Menu Zavřít

Přední evropští politici v Praze řešili problémy demografického vývoje populace a varovali před další ekonomickou krizí

22. 10. 2018
Autor: Martin Eckstein

V pražském DOXu proběhla konference „Výzvy EU 2018“. Přední evropští politici a tuzemští experti řešili současné problémy Evropské unie – ekonomickou konkurenceschopnost, demografický vývoj populace či migraci. Diskutující varovali před možným nástupem další ekonomické krize, vyzývali k větší podpoře rodiny a doporučovali užší spolupráci členských států Evropské unie.

Podle ekonoma Ivana Pilipa je Evropa současně v post krizovém stavu, kdy si prošla jak ekonomickou, tak migrační krizí. „Vedlo to k poklesu důvěry v politické strany, zvláštně tradičních. Toto vakuum naplňují nová seskupení, u kterých bude realizace návrhů velmi složitá,“ vysvětlil Ivan Pilip. V souvislosti se světovou ekonomikou se také řešilo případné přijetí eura a zda nehrozí další ekonomická krize. „Nemyslím, že bychom měli bezhlavě vstupovat do eurozóny, myslím že na to nejsme připraveni. Nejlepším lékem na krizi je dobře fungující střední a malá podnikatelská vrstva,“ řekl předseda odborových svazů Josef Středula.

„Musíme čelit velkým změnám, potřebujeme koncept pro takové změny, ale nemáme ho. Zároveň si nepřipouštíme, že by nějaká krize měla přijít. Co se týče eura, tak potřebujeme hospodářský liberalismus a růst. Spíše než posilovat euro se musíme zeptat, co dělat, aby bylo euro méně ohrožované,“ řekl poslanec bavorského parlamentu Joachim Unterländer.¨

 Výzvy EU 2018

Maďarská ministryně pro záležitosti rodiny a mládeže Katalin Novák varovala před nepříznivým demografickým vývojem populace, který by v budoucnu mohl mít negativní dopad na evropskou ekonomiku. „Evropa čelí demografické krizi – ani jeden stát EU není schopen udržet obyvatelstvo prostřednictvím porodnosti. Naše kultura akcentuje stále více individualitu, nesoustředí se na rodinu. V roce 2019 proto bude 5 % HDP v Maďarsku čerpáno na záležitosti rodiny,“ řekla Katalin Novák.

FIN25

Konferenci pořádal Institut pro křesťansko-demokratickou politiku ve spolupráci s Wilfried Martens Centre for European Studies a Hanns Seidel Stiftung.

 Institut pro křesťansko-demokratickou politiku

  • Našli jste v článku chybu?