PŘEDBĚHLI NÁS NEJEN POLÁCI

14. 8. 2001

Autor: Euro.cz

E n e r g e t i ka

Ještě do konce letošního roku se v Polsku uskuteční první velký prodej v rámci vyhlášené privatizace energetiky. Bude prodán komplex ZE PAK ( Zespol Elektrowni Patnow-Adamow-Konín) britské National Power PLC.

Polské energetické firmy se otevřely zahraničním investorům. Státní podíly v některých z nich mají být urychleně privatizovány ještě do konce roku a další přijdou na řadu hned v prvním a druhém čtvrtletí 1999. Polská energetika tak dostává - dříve než česká - šanci najít soukromého vlastníka. Přednostně se privatizace týká elektrárenských společností, plynárenské mají přijít na řadu později. Začátkem listopadu oznámilo polské ministerstvo financí privatizaci prvních šesti státních elektrárenských společností. Jedna z nich - ZE PAK (Zespol Elektrowni Patnow-Adamow-Konín) - bude prodána ještě letos v prosinci. Dalšími budou závody Polaniec a Rybnik, elektrárenský a teplárenský komplex EC Wyb-rzeze, elektrárny a teplárny Toruň, Bialystok a Zielona Gora. Ty mají být podle vyjádření vládních představitelů zprivatizovány pravděpodobně hned v prvním pololetí 1999. V těchto dnech byly vyhlášeny tendry na získání privatizačních poradců pro každý z těchto podniků.

Zároveň vláda rozhodla zavést od 1. ledna 1999 také nový systém tvorby cen za elektřinu, který bude de facto znamenat liberalizaci polského trhu elektřiny (bez vlivu ministerstva financí). Ta by se měla stát podle odborníků dobrým základem pro budoucí vývoj polského energetického sektoru, neboť by ho finančně podpořila. Zahraniční pozorovatelé jsou přesvědčeni, že liberalizace cen udělá polský trh elektřiny pro zahraniční investory mnohem atraktivnější.

Vedení Polskich Sieci Elektroenergeticznych (PSE) minulý týden informovalo, že v polovině příštího roku vznikne v Polsku burza elektřiny, na níž budou distributoři a producenti obchodovat elektrickou energií, a to na okamžitou dodávku i na vzdálenější termín.

V Polské elektroenergetice pracuje na 120 tisíc osob. Tento sektor zahrnuje celkem patnáct velkých energetických společností, dvacet menších závodů, městské teplárny a malé závody dodávající energii velkým průmyslovým společnostem. Mimo to má k dispozici třicet tři místních distribučních firem a společnost PSE, která disponuje celostátní energetickou rozvodnou sítí. Ta by měla být předána do soukromých rukou na závěr celého privatizačního procesu elektrárenského sektoru.

PSE má dosud monopol na nákup a přenos elektrické energie od producentů do místních distribučních sítí. Její příjmy z prodeje činily v roce 1997 téměř 11,7 miliardy zlotých (přes 100 mld. Kč) a letos se mají ještě zvýšit. Čistý zisk dosáhl zhruba 29 milionů zlotých (255,2 mil. Kč) a letos se má asi o 20 milionů zlotých snížit.

Nový energetický zákon

Polská energetika je výrobou a spotřebou nejvýznamnější ve střední a východní Evropě a byla posledním velkým odvětvím domácí ekonomiky, které se doposud řídilo starými zákony z dob, kdy tržní mechanismus v ekonomice neexistoval. Bylo proto nutné urychleně přijmout energetický zákon. Už také proto, že dynamicky se vyvíjející polská ekonomika dává velkou šanci zahraničním investorům a ti potřebují před kapitálovým vstupem do odvětví znát „pravidla hry . Nový energetický zákon byl vypracován během loňského roku a vstoupil loni v prosinci v platnost. Stanoví základní pravidla, kterými se musí řídit energetický sektor a pravidla pro investice do něj. Vytváří tak tržní a legislativní rámec pro zahraniční investory.

Vymezuje mimo jiné povinnost připojit na síť zákazníky a zásobovat je a rovněž stanoví - stejně jako v zemích EU - právo na přístup třetí strany do rozvodných sítí.

Kromě toho obsahuje řadu nástrojů umožňujících polskému státu ovlivňovat tento sektor. Jde mimo jiné o vydávání licencí, právo dělat inspekce v energetických společnostech, právo schvalovat ceny elektřiny, plynu a tepla a umožňuje řešit spory mezi energetickými společnostmi a zákazníky. Tyto nástroje lze ale na druhé straně považovat také za určité garance pro zahraniční investory proti některým aktivitám státu.

Bez úřadu pro dohled to nejde

Energetika v žádné zemi s tržní ekonomikou se neobejde bez nezávislého orgánu, který vykonává nad jejími aktivitami dozor. V Polsku na základě energetického zákona proto ještě před privatizací tohoto odvětví vznikl první nezávislý Úřad pro dohled nad energetickým sektorem - ERA. Je pověřen úkolem dávat povolení k činnosti většině polských energetických společností. Licence jsou vydávány na období maximálně padesáti let. Jsou vyžadovány k výrobě, přenosu, distribuci a obchodním aktivitám v elektrárenství, plynárenství a teplárenství. Prvními společnostmi, které získaly licence od ERA (letos v červenci), byly teplárny. Dalšími mají být elektrárny.

Přestože malé výrobní jednotky jsou z povolovacího řízení vyjmuty, podle vyjádření prezidenta ERA bude v Polsku potřeba vydat více než 1500 podobných licencí.V posledních týdnech vzrostl tlak na ERA, aby povolení vydal urychleně také elektrárnám, a to v souvislosti se zavedením nového cenového systému od ledna 1999, který bude prakticky znamenat uvolnění cen. Spěch je namístě i proto, že privatizace elektráren už začala.

Západní investoři ve střehu

Celkové zahraniční investice do energetických společností v Polsku podle sdělení polského zastupitelského úřadu v Praze k 30. 6. 98 dosáhly 229 milionů USD. Na tomto investičním balíku se podílely zejména francouzské a americké firmy.

Polsko začalo s privatizací energetických společností loni, když odstátnilo 55 procent elektrárensko-teplárenského komplexu v Krakově. Získala ho za 79,75 milionu dolarů francouzská Electricité de France (Edf), která tam přislíbila dále investovat do modernizace po dobu pěti let pět milionů USD ročně. Do Polska už vstoupila i významná francouzská energetická skupina Alsthom. Ve Varšavě založila dceřinou společnost, do níž investovala 165,1 milionu USD.

V těchto dnech se rovněž schvaluje prodej elektrárenského komplexu ZE PAK britské National Power PLC, který má být realizován do konce roku. Transakce bude svým významem první velkou privatizací v polské energetice. Na ZE PAK připadá jedenáct procent celkové polské výroby elektřiny.

Stoprocentní podíl (za 132 mil. USD ) v elektrárně Nowa Sarzyna už získala americká firma Enron Int., Westinghouse investoval 16 milionů USD ve Varšavě a s vložením jedné miliardy USD počítá v Polsku další americká společnost Aplied Eneregy Service.

Kapitálově se účastnit nadcházejícího prodeje státních podílů v elektrárnách jsou připraveny nejen uvedené firmy, které už si své podíly zajistily, ale i další.

Plynárenství do dvou let

Po oficiálně vyhlášené privatizaci státních podílů v elektrárnách a teplárnách se očekává, že budou prodány také státní podíly v plynárenství. Jeho privatizace ale nebyla ještě polskou vládou oficiálně vyhlášena, zatím se o ní na ministerské úrovni pouze uvažuje. Státní podíly v plynárenských společnostech byly - pokud jde o středoevropské postkomunistické země - privatizovány pouze v bývalé NDR (1991-1992) a v Maďarsku (v roce 1995). Polské ministerstvo hospodářství je rozhodnuto otevřít polský plynárenský trh konkurenci do dvou let. Bude to znamenat, že zákazník si při nákupu bude moci vybrat. Hlavní význam to bude mít pro společnosti, které těží zemní plyn v polských nalezištích. Těžba i prodej plynu je dosud v Polsku pod kontrolou monopolní polské ropné a plynárenské společnosti PGNiG (Polskie Gornictvo Naftowe i Gazownictvo), jež prostřednictvím svých distribučních firem de facto ovládá celou plynárenskou síť v zemi.

I když naděje na kapitálový vstup do distribučních plynárenských společností v Polsku není ještě aktuální, rozjezd privatizace energetiky v Polsku pečlivě sledují také zahraniční plynaři a jsou tam připraveny se kapitálově angažovat.

Jedním z nich je i německý Ruhrgas, který spolupracuje už s řadou středoevropských firem z oboru. Jak týdeník EURO informovali jeho představitelé, firma právě otevírá ve Varšavě své zastoupení. Pravděpodobně tak posiluje své postavení v zemi právě v souvislosti s očekávaným prodejem státních podílů v plynárenství.

V září letošního roku Ruhragas společně s firmou Verbundnetz Gas (ve které má svůj podíl) také podepsaly roční dohodu s polskou naftovou a plynárenskou společností PGNiG na dodávku 400 milionů m3 zemního plynu v zimní špičce. Ruhrgas těsněji spolupracuje s polskými plynárenskými společnostmi prakticky již od roku 1991, kdy uzavřel smlouvu o kooperaci s PGNiG a později i s jednotlivými distribučními společnostmi. Na jejím základě se mimo jiné připravuje v Polsku projekt zásobníku zemního plynu.

Další německá plynárenská firma Wintershall AG, která se na polském území účastní spolu s firmou Gastrading AG (akcionář Europolgasu), stavby trasy plynovodu Jamal, rovněž sleduje a analyzuje postup privatizace energetiky v Polsku, bude-li tento proces odpovídat jejím zájmům, budou se - jak pro týdeník EURO uvedlo vedení firmy - o vstup do tamního plynárenství rozhodně ucházet.

Naproti tomu společnost Gaz de France zatím žádné plány v Polsku nemá. Vzhledem k opožďující se privatizaci plynárenství dokonce upustila od rozjednaného založení společnosti Kaszubgaz pro výstavbu a provozování pilotní distribuční plynárenské sítě v zemi.

Spotřeba a výroba elektřiny v Polsku (26 kB)

Struktura aktiv eletroenergetického sektoru (20 kB)

Struktura elektroenergetiky v Polsku (30 kB)

Dagmar Truncová

* Energetika je největším průmyslovým sektorem v Polsku

* Vytváří 5 % HDP

* Roční výnosy 10 miliard USD

* Největší sektor ve střední Evropě