takže nám mohou pomoci s vyrovnáním nákladů. Provádějí své vlastní investice, protože usilují o zákazníky, kterými nemusí být nutně NASA,“ vysvětlil.
Na Měsíc o třetinu levněji
Díky zapojení těchto a podobných společností by mohl úřad při plánovaném návratu zpět na Měsíc ušetřit i více než deset miliard dolarů. Tam by se v rámci programu Artemis měli Američané znovu podívat již v roce 2024.
Od samého začátku přitom NASA na celé misi spolupracuje mimo jiné s firmami Boeing a Lockheed Martin, které byly pověřeny stavbou nové nosné rakety a lunárního modulu. Pakliže by se projektu žádné jiné společnosti neúčastnily, celkové náklady by se mohly vyšplhat na hranici až 30 miliard dolarů (cca 684 miliard korun), takto by podle Bridenstina měly klesnout „na méně než 20 miliard“.
„Máme mnoho poskytovatelů, kteří spolu soupeří v oblasti nákladů a inovací, takže jsme myslím na prahu klíčového okamžiku a musíme toho využít,“ dodal šéf NASA.
Dále čtěte:
Navigační systém Galileo obnovil poskytování služeb. Výpadek trval týden