V červenci odstartuje další pokus o vyřešení doručovacího problému. Těšit se můžeme i na rychlejší soudní jednání.
Autor: Artklee
První červenec podstatným způsobem změní řízení před občanskoprávními soudy. Toho dne totiž nabude účinnosti takzvaná souhrnná novela občanského soudního řádu. Nová pravidla by měla vést k rychlejšímu a kvalitnějšímu rozhodování soudů. Mezi hlavní změny, které by měly k takovému zlepšení přispět, patří především nová úprava doručování, zavedení institutu přípravného jednání a důslednější zakotvení principu koncentrace řízení.
Konec opuštěných adres
Vedle zavedení datových schránek je asi nejvýznamnější změnou v oblasti doručování zavedení takzvané adresy pro doručování, kterou přináší právě tato novela (tedy zákon č. 7/2009 Sb.). Hlavním účelem novinky je přenést odpovědnost za adresu, na kterou bude soud doručovat veškeré písemnosti, na účastníky řízení.
Pokud bude soud v řízení doručovat písemnosti prostřednictvím doručujícího orgánu (většinou prostřednictvím České pošty), bude doručovací adresou ta, kterou tak účastník řízení označí ve svém podání či jiném úkonu, učiněném vůči soudu. Neuvede-li účastník – fyzická osoba při komunikaci se soudem konkrétní adresu, pak mu soud bude písemnosti doručovat na tu, kterou má uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Protože se řada fyzických osob na adresách svého trvalého pobytu nezdržuje, nový zákon jim dává možnost zaregistrovat si v centrální evidenci obyvatel vedle adresy trvalého bydliště též adresu pro doručování. V takovém případě bude soud osobě písemnosti zasílat právě na tuto adresu. Pokud však v centrální evidenci alternativní adresa uvedena nebude, soud písemnost doručí na adresu trvalého bydliště.
Právnickým osobám budou soudy posílat poštu (pokud odhlédneme od datových schránek, do nichž se bude pošta doručovat přednostně) na adresy jejich sídel zapsané v příslušných rejstřících (například v obchodním rejstříku). Půjde-li v případě právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby v řízení o spor ze smlouvy, může být ve smlouvě, o niž se jedná, uvedena adresa zástupce pro doručování. Bude-li tomu tak, soud bude doručovat na adresu tohoto zástupce.
Dopisy na nás budou čekat
Občanský soudní řád i nadále rozlišuje doručování těch písemností, které jsou určeny do vlastních rukou adresáta, a ostatních písemností. Písemnosti, které jsou určeny do vlastních rukou, se doručují na adresu pro doručování. Pokud adresát nebude na této adrese zastižen, bude mu zanechána výzva k vyzvednutí písemnosti. Doručovatel mu ji vhodí do poštovní schránky. V případě, že si adresát nevyzvedne písemnost ve lhůtě deseti dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou. Tak tomu bude i tehdy, jestliže se adresát o uložení nedozvěděl.
Novinkou je to, že doručující orgán po marném uplynutí desetidenní lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky. Až dosud se písemnost vracela zpět soudu. Adresát tak ztratil možnost se s ní seznámit. Když ale nemovitost na dané adrese nemá poštovní schránku, písemnost se samozřejmě odesílajícímu soudu vracet bude. Na jeho úřední desce se pak o tom vyvěsí sdělení.
Ostatní písemnosti (ty, které nejsou určeny do vlastních rukou) se rovněž zasílají na adresu pro doručování. Pokud ale doručovatel adresáta nezastihne, písemnost se již neuloží. Do jeho poštovní schránky vhodí poštu rovnou. Datum vhození do schránky, které je vyznačeno na doručence, se přitom považuje za den doručení písemnosti.
Občanský soudní řád počítá i po novele s tím, že adresát, kterému byla doručena písemnost bez toho, aby ji skutečně prokazatelně dostal do ruky, může požádat, aby soud rozhodl, že doručení bylo neúčinné.
Soud tak rozhodne, pokud shledá, že se adresát nemohl s písemností seznámit z omluvitelných důvodů. Zákon přitom výslovně stanoví, že za omluvitelný důvod se nepovažuje skutečnost, že se osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje.
Typickým omluvitelným důvodem, při jehož existenci lze předpokládat, že soudy budou rozhodovat o neúčinnosti doručení, je například náhlá hospitalizace adresáta.
V případě, že soud rozhodne o neúčinnosti doručení písemnosti, písemnost bude za doručenou považována až dnem právní moci rozhodnutí soudu o této neúčinnosti.
Další změnou, kterou novela přináší a od níž se očekává, že urychlí soudní řízení, je zavedení institutu přípravného jednání. Pokud soudce po 1. červenci 2009 dospěje k názoru, že v řízení nemůže rozhodnout bez nařízení jednání nebo při jediném jednání, nařídí a provede přípravné jednání. K tomu si předvolá účastníky, jejich zástupce a případně i další osoby; to za předpokladu, že je jejich přítomnost potřebná.
Buď hned, nebo nikdy**
Pokud by se žalovaný k přípravnému jednání bez omluvy nedostavil přesto, že mu bylo předvolání a žaloba řádně a včas doručeny, má se za to, že uznává nárok, který je proti němu uplatňován žalobou. O tomto následku musí být ale žalovaný poučen v předvolání k přípravnému jednání.
Významný prvek spojený s přípravným jednáním je prvek koncentrace. Koná-li se přípravné jednání, mohou účastníci zásadně uvádět rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do jeho skončení. Pokud by se přípravné jednání nekonalo, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání.
Dosud tomu tak až na výjimky, mezi něž patřily například spory vyvolané konkurzem, nebylo. Účastníci mohli tvrdit nové skutečnosti a navrhovat další důkazy až do chvíle, kdy se rozhodli, že už další nové skutečnosti a důkazy nemají. Teprve poté soud mohl ve věci rozhodnout. Účastníci leckdy skutečnosti, že řízení není koncentrováno, využívali a jednání často úmyslně protahovali.
Po novele již takové jednání možné nebude. K tomu, co strany neuvedou při přípravném či případně prvním jednání ve věci, soud nebude přihlížet. Toto pravidlo bude mít pouze tři výjimky: skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků; skutečnosti, které nastaly až po jednání; skutečnosti, které účastník nemohl uvést včas beze své viny. Koncentrace řízení by tedy měla donutit strany sporu k tomu, aby řízení neprotahovaly.
Vladimíra Knoblochová advokátka kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři Pavla Krejč advokátka kanceláře Červená a Krejčí
