PŘED BODEM ZVRATU

Partner by mohl přijít během půl roku

Kopřivnická Tatra byla prvním podnikem, v němž začali pracovat lidé z Revitalizační agentury. V pátek 3. prosince předložili první výsledky šetření dozorčí radě a společně rozhodli, že se okamžitě začne připravovat prodej podniku. Partnera pro Tatru by agentura měla najít do jara příštího roku a s prodejem počítá nejpozději v létě.

Správci Revitalizační agentury ze skupiny Latona-Lazard se Tatrou zabývají od poloviny listopadu. Michael S. Saran, ředitel zastoupení firmy Latona, dává kopřivnickému podniku velké šance. „Pro proces revitalizace je to téměř ukázková firma. Má sice fin anční potíže, ale zároveň dobré výrobky a jméno, které ve světě něco znamená, řekl.

Před vstupem jakéhokoli investora je třeba dokončit finanční restrukturalizaci. Předseda dozorčí rady Vlastimil Horkel tvrdí, že podnik má již první kroky ozdravění za sebou. Tatra má sice stále vysoké úvěrové zatížení (přes čtyři miliardy korun při cel kovém majetku 5,3 miliardy korun), narozdíl od jiných předlužených firem má nyní jediného bankovního věřitele - Konsolidační banku (KoB). „Pohledávky ostatních bank byly odkoupeny a nyní se hledají cesty, jak firmu finančně stabilizovat, uvedl Horkel.

V dalším kroku se chce Tatra zbavit majetkových účastí, kterých má stále celkem sedmadvacet. Největší sousto přitom představuje jedenáct dceřiných firem, které vznikly z původních obslužných nebo navazujících provozů. O tom, zda bude možné něk teré z nich prodat, rozhodne po dohodě s KoB revitalizační správce.

Státní zachránce.

Konsolidační banka kontroluje podnik od letošního srpna. Podle vládního usnesení převzala 43,5 procenta akcií Tatry od Škody Plzeň. Vliv státu se dál upevnil v říjnu, protože další téměř patnáctiprocentní podíl získala dceřiná spol ečnost centrální banky Česká inkasní nákupem akcií od investičních fondů. Se vstupem státního peněžního ústavu se Tatra dostala k provozním úvěrům, a podle představitelů podniku tak skončily dlouhé měsíce živoření. Ještě letos v září neměl kopřivnický výrobce ani na mzdy. Výpadky ve financování výroby nyní kryjí právě provozní úvěry.

Severomoravský výrobce nákladních automobilů a jeho dceřiné společnosti nyní zaměstnávají 6,2 tisíce lidí, mateřská automobilka 2800. Mnozí z nich zůstávali ještě v průběhu letošního roku doma a pobírali šedesát procent mzdy. Šlo hla vně o zaměstnance finálních montážních linek. Od srpna už výroba běží. Z firmy za posledních devět let odešlo téměř devět tisíc zaměstnanců. O restrukturalizaci se snažila, chyběl však kapitál na modernizaci. Dosavadní změny se tak omezily na zásahy, na které společnost nepotřebovala investice. Prodala některé nemovit osti, zbavila se ztrátové výroby osobních automobilů a úspory hledala v pronájmu nevyužitých objektů.

Kuponová lobby.

Silného partnera hledá podnik už deset let. Jedním z prvních adeptů byl německý Mercedes, vláda však v roce 1991 rozhodla, že Tatra půjde do kuponové privatizace. Bývalý ministr průmyslu Jan Vrba, který byl proti tomuto řešení, vzpomíná na tehdejší nátlak takto: „Tatrovka byla vybrána jako vzorový podnik kuponové privatizace a Dušan Tříska (jeden z autorů této privatizační metody - pozn. red.), který byl tehdy v představenstvu Tatry, přesvědčil management, že to bude pro podnik lepší než nějaký Mercedes či Iveco. Přestože jsem tenkrát oponoval obavami, že bez vstupu silného partnera bude podnik do několika let v bankrotu, proti kuponové lobby jsem ve vládě neuspěl. Jako privatizační poradce už tehdy vstup silného investora doporučoval i bankovní dům Lazard.

Od roku 1992 tíží podnik téměř třímiliardová pohledávka za nesplacené dodávky do Libye. Z finanční krize ho měl vyvést americký „top management v čele s Geraldem Greenwaldem, zachráncem koncernu Chrysler. Po ročním účinkování to vzdal. J ediným partnerem, kterého nakonec Tatra získala, tak byla zadlužená a kapitálově slabá Škoda Plzeň.

Několik miliard.

Partnera pro Tatru hledal začátkem letošního roku marně i největší věřitel Soudkovy Škodovky, Komerční banka. Přestože stále tvrdila, že už s investory jedná, Revitalizační agentura nyní začíná od nuly.

Podle vedení Tatry potřebuje podnik na stabilizaci několik miliard korun. „Po osmi letech neblahých zkušeností se zcela jasně ukazuje, že jediným skutečným řešením je právě nalezení strategického partnera, uvádí generální ředitel Zdeněk Podolský. Někol ikamiliardovou injekci potřebuje podnik pro nutnou modernizaci kapacit, které byly původně budovány pro potřeby RVHP a nynější produkci podniku převyšují desetinásobně.

Letos firma vyrobí okolo 1300 automobilů a pro příští rok počítá s kontrakty na 2100 kusů. Nákladové analýzy ukazují, že výroba bude opět zisková, pokud překročí 1800 vozidel ročně. Plán pro příští rok ještě s pomocí investora nepočítá. V dalších letech by se ovšem mohla výroba zvýšit. Podle studie Světové banky se ročně prodá na 20 tisíc terénních vozů a Tatra má šanci, že by mohla svůj podíl na tomto trhu posílit.

Těžký návrat.

Příští měsíce Tatry závisí na tom, jak se podniku podaří získat ztracenou důvěru subdodavatelů i zákazníků. Úspěšný účastník rallye Paříž-Dakar (od roku 1986 vyhrála Tatra s posádkou Karla Lopraise tento terénní závod pětkrát) ji v posledních letech ztratil nejen kvůli špatné platební morálce, ale i kvůli výpadkům ve výrobě. „Důvěra zákazníků se buduje roky a ztrácí přes noc, vysvětluje mluvčí Tatry Eva Kijonková. I po vstupu KoB podniku několik týdnů trvalo, než své dodavatele přesvědčil, že rostoucí objemy zakázek hodlá skutečně zaplatit.

V srpnu se v podniku vyměnila dozorčí rada a stát na valné hromadě prosadil změnu řízení na německý model. Dozorčí rada posléze jmenovala nového předsedu představenstva, kterým se stal bývalý generální ředitel Benziny Josef Stanislav (EURO 48/1999). Výkonný management ponechala beze změny. „Podnik si již ověřil, že příliš časté změny jsou pro obchodní partnery špatným signálem, uvedla Kijonková. Za posledních deset let zaznamenali ve vrcholovém vedení Tatry 36 změn. Na postu generálního ředitele se vystřídalo devět lidí a obchodní ředitel se změnil sedmkrát.