Podtitul: Veřejné finance se díky vyššímu růstu ekonomiky samy od sebe nespraví
Trh práce zažil vloni šok. Zatímco koncem roku 2008 bylo bez práce 352 tisíc lidí, o rok později už to bylo 539 tisíc. Důvodem dramatického růstu byla recese, která se k nám přelila ze zahraničí. Průmyslu poklesly zakázky a začalo se propouštět. Míra nezaměstnanosti prudce stoupla. Zatímco koncem roku 2008 činila „jen“ šest procent, v závěru roku 2009 se vyšplhala na 9,2 procenta.
Situace je ještě dramatičtější, pokud se podíváme na počet uchazečů o jedno volné místo. Zatímco koncem roku 2008 jich bylo 3,9, po roce se tento počet více než zečtyřnásobil. Najít práci začalo být v mnoha oblastech zcela nemožné. Loňský vývoj byl tak negativní, až se začaly objevovat zprávy, že nás počátkem roku 2010 čeká míra nezaměstnanosti nad deset procent s výhledem dalšího růstu. Se zatajeným dechem proto ekonomové čekali, jaká čísla letošek přinese. A černý scénář se opravdu začal naplňovat.
Stoupající nervozita
Míra registrované nezaměstnanosti vzrostla ke konci února na 9,9 procenta. V rámci nynější metodiky výpočtu takto vysoká ještě nebyla. Bez práce se ocitlo více než 583 tisíc lidí. Do té doby bylo nejvíce lidí bez práce v únoru 2004, kdy čítala skupina nezaměstnaných téměř 571 tisíc lidí. Byly tedy pokořeny všechny smutné rekordy. Ekonomové a hlavně politici čím dál více znervózňovali
Počátkem dubna však přišly první dobré zprávy. Míra registrované nezaměstnanosti poklesla na 9,7 procenta. Ihned se objevily komentáře politiků sázejících na další pokles. Někteří dokonce čekají, že státní rozpočet příští rok ušetří právě díky nižšímu počtu nezaměstnaných.
Opatrnost je však na místě. Historie ukazuje, že při mírném oživení ekonomiky nevznikají nová pracovní místa ihned. Hospodářství potřebuje čas. Nejprve musejí přijít nové objednávky, pak plné vytížení výrobních kapacit. Později se sice začínají vytvářet nová místa, ale vzniká prodleva, než se najdou vhodní zaměstnanci. A pak teprve klesá nezaměstnanost. Tato zpoždění představují i několik čtvrtletí.
Bude hůř
Zkušenost ukazuje, že v roce 2000 musela ekonomika na meziroční bázi růst o čtyři procenta, než v meziročním porovnání začala míra nezaměstnanosti klesat. V roce 2005 musela dokonce stoupnout o šest procent, aby se v meziročním porovnání začala míra nezaměstnanosti snižovat. To je pro nás nepříjemná zpráva. Plyne z ní totiž, že pokud poroste ekonomika v příštím roce jen mírně (pod tři procenta), míra nezaměstnanosti ještě vzroste. Náš model ukazuje, že i po započtení posledních změn v ekonomice začne míra nezaměstnanosti klesat teprve až při meziročním růstu hrubého domácího produktu kolem 3,8 procenta. S rostoucí produktivitou a stoupajícím využitím výrobních kapacit bude totiž ekonomika schopna produkovat o trochu více s trochou méně zaměstnanců. V nejbližších dvou letech nás tedy čeká mírný růst ekonomiky doprovázený vysokou nezaměstnaností.
Jak je tedy možné, že v březnu míra nezaměstnanosti nerostla? Důvodem je to, že je ekonomika již z nejhoršího venku, což dalo letos možnost projevit se sezonním faktorům. Zkrátka hlavní část propouštění už je za námi. V míře nezaměstnanosti se začaly odrážet i další vlivy.
Řečí čísel to znamená, že zatímco loni v březnu vzrostla míra nezaměstnanosti o tři desetiny procentního bodu, letos ve stejném období naopak o dvě desetiny poklesla.
Veřejné finance stále pod tlakem
Sezonní faktory však kvůli slabosti ekonomiky nehrají ještě takovou roli jako obvykle. Například v roce 2007 byl v březnu vliv těchto faktorů dvojnásobný ve srovnání s letošním březnem. Počet adeptů na jedno volné místo proto letos v březnu poklesl jen na 17,29 z únorových 18,15 uchazeče. Sezonní faktory se tedy už projevují, ale stále to je málo.
Naše projekce vývoje nezaměstnanosti je prizmatem modelu neúprosná. Jaro a léto přinesou jen sezonní snížení míry, které pozorujeme s výjimkou loňska každoročně. Koncem roku se proto opět dostaneme u míry nezaměstnanosti k deseti procentům a v roce 2011 dokonce na několik měsíců překročíme i tuto hranici. Vyšší produktivita umožní vyrobit „maličko“ více s méně lidmi. Až rok 2012 přinese pokles průměrné míry nezaměstnanosti. Ta by měla letos podle našeho modelu činit 9,5 až 9,6 procenta. V roce 2011 bude ještě o něco vyšší. Pokud tedy někdo sází na to, že se veřejné finance samy od sebe spraví díky vyššímu růstu ekonomiky a následnému poklesu míry nezaměstnanosti, mýlí se. Éra vysokého počtu lidí bez práce nekončí. Veřejné finance se musejí léčit jinak a činy je ozdraví více než pozitivní očekávání.
Graf:
