Jednou za čas se politici stanou horlivými návštěvníky regionů, kmotry zvířátek, otvírači čistíren odpadních vod, hosty lidových slavností nebo spisovateli. Ta doba jakoby shodou okolností vždycky přijde před volbami a stejně je tomu i letos. Hned čtyři lídři stran teď vydali knihu. Jenže letošek je jiný. Výdaje v kampani bude poprvé počítat úřad pro dohled nad hospodařením stran. Otázka je, zda něco zmůže.
Zřízení úřadu byl jeden z protikorupčních taháků dosluhujícího kabinetu. Jenže zase tak přísný metr si na sebou nechtěli politici ušít, tak vzniklo něco tak kostrbatého, co asi nejlépe vystihuje zkratka, kterou úřad používá - UDHPSH. Schválně, řekněte to desetkrát rychle za sebou.
Ne, že by sama myšlenka na to kontrolovat stranám účty byla špatná. Tak, jak se to ale stalo nyní, je potvrzením starého pravidla, že když nechceš něco vyřešit, vytvoř pro to úřad.
Případ politických spisovatelů je toho nejlepším dokladem. Andrej Babiš má třeba smůlu. Podle úřadu totiž vytiskl knih hodně, neprodávají se v knihkupectvích, nýbrž rozdávají, a také ona publikace s názvem O čem sním nemá zase tak moc stránek. Tohle je prosím pěkně definice toho, že máte smůlu a vaše knížka se počítá do zastropovaných nákladů kampaně.
Poslanci vypočetli výšku stropu:
Politici si stanovili strop na volební kampaně 90 milionů
Lídr ODS Petr Fiala třeba tu smůlu nemá. Jeho rozhovorová knížka Profesor na frontové linii je k mání v prodejní síti. Obsahově je to trochu menší politická agitka než Babišův bestseller, ale stejně - anotace láká na čtení o kauze Nagyová nebo o tom, jak to bylo a je s ODS.
Opravdu má existovat úřad, který zkoumá takovéhle nuance a podle toho vydává svá rozhodnutí? Vážně někdo bádá nad tím, jestli jde o kampaň, a obává se toho, aby na druhé straně nebránil svobodné tvorbě? To musí být opravdu dilema.
Odpověď je přece jasná a není na to potřeba žádná studovaná hlava. Cokoliv dělá politik před volbami, je kampaň. Tečka. Ale není to problém, kampaně se prostě dělají všude a všude to něco stojí. Jenže když už jme si z toho v Česku udělali rébus a úřad, nezbývá, než to řešit.
Co patří či nepatří do kampaně, je téma i v prezidentských volbách:
I Zeman vede kampaň. Podle úřadu do ní patří i sběr podpisů
Samozřejmě, že stranám účty za kampaně neseděly nikdy a mluvilo se o černých fondech. Ale tohle by měla být práce pro policii, ne pro BFLMPSVZ nebo jak se to jmenuje. Ten úřad je bohužel jen zástěrkou pro uklidnění veřejnosti, že existuje nějaký dohled. Upření pozornosti na knihy je klasickým odvedením pozornosti od reálných problémů.
Politici to také zařídili tak, aby byl úřad bezzubý. Hlídají se třeba dary stranám, měkčí pravidla mají ale politické instituty, které se ke svým partajím oficiálně nepřiznaly. Také když pro stranu udělá kampaň třetí osoba, třeba firma nebo neziskovka, partaj může říci, že o tom nevěděla, a do nákladů se jí tato akce nepočítá. Jako dary se nepočítají třeba ani slevy za reklamní plochy.
Pro staré praktiky je tedy pořád místa dost. Navíc kdyby se na problém přišlo, maximální pokuta od úřadu je 200 tisíc korun. Takže tady to máme opět pořešeno.
Přečtěte si další komentáře autora:
