Dokončovaný pravozelený kabinet zřejmě nepřežije léto, na obzoru jsou jiná řešení
Šéf občanských demokratů Mirek Topolánek může v těchto horkých dnech leckomu připomínat průkopníka slepých uliček Járu Cimrmana. Jestliže své dokončované pravozelené vládě sám prognózuje pouhou padesátiprocentní šanci na získání důvěry ve sněmovně a nachází pro ni slova jako „mrtvý koncept“ (v rozhovoru pro Hospodářské noviny), mohl by už teď připravované vládní prohlášení rovnou uzavřít cimrmanovskou větou: „Přátelé, tak tudy ne!“ Na druhou stranu právě vážně pojatý pokus o sestavení stovkové koalice ODS - KDU-ČSL - Strana zelených, dotažený do eventuálního hořkého konce, otevírá všem účastníkům povolební hry o moc cestu k životaschopnějším kombinacím. Bez něj by kabinet Jiřího Paroubka nemohl v brzké době podat demisi, protože prezident Václav Klaus by neměl koho jmenovat na jeho místo, nevznikl by prostor k jednání a ustavující schůze sněmovny by v úterý 27. června nemohla proběhnout na koaličně-opozičně vykolíkovaném půdorysu sto versus sto poslanců. Což spolu s principem tajné volby předsedy a místopředsedů sněmovny už v tomto týdnu pravici možná dovolí uskutečnit přelomovou dohodu s KSČM. Kdyby totiž některý z komunistů podpořil kandidaturu Miroslavy Němcové z ODS na post předsedkyně sněmovny, oplátkou by mohl některý z poslanců vládní koalice pomoci zvolit místopředsedou horní komory komunistu (pravděpodobně Vojtěcha Filipa), na což nemá KSČM s ČSSD sílu. Další vývoj povolební situace tak možná bude už za pár dnů mnohem jasnější.
Vláda rovné daně.
Tři týdny trvalo vyjednávacím týmům ODS, lidovců a zelených dohadování o programu a personálním složení pravozelené vlády. Výsledkem je pozoruhodný kompromis. ODS proti očekáváním uhájila koncept rovné daně z příjmu fyzických a právnických osob a dokonce i rovné DPH. Aby se nedalo mluvit ani o dvojí sazbě, ani o výjimkách z DPH, které nepřipouští Evropská unie, byly dohodnuty nulové sazby pro poměrně značné množství položek. Zelení proti přání občanských demokratů a lidovců prosadili vedle potravin, léků a ubytování (Kalousek trval na tom, že pětiprocentní sazba nesmí být zvýšena u vesnických penzionů, žijících z turistiky) i knihy, časopisy, pelety, ekobrikety a ekologicky šetrné technologie jako solární panely, kotle na biomasu a tepelná čerpadla. „Jestli to budeme nazývat nižší sazbou, nebo výjimkou, je už pouze formulační záležitostí,“ pochvaluje si úspěch své strany Martin Bursík. „Byli jsme konzistentní,“ komentuje množství ekologických požadavků zelených. Výši DPH v rozmezí 15-19 procent podle něj stanoví až vládní prohlášení, protože je třeba přesně spočítat následky jednotlivých variant pro státní rozpočet. „Kdybychom to stříleli od boku, bylo by to hodně nesolidní,“ řekl. Prosazení rovné daně umožní, aby do vlády na post ministra financí nastoupil Vlastimil Tlustý.
Výměnou za rovnou daň však ODS musela oželet zavedení školného či absolventských poplatků, které nejvíc vadilo zeleným. Obtížně se dohoda rodila i ohledně energetiky a eventuální dostavby bloků jaderné elektrárny Temelín. Stavět se v nejbližších čtyřech letech nebude a zachovány zůstanou i těžební limity v severních Čechách. Lidovci zase prosadili ratifikaci již podepsané smlouvy mezi Českem a Vatikánem. Lze ovšem spekulovat, do jaké míry kompromis mezi koaličními stranami usnadnila jen malá pravděpodobnost, že vláda projde hlasováním o důvěře ve sněmovně a že přežije nejbližších několik týdnů nebo měsíců. Ačkoli koaliční smlouva upouští od řady věcí, které jsou trnem v oku sociálním demokratům, jako jsou poplatky u lékaře nebo školné, předseda ČSSD Jiří Paroubek zůstává neoblomný. Během tří schůzek špiček ČSSD a ODS za uplynulý týden nepřestal tvrdit, že trojkoaliční vládu s pravicovým programem jeho ČSSD nepodpoří.
Bez menších stran.
Na druhou stranu Paroubek Topolánkovi při jejich privátní schůzce předminulou neděli údajně konečně poradil, čím by si ODS mohla sociální demokraty naklonit. Podle kuloárních informací by ČSSD byla milejší menšinová vláda samotné ODS (81 hlasů) bez malých stran. Jednak proto, že stovkovou pravozelenou vládu by nemohla kdykoli sestřelit, protože levice nedisponuje nutnou většinou 101 hlasů. A jednak kvůli vyšachování Kalouska, který před rokem zametl se Stanislavem Grossem. V úvahu by podle náznaků sociálních demokratů připadal ještě kabinet ODS a Strany zelených, který by disponoval 87 hlasy. ČSSD si od toho slibuje, že pomocí zelených by šlo lépe korigovat program i trvanlivost této vlády.
Oficiálně to sice nikdo nepřiznává, ale absence KDU-ČSL ve vládě má uvnitř lidoveckého tábora také povzbudit levicové svobodovské křídlo k útoku na Kalouska a zajistit vstřícnost strany vůči ČSSD. Podobný efekt by mohla mít i nepřítomnost Strany zelených v Topolánkově vládě. Jakmile by se nejmenší parlamentní strana ocitla na stejné straně barikády jako sociální demokracie a Bursík by nemohl argumentovat úspěšným podílem zelených na moci, došlo by asi brzy k jeho odstranění a k vysněnému odklonu strany doleva.“Znervózňovat se nad touto alternativou nemá cenu,“ komentoval možnost menšinové vlády bez koaličních partnerů předseda Bursík s tím, že jeho strana na jednání o podpoře ČSSD pro pravozelenou vládu nemá vliv.
O menšinové vládě samotné ODS se Topolánek zmínil - vypadalo to, že omylem - jako o alternativě probíhajících trojkoaličních jednání už před čtrnácti dny 9. června, po první schůzce s Paroubkem. Avšak s tím rozdílem, že podporovat takový kabinet by podle něj měly všechny strany ve sněmovně vyjma komunistů.
Klíčová dohoda ODS a ČSSD.
Z neoficiálních prohlášení politiků ODS a ČSSD je zřejmé, že situace sice zraje k domluvě mezi oběma stranami, ale že během současného pokusu o pravozelenou koalici k ní zatím nedojde. Topolánkův koaliční kabinet by tudíž vládl zhruba jen dva měsíce, než by nezískal důvěru ve sněmovně. Asi tak počátkem srpna by prezident Klaus musel odstartovat pokus číslo dvě a dát nové pověření k sestavení vlády. Topolánkův tým by mezitím vládl dál. Jestli by druhý pokus směřoval opět k pravozelené trojkoalici, nebo k menšinové vládě ODS ať už s podporou pouze ČSSD, nebo „opoziční koalice“ ČSSD, zelených a lidovců, je předčasné předvídat. Vládní trojka si sice v koaliční smlouvě chce slíbit věrnost i v dobách dalších pokusů o sestavení vlády do předčasných voleb, to však může znamenat i pouhou toleranci nebo pozdější vstup do menšinové vlády ODS podporované sociální demokracií. V případě „druhého“ pověření Pavla Béma (což ale není příliš pravděpodobné) nelze stále vyloučit ani velkou koalici. Důvěryhodný zdroj týdeníku EURO blízký ODS uvedl, že v záloze pro premiérský post je údajně i karlovarský hejtman Josef Pavel.
Už teď se však začal rýsovat scénář třetího čili posledního pokusu o sestavení vlády: Premiéra má totiž podle ústavy vybrat předseda sněmovny, což byla dosud velká neznámá. A právě o obsazení této funkce se bude rozhodovat v tomto týdnu. Je to veledůležitá věc i proto, že s postem v čele horní komory se automaticky počítá jako s platidlem figurujícím v budoucí generální dohodě mezi ODS a ČSSD. Topolánek je podle kuloárních informací připraven toto křeslo obětovat za podporu své vládě, jenže zároveň nechce, aby s tím sociální demokracie mohla předem počítat jako s možností, jak na třetí pokus sama ovládnout premiérskou funkci. Mít klíče ke všem třem pokusům o sestavení vlády, dostala by ODS do rukou mocnou zbraň - hrozbu předčasnými volbami, které by pro ČSSD nemusely dopadnou tak dobře jako ty červnové. A právě nyní se ukazuje, že mít pod kontrolou třetí pokus mohou občanským demokratům umožnit komunisté.
Němcová a Filip.
Volba předsedy a místopředsedů sněmovny, k níž má dojít již ve čtvrtek, je totiž tajná, takže obchody se mohou udělat podobně snadno a anonymně, jako tomu bylo při volbě prezidenta republiky. Komunisté bez tohoto „kšeftování“ nemají šanci, že s podporou sociálních demokratů získají ve sněmovně místopředsednické křeslo pro svého šéfa Vojtěcha Filipa. Ostatně místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach už Filipovi poradil, že o svého zástupce ve vedení sněmovny se má KSČM postarat sama. Jak? Když ODS došlo, že bez předchozího souhlasu sociálních demokratů s pravozelenou vládou toto křeslo nelze ČSSD vydat, nominovala narychlo do této funkce někdejší stínovou ministryni kultury Miroslavu Němcovou. Kdyby jeden jediný komunista umožnil zvolení Němcové, Filipovi by do křesla mohl pomoci někdo z koalice. Němcová by v čele sněmovny stála pochopitelně jen do chvíle, než by sociální demokraté podpořili Topolánkem vedený kabinet, po odhlasování důvěry by post přenechala zřejmě Jiřímu Paroubkovi, který v té době už nebude předsedou vlády. Paroubek chce zřejmě použít podobnou fintu. Jako protikandidáta Němcové navrhuje Lubomíra Zaorálka, jehož zvolením může podmínit místopředsednická křesla pro zelené nebo lidovce.
I proto nastíněná konstrukce nemusí urychlit průběh ustavující schůze sněmovny. ČSSD má navíc zájem, aby Paroubkův kabinet nemusel podávat demisi a vládl co nejdéle. Horká bude zřejmě i debata, zda snížením minimálního počtu členů umožnit vznik šestičlenného klubu poslanců Strany zelených. ODS už větří šanci výpomoci zeleným zapůjčením čtyř poslanců, čímž si bursíkovce mohou víc naklonit na svou stranu. Naopak ČSSD svým postojem připomínajícím nulovou toleranci si zatím v očích zelených spíše škodí. Teprve až skončí schůze sněmovny, může Václav Klaus jmenovat Topolánkovu vládu.
Co po letní vládě.
V této fázi by se Topolánkovi lidé chopili úřadů a začali otáčet kormidlo. Nastala by ona „noc dlouhých nožů“, jak o ní Topolánek mluvil už dříve. I nová realita možná napomůže dalšímu uvažování o řešení volebního patu. Vždyť v minulém týdnu přinesl průzkum agentury STEM informaci, že za premiéra by si Mirka Topolánka přálo už 51 procent lidí, což bylo dříve nemyslitelné.
Paroubek sice tvrdí, že Klaus by měl napodruhé pověřit sestavením vlády právě jeho jako šéfa druhé nejsilnější strany. Prezident to ale bez předchozího slibu, že premiérem se přesto stane někdo z ODS, udělá jen stěží, protože by to otevřelo cestu obávané menšinové vládě ČSSD tolerované KSČM a možná i přetaženými jedinci z protitábora. Jenže dohoda může být širší. Součástí záruk by mohlo být i Paroubkovo nástupnictví po Klausovi na Hradě v roce 2008, tolerance k pravicovému programu kabinetu nebo tolerance zelených či lidoveckých ministrů. To by ovšem byla klasická opoziční smlouva: menšinová vláda ODS tolerovaná ČSSD aneb hrozba předčasných voleb směněná za podíl na moci.
Chystaný pondělní (26. června) podpis koaliční smlouvy má význam jen epizodní. Zásadní význam má teď schůze sněmovny. Kdo zvítězí v boji o předsednictví, toho bude příští vláda.
Co přináší koaliční smlouva Rovná daň. ODS proti očekávání prosadila zavedení rovné daně z příjmu fyzických a právnických osob a rovné DPH, přičemž potraviny, léky nebo ubytovací služby nebudou zdaněny vůbec. Výši sazby však upřesní až vládní prohlášení. V závislosti na výpočtech má jít o 15 až 19 procent. Progrese daně z přijmu bude zajištěna nezdanitelnými položkami.
Status quo těžebních limitů a jaderné energetiky. Strana zelených prosadila, že vláda nezruší těžební limity na Mostecku a nezačne stavět nové jaderné elektrárny nebo bloky (Temelín).
Žádné školné. Zelení prosadili, že na vysokých školách nebude zavedené školné ani absolventský poplatek, který měla v plánu ODS. Státní maturity budou odsunuty na neurčito, studenti mají mít opět možnost hlásit se na víc středních škol najednou.
Konec Rathových reforem zdravotnictví. Všechny tři strany se snadno shodly na zrušení Rathova systému neziskových nemocnic. Zdravotnictví má fungovat na principu konkurence, pojištěnci budou dostávat roční výpisy o odvodech a čerpání pojistného. Absence příslibu poplatků u lékařů a v nemocnicích je preventivním ústupkem sociální demokracii.
Status quo v kamionech. Víkendový provoz kamionů bude kompromisně zakázán v rozsahu platném do letošního 1.července, tedy v neděli.
Ratifikace smlouvy s Vatikánem. Lidovci prosadili dokončení procesu započatého a přerušeného koaliční vládou ČSSD/ KDU-ČSL/ US-DEU.
Podpora veřejné dopravy. Má proběhnout reforma Českých drah a preferována železniční nákladní doprava před kamiony, revidovány budou náklady na dopravní infrastrukturu.
Omezení přestupkové imunity poslanců. Poslanci by měli být stíháni v přestupkovém řízení.
Žádné daňové prázdniny. ODS se nepodařilo do smlouvy prosadit nápad, aby si podnikatelé mohli během volebního období vzít roční daňové prázdniny.
Ne přímé demokracii. Zelení neprosadili přímou volbu starostů, hejtmanů ani prezidenta.
Rozdělení resortů. ODS má mít ve vládě deset křesel (premiér, vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí, ministři financí, zahraničí, vnitra, euroagendy, dopravy, průmyslu a obchodu, spravedlnosti a zdravotnictví), lidovci tři (vicepremiér a ministr zemědělství a venkova, ministři kultury a obrany) a zelení také tři (vicepremiér a ministr životního prostředí, šéf legislativní rady a ministryně školství). Šéfem legislativní rady má být nečekaně táborský advokát František Korbel (30), který už rok zastupuje zelené v různých sporech a angažoval se v kauzách Bursíkova domu nebo policejního útoku na Kateřinu Jacques. Vláda bude mít 16 členů, zrušeno bude ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo informatiky.
