„Volič o ničem neví, volič je hovno. Volič vnímá jen absolutní povrch.“ Tak zní možná nejvýstižnější citace z materiálu s názvem Gorila, který od Vánoc čeří slovenskou politickou scénu. Jde o nepotvrzený přepis odposlechů z konspiračního bytu, kde se před šesti lety údajně scházel jeden z šéfů skupiny Penta Jaroslav Haščák s politiky, ministry nebo šéfkou Fondu národního majetku a domlouval „kdo, co a za kolik“ ve zdravotnictví, energetice a dalších odvětvích se státním vlivem. Pokud by se informace ze spisu potvrdily, šlo by o model široké korupce vládních i opozičních politiků dirigované jednou finanční skupinou.
Materiál, který koluje internetem, nabízí několik zajímavých perliček i pro čtenáře, jenž není zasvěcen do každodenního dění na východ od řeky Moravy. Například o tom, že se bývalý šéf ČEZ Martin Roman prý choval namyšleně, když lobboval za přiklepnutí většinového podílu ve společnosti Slovenské elektrárne. Nebo názor, že někdejšího ministra hospodářství Jána Duckého nedal zastřelit vsetínský podnikatel Roman Zubík kvůli směnkám plynárenského podniku SPP, ale bývalý šéf telekomunikační firmy Globtel Ladislav Rehák.
Takto by to mohlo vypadat, že více než sedmdesátistránkový dokument obsahuje spíše drby. Podobně to dnes ostatně prezentují i hlavní aktéři spisu. Přibývají však indicie o tom, že popisované události mohly mít reálný základ. Jeden z bývalých elitních policistů, který měl pro Pentu donášet informace, kupříkladu potvrdil, že do utajeného bytu skutečně chodil.
Je třeba připomenout, že na Slovensku budou v březnu mimořádné parlamentní volby. Podobně jako v našich krajích i pod Tatrami se informace přisuzované tajným službám hojně používají v předvolebním boji. Tentokrát ale mají máslo na hlavě skoro všechny zavedené strany, včetně Smeru – sociální demokracie Roberta Fica, který byl prý také jedním z návštěvníků bytu. Z aféry by tak mohla těžit spíše novější uskupení jako Sloboda a solidarita podnikatele Richarda Sulíka, mimo politiku určitě potěšila konkurenty Penty (radost prý měli například v centrále J&T).
V Čechách jsme si už možná zvykli, že odposlouchávání tak nějak patří do koloritu tuzemské politické scény, a zdá se, že nic nového už nemůže překvapit. Slovenská Gorila ale stojí za pozornost. A to nejen proto, že jmenovaná finanční skupina má řadu aktiv také v Česku. Vždyť s bývalými federálními bratry máme pořád mnoho společného, včetně mnohdy poněkud problematického přístupu ke správě věcí veřejných.
