Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje náklady na české předsednictví Evropské unie v druhé polovině roku 2022 za neúměrně vysoké a nevidí v něm žádný přínos. Podle Deníku N dokonce před ministry tento týden hovořil o tom, že by se Česko této role kvůli finančním výdajům mohlo i vzdát. Babiš listu řekl, že předsednictví stojí dost peněz, ale nepřemýšlí o tom, že by Česko nebylo předsedající zemí EU.
Deník N se opírá o svědectví pěti členů vlády z ČSSD a ANO, jejich jména neuvedl. Kabinet měl v pondělí projednávat zajištění předsednictví a související finanční a personální požadavky. Materiál byl ovšem z jednání stažen. O premiérově záměru se ještě bude jednat, konečné rozhodnutí má padnout v dubnu, uvedl deník.
„Premiér to na vládě označil za žvanírnu s chlebíčkama, která je jen drahá, stojí to hodně peněz, a on v tom nevidí přínos,“ řekl Deníku N jeden z členů vlády. „Setkal se s nepochopením a o věci se bude dál jednat. I to ale komplikuje přípravy, například pro ministerstvo zahraničí, které musí předem zajistit pronájmy budov a další,“ dodal. Harmonogram příprav a koncepce komunikace českého předsednictví mají být hotovy do konce října.
Mělo by se Česko vzdát předsednictví EU?
Babiš o údajně vysokých nákladech na předsednictví hovořil i v úterý s velvyslanci členských států v Praze. „Řekl jsem, že předsednictví je drahé. V roce 2009 nás stálo 3,45 miliardy korun a ODS měla kšeft ProMoPro. O vzdání se předsednictví nebyla řeč,“ řekl Deníku N premiér. „Konstatoval jsem, že předsednictví za 3,45 miliardy korun je dost peněz. Nepřemýšlím nad tím. Česko bude předsedat EU. Samozřejmě,“ reagoval na další dotazy.
Česká republika předsedala Evropské unii v první polovině roku 2009. Češi tehdy řešili například konflikt v Gaze nebo plynovou krizi na Ukrajině. V březnu padla vláda Mirka Topolánka a po zbytek půlročního období zemi vedla úřednická vláda Jana Fischera. Náklady na předsednictví provázely kontroverze spojené se zakázkou na ozvučení od firmy ProMoPro.
Čtěte komentář: Kde vzít na předvolební guláš
Svého plánovaného předsednictví EU ve druhé polovině roku 2017 se kvůli brexitu vzdala Británie, kterou v čele unie nahradilo Estonsko. Termíny všech následujících předsednictví se poté posunuly o půl roku dopředu.
Předsednictví se měnilo také ve druhém pololetí roku 2006, kdy mělo EU předsedat Německo, ale jeho předsednictví původně kolidovalo s termínem parlamentních voleb. Země si tak vyjednala s Finskem, které na Němce mělo v šéfovské roli v EU navázat, výměnu termínů. Nakonec to ale bylo zbytečné, protože se v Německu uskutečnily již v roce 2005 předčasné volby.
Čtěte také:
