Opakovaně doplácíte na důvěru v meteorologické předpovědi? To se v budoucnu možná změní. Vědci z Fakulty informačních technologií Českého vysokého učení technického v Praze (FIT ČVUT) ve spolupráci s meteorologickou firmou Meteopress totiž pracují na projektu, jehož výsledkem by měla být co nejpřesnější předpověď počasí. Využívají k tomu schopnosti umělé inteligence, kterou učí, jak číst v meteorologických mapách a vyznat se v ohromném množství dat získaných z družic a radarů.
„Pracujeme na předpovědi na 24 hodin dopředu. V současné chvíli dokážeme předpovědět vývoj počasí o 15 % lépe, než je standardní předpověď,“ říká Petr Šimánek z FIT ČVUT, jeden z řešitelů projektu, který se opírá o závěrečnou práci studenta FIT ČVUT Mateje Chomy.
Dnes se k předpovědi používá velké množství počítačů a počasí se počítá podle několika numerických modelů, nový projekt by měl ale celý proces značně zjednodušit. Oproti meteorologům má navíc umělá inteligence jednu obrovskou výhodu, dokáže radarová data vyhodnotit obratem, čehož lze využít při náhlých meteorologických jevech, jakým bylo například červnové tornádo na Moravě. „Využíváme data ze standardních předpovědí, z nichž se neuronová síť učí, jak udělat přesnější předpověď počasí,“ dodává Šimánek.
Bez meteorologů to nepůjde
To, že by umělá inteligence zcela nahradila živé meteorology, ale zatím spíše nehrozí. Tedy alespoň podle majitele firmy Meteopress Michala Najmana. „Vždycky je potřebovat budeme, protože oni jsou ti, kteří musí nastavit parametry toho, jak umělá inteligence bude fungovat, ne naopak,“ vysvětlil loni Seznamu s tím, že velkou výhodu při realizaci projektu vidí v tom, že ČVUT sleduje ty nejmodernější trendy a rozumí všem algoritmům, které se používají v systémech neuronových sítí.
FIT ČVUT už dříve ve spolupráci s Meteopressem dokončila projekt na krátkodobou předpověď počasí, kdy jsou výkyvy známy desítky minut dopředu. Obě strany společně vyvinuly systém, který na základě aktuálních meteorologických dat dokáže s vysokou přesností předpovědět radarové snímky srážek na následující hodinu. Toho se využívá hlavně při předpovědi bouřek, přívalových srážek a dalších extrémních výkyvů počasí.
Česká republika není jediná, kdo se umělou inteligenci snaží do této oblasti zapojit. Loni o stejném záměru informovala také společnost Google. Ta začala pracovat na modelech, které umožňují generování okamžitých prognóz až na šest hodin dopředu s rozlišením na jeden kilometr, a to na základě několikaminutových výpočtů.
S další alternativou předpovědi počasí pomocí umělé inteligence loni přišla i Univerzita ve Washingtonu. Ta ve spolupráci se společností Microsoft vyvinula nový globální model, který své předpovědi nezakládá na fyzikálních výpočtech, ale na předchozích 40 letech údajů o počasí. Umělá inteligence tedy rozpoznává již známé vzorce. Aby však mohl model založený na datech začít soutěžit se stávajícími předpověďmi, potřeboval by podle autorů studie více podrobností o počasí.
