Menu Zavřít

Před zásadní reformní proměnou?

11. 6. 2007
Autor: Euro.cz

Systém penzijního připojištění v Česku funguje dobře. Má ovšem i slabiny. Také proto je penzijní připojištění a jeho změny součástí reformního úsilí současné koaliční vlády. Pokud se svým návrhem reforem uspěje, penzijní připojištění by z toho mělo profitovat. Management penzijních fondů, jichž je dnes v Česku přesně deset

PŘED ZÁSADNÍ REFORMNÍ PROMĚNOU?

Systém penzijního připojištění v Česku funguje dobře. Má ovšem i slabiny. Také proto je penzijní připojištění a jeho změny součástí reformního úsilí současné koaliční vlády. Pokud se svým návrhem reforem uspěje, penzijní připojištění by z toho mělo profitovat.

Management penzijních fondů, jichž je dnes v Česku přesně deset (11. hráč - fond Aegon - přibude v brzké době), má v posledních letech důvody spíše k optimistickému náhledu na budoucnost celého systému penzijního připojištění.

Perspektivy možná nejoblíbenějšího finančního produktu v naší zemi ale rozhodně nejsou jenom růžové. Hodně, ale málo -tak lze stručně a současně charakterizovat oba dva základní ukazatele systému penzijního připojištění, totiž množství klientů a úroveň jejich investic. Účastníků je skutečně dost, na stáří si tímto způsobem šetří už třetina populace, ale šetří si málo. Příspěvky jsou tak

nízké, že reálné přínosy těchto úspor pro budoucí penzisty budou slabé.

NIKOLI MARNÉ STESKY

Mnozí odborníci jsou s českými klienty nespokojeni. Podle nich by investice „zajišťovacího“ charakteru, tedy samotné pojištění i penzijní připojištění, měly v průměru dosahovat 10 procent reálných příjmů. Tento parametr vychází z tržních standardů, které ovšem jen stěží lze vztahovat na poměry v Česku. Příjmy a náklady tuzemských domácností a třeba německých nejsou srovnatelné, především rozdíl mezi oběma položkami je u nás menší.

Nemluvě o specifické situaci, v níž se nyní česká ekonomika a společnost nachází, třeba ve sféře bydlení. Pokřivený bytový trh svým způsobem nutí k enormnímu zájmu o vlastnické bydlení, protože bydlení nájemní je rovněž enormně drahé. Přitom úrokové sazby jsou nízké (i přes nedávné zvýšení), půjčky včetně hypoték tedy levné, takže dnes si průměrný Čech spíše půjčuje, než spoří.

Jestliže takto lze zdůvodnit nízkou úroveň příspěvků, trochu jiné je to s jejich dynamikou. Ta viditelně zaostává za růstem hrubé mzdy. Například v roce 2002 se příspěvek zvýšil jen o 1,7 procenta, zatímco mzdy o 7,7 procenta. Tyto rozdíly jsou v různých letech větší či menší, ale vcelku jasně naznačují, že příjmy české populace rostou výrazně rychleji než její ochota spořit v rámci penzijního připojištění. Finanční experti tento jev připisují poměrně nízkým výnosům fondů.

NEATRAKTIVNÍ VÝNOSY

Jestliže penzijní fondy se u průměrných příspěvků ještě nedostaly ani na optimální úroveň z hlediska čerpání státního příspěvku (maximální výnos z tohoto zdroje zajišťuje měsíční úložka 500 korun), investiční fondy či pražská burza si na nedostatek zájmu drobných investorů nemohou stěžovat. V pozadí tohoto jevu je nízká výnosnost investic do penzijního připojištění.

bitcoin_skoleni

Aktuální zhodnocení penzijních fondů na první pohled skutečně není nijak oslnivé - v nejlepším případě se pohybuje mezi třemi a čtyřmi procenty za rok. Je to důsledek toho, že investování těchto fondů je poměrně striktně upraveno přímo zákonem. Přitom zákonodárce měl zájem hlavně o maximální bezpečnost vkladů, což fondy nutí kupovat především „jisté“ státní či firemní obligace. Ve finančním světě ovšem jistota, tedy nízké nebo dokonce nulové riziko, znamená také nízkou úroveň zhodnocení.

V takových poměrech se ti, kteří ze svých příjmů generují investiční „přebytky“, byť s vědomím vyšších rizik, obracejí k jiným investičním instrumentům, ať už jsou to akcie nebo například zlato. Proto penzijní fondy usilují o změnu příslušných norem. Ta by i v rámci penzijního připojištění účastníkům umožňovala svobodně zvolit investiční strategii s větším či menším rizikem (podrobnosti najdete v rozhovoru na stranách 44 a 45). Tyto návrhy i zvýšení státního příspěvku jsou součástí diskuze o reformě veřejných financí. Pokud se je podaří prosadit, penzijní fondy i klienti by na tom měli vydělat.

  • Našli jste v článku chybu?