Kapitola LXXXVIII
Američané to věděli! * Dlouhého comeback * Spyrův Závod míru * Schröder Nord, Stoiber Süd * Viktor a Láska * Recept pro Ahmadínežáda * Italská inspirace
Američané to věděli!
Nicolas Topolánek se narodil, ale nebylo to jen tak! Ač si možná někdo myslí, že takto svérázným způsobem chce Mirek Topolánek vytvořit evropskou Osu dobra Praha-Paříž tím, že se vetře do přízně Nicolase Sarkozyho (příčinu mnoha podnětnějších interpretací by zavdala eventualita, že to byl nápad rodičky), bylo vše jinak!
S téměř nábožnou bázní můžeme vzpomenout na návštěvu prezidenta Bushe, kdy celý příběh začíná. Ano, toho George W. Bushe, který se netají tím, že často a přímo hovoří s Bohem. A tak zřejmě předzvěděl důvěrnou informaci, že „aj, místopředsedkyně české sněmovny počne, porodí syna a jméno jeho bude Klaus Topolánek“. Když ale chtěl potěšit reportéra CNN, zase všechno popletl. Reportér je zřejmě ateista a neznaboh a zcela nezpůsobilý k rozpoznávání duchovní úrovně tohoto evangelia. Proto ho ta novina ve své zvěstné podstatě zcela minula a on jen zcela přízemně žvanil o tom, že se americký prezident v Praze asi setká s premiérem jménem Klaus Topolánek. A tak, co se dá dělat, bude muset asi Bush přijet za hezkých pár let ještě jednou, když to všichni tak „zvorali“.
Ovšem otázky se jen rojí. Bude Klaus Topolánek někdy premiérem? Bude Bush? A přijede? Bylo početí, narození i jméno předzvěděno? A nebylo i to předzvědění zvoráno? Není to totiž všechno úplně jinak? A jestli není, nemělo by?
Dlouhého comeback
Bude někdejší nejpopulárnější český politik Vladimír Dlouhý velvyslancem při Evropské unii? Zatím to vypadá, že spíše ne. Vláda a zejména premiér Mirek Topolánek o něj stojí, vzal si však čas na rozmyšlenou do 6. srpna, ale zdroje z nejvyšších míst tvrdí, že tuto funkci už odmítl. Informaci o tom, že Dlouhý nabídku dostal, premiérovi lidé a pár zasvěcených ministrů dlouho tajili.
Dlouhý zase netajil, že by se ještě jednou rád vrátil do vysoké politiky. Ale být vládou jmenovaným velvyslancem v Bruselu na necelý rok a pak jednat s ODS o nějaký nejistý politický follow-up? Kdo Dlouhého zná, řekne, že takto by svůj comeback nezrežíroval. Dnes má dobré živobytí, zastupuje americkou investiční banku Goldman Sachs a průmyslový koncern ABB. Proč by šel s politickou podporou někam, odkud ho při změně barvy vlády okamžitě vyhodí? Dělat velvyslance? Ministra? To je málo. Měl by i mnohem menší plat než dnes.
Dlouhému by více slušela funkce, ze které plyne větší moc a nezávislost. Například šéfovat centrální bance, o což nedávno usiloval, nebo antimonopolnímu úřadu.
Spyrův Závod míru
Polský lobbista Jacek Spyra, který byl zatčen za to, že žádal po majiteli Agrofertu Andreji Babišovi deset milionů korun, opět promluvil. Tentokrát z vězení. Jeho nejnovější pohádka zní, že vlastně pracoval s lidmi, kteří jsou spojeni s polskými tajnými službami, jež chtěly usvědčit Babiše z korupčních praktik. Spyra už je obviněn ze zločinu, za nějž může dostat i dvanáct let, takže může českým novinářům vyprávět, co chce.
Spyra mluví o utajeném projektu ropného koncernu PKN Orlen (vlastníka českého Unipetrolu) o postupu v arbitráži proti Agrofertu. Projekt se jmenuje Gonka miru. Autor rozhovoru se Spyrou, reportér MF Dnes Jaroslav Kmenta - jak píše -, nedokázal přeložit, co to vlastně znamená. Nakonec používal slangový překlad: Hon za dohodou.
Škoda že Kmenta hledal překlad z polštiny. V tomto jazyce „gonka miru“ skutečně neznamená asi nic. Zato rusky toto slovní spojení smysl dává. Znamená to „obchod století“ či „závod míru“. Proto kontrolní otázka zní: Proč si údajně polská firma pojmenovala svůj klíčový projekt v ruštině?
Možná proto, že Poláci v tomto případě zřejmě přemýšlejí jako Maďaři. Ne náhodou se říká: Polak, Wegier, dwa bratanki, i do szabli, i do szklanki. A i do petrochemie, zdá se. Zsolt Hernádi, šéf maďarského olejářského koncernu MOL, který již pár týdnů čelí nepřátelskému převzetí ze strany OMV, prohlásil, že by se klonil spíše k partnerství s ruskými firmami než ke spolupráci s rakouskou petrochemickou společností. Maďar Hernádi by si s objednavateli projektu Gonka miru asi dobře rozuměl.
Schröder Nord, Stoiber Süd
Maďarsko v čele s miliardářem a exsvazáckým premiérem Ferencem Gyurcsányem nyní závodí s Německem o titul nejrusofilštějšího státu Evropské unie prvního desetiletí 21. století. Soutěž je zatím vyrovnaná, ale Berlín má nyní velkou šanci dohnat a předehnat Budapešť. Neví se totiž, co bude dělat Edmund Stoiber. Ministerský předseda největší německé země Bavorska a předseda Křesťanskosociální unie (CSU) na konci září odstoupí z těchto dvou postů.
Když odcházel předseda německé sociální demokracie (SPD) Gerhard Schröder, bylo jasné, kam má namířeno. Ještě jako německý kancléř dohodl s prezidentem Vladimirem Putinem projekt Nord Stream. Jde o strategický plynovod z Ruska do Německa, který má vést pod Baltickým mořem. Nikoho nepřekvapilo, že se Schröder záhy stal předsedou dozorčí rady konsorcia firem, které plynovod staví. Nord Stream vyvolal kritiku několika států EU, protože je považován za separátní dohodu mezi Berlínem a Moskvou za zády Bruselu.
Rusům ale Nord Stream nestačí, a proto se rozhodli vybudovat i plynovod s názvem South Stream. Ten bude dodávat plyn zejména do jižní a střední Evropy. Je to sice separátní projekt zejména Italů a Rusů (opět za zády EU), avšak v dozorčí radě konsorcia prý bude i Němec. Kdyby to byl Stoiber, konečně by se prokázalo, že s Rusy se paktuje nejen SPD, ale i CSU.
Viktor a Láska
Nikdo už asi nemá Viktora Koženého normálně rád. A naopak. Když ho pustili z basy, ztratil zřejmě poslední přátele - ti se ale stejně nedali počítat. Proč se však mračí, když už nebručí? Důvod je jednoduchý. Láska. To nikdy nebylo nic pro našeho Viktora. Láska. To není nic, co by se týkalo majetku - a o ten jde až v první řadě. Láska.
Co s tím pořád otravujete? Láska? To smrdí kriminálem! Jo, Láska! Zvláště když se Láska spojí s americkými vyšetřovateli, jako bývalý policista si má s nimi tolik co povídat. A Viktor to ví taky, a když začnete před ním mluvit o lásce, popelaví a obsypávají ho pupínky, i když je to gramaticky špatně! Láska je Láska. A Václav Láska je opravdu posel lásky všeho našeho lidu a harvardských akcionářů zvláště. Máme tě totiž moc rádi, Viktore. A když nepřijedeš domů, buď v Americe jako doma. A pozdravuj Radovana Krejčíře a Tomáše Pitra, že je máme také rádi. Ať čekají posla lásky dnem i nocí.
Recept pro Ahmadínežáda
Jak se dostat ze současné bryndy neboli kaše zavánějící šlamastykou? Použij jednoduchý recept. Zamysli se nejprve, který stát po tobě chce nějaké energetické koncese, a zatkni několik jeho občanů. Okořeň to alespoň jedním Palestincem (Zápaďáci jsou nechutní), aby bylo vidět, že měříš všem stejně. Pak je obžaluj z něčeho, za co mohou být odsouzeni k smrti, a ulož všechny pečlivě do basy. Připrav si ingredience - rozhodně nešetři truchlícími pozůstalými. Pomalu začni rozdělávat oheň a brousit nože. Všechno to v rámci práva na svobodný přístup k informacím publikuj, nejlépe v bulvárním tisku. Jeho čtenáři nejlépe dokážou ocenit, když to má grády. Budeš-li konat pomalu, stále, trpělivě a s citem, začnou ti časem nabízet bohaté odškodnění za půst, který bys musel uložit své touze po spravedlnosti. Zdráhej se. Budou přidávat. Nech pro jistotu postavit jen tak „mírnix dýrnix“ pár šibenic. Nikdy nevíš, kdy se ti budou hodit. Občas pobídni svůj žaludek ke kručení - penězi se hlad po spravedlnosti ukojit nedá. A když - tak sotva. Viditelně nerad naslouchej zvyšujícím se nabídkám na finanční odškodnění. Pak do nich ale s chutí započítej všechny křivdy, co se kdy staly od stvoření světa. Nakonec se nech pěkně po francouzsku přemluvit, že ty ubožáky propustíš za hromadu peněz - a jaderný reaktor k tomu jako bonus! A bude! A ještě věčným návdavkem přátelství, dodávky jaderného paliva a energetické kontrakty.
Netop moc pod kotlem, abys ses nespálil jako Saddám Husajn. A vynech Bulhary, ty si už vyvařil Muammar Kaddáfí.
Italská inspirace
Krach privatizace Alitalie zřejmě inspiroval odboráře Českých aerolinií. Jejich jednání s managementem firmy o zkrocení nárůstu mezd - naslibované ještě předchozím prezidentem aerolinií Jaroslavem Tvrdíkem - zatím nikam nespěje. Odbory si stojí na svém, a tak jen vysoce nadstandardní valorizace mezd zvyšuje náklady dopravce o stovky milionů korun ročně. To, že v tendru na prodej Alitalie nakonec nezůstal žádný zájemce a stále pravděpodobnější variantou budoucnosti firmy je její likvidace, je z velké části výsledkem právě odborářského zavírání očí před skutečným stavem firmy. Zájemci o Alitalii se například museli z popudu odborů zavázat, že nebudou propouštět zaměstnance a zachovají rozsah sítě linek. Ve stejné situaci jako Alitalia může být za pár let i ČSA. Ono totiž kupovat jinou než zdravě hospodařící aerolinku nemá cenu. Letadla jsou na leasing a vlastně jedinými aktivy aerolinek jsou zaměstnanci a sloty. Obojí lze při krachu získat levněji než nákupem celé firmy.
