„Všichni byli stejně zasaženi a musí být v zájmu nás všech, i Německa, aby se Evropa sjednotila a zvládla tuto výzvu. Jediná odpověď může být více Evropy, která je zároveň silnější a dobře fungující,“ uvedla Merkelová v dubnu. Věděla už v té době, že po 15 letech striktního odmítání společného dluhu otočí? Těžko říct, zřejmě si však vzpomněla na své tak často proklamované heslo: „pokud padne euro, padne i Evropa“.
Merkelová vyslyšela volání Macrona
Právě Merkelová byla dlouhé roky proti „dluhové unii“, dokonce ještě v březnu podobný krok odmítala. Avšak vědoma si své jedinečné pozice, rozhodla se zariskovat a zapsat se nesmazatelně do dějin evropské integrace. Pro tuto misi zřejmě neexistuje vhodnější člověk – Merkelovou už nečekají žádné volby a důvěra v ní dosáhla, po letech propadů, během koronakrize na závratných 68 procent – politický kapitál tak teď vloží do unikátního pokusu záchrany evropských států a jejich hlubšího sblížení.
A že se nejedná o jednoduchý úkol. Sebastian Kurz už předem deklaruje, že rozhodně neustoupí ze stanoviska důrazně odmítající společné zadlužení členských států. „Dokud mám politický mandát, tak nebudu souhlasit se společným evropským zadlužováním,“ řekl pro Der Spiegel rakouský kancléř. Za ním stojí také státy jako Nizozemí nebo Švédsko.
Naopak ze strany Francie může Angela Merkelová počítat se silnou podporou. Jsou to už tři roky, kdy se Emmanuel Macron v projevu u řeky Sorbonny přihlásil k myšlence hlubší evropské integrace. Po letech čekání bylo konečně v krizové době jeho volání německou kancléřkou vyslyšeno. Francouzsko-německý motor integrace se tak po několikáté hlásí o pozornost a je připraven posunout projekt Evropské unie dále.
Čínská výzva
Německá kancléřka může také pomoci nové Evropské komisi,
kterou vede Ursula von der Leyenová, dlouholetá ministryně z vlád Angely
Merkelové. Von der Leyenová při nástupu zdůraznila nutnost „globální komise“,
tedy lépe řečeno, aby se z Unie konečně stal globální hráč, který bude mít
vliv na dynamiku celého světa.
V této oblasti v současnosti stojí hned několik překážek: unilaterální politika Donalda Trump a stahování se USA ze světových pozic, stále silnější Čína a v neposlední řadě absence zahraničněpolitického konsenzu na evropské úrovni. Pro německou kancléřku zřejmě bude nejdůležitější definování vztahů s Čínou – EU dlouhodobě chybí sjednocující přístup, který by umožnil ze vztahů s Čínou vytěžit co největší prospěch.
„Už teď je zřejmé, že jednání na EU-Čína summitu bude jedna
z největších výzev v dlouhé kariéře Angely Merkelové. Definování
vztahů udá trendy pro budoucnost, které pravděpodobně budou platit mnohem
dlouho po konci její aktivní politické kariéry – tedy pokud by se nerozhodla po
tom všem si ji neprodloužit,“ myslí si Frank
Sieran z webu Deutsche Welle.
Zdá se tak, že kariéra Angely Merkelové se blíží do velkolepého finále. V následujících měsících se rozhodne, jakým způsobem si bude svět první německou kancléřku pamatovat. Už teď je jasné, že její jméno v zapomnění neupadne.
