Objevují se tak hlasy, že čínské akcie vyletěly příliš vysoko za příliš krátkou dobu. „Aby bylo zcela jasno. To, co se děje v Číně, je naprostá bublina, přičemž je zde ještě spousta peněz, které mohou bubliny dále nafouknout,“ komentovala situaci v Číně ve zprávě pro klienty firma Bespoke Investment Group.
Příliv peněz na čínské burzy byl od začátku roku obrovský, což vyhnalo index šanghajské burzy na sedmileté maximum. Čínští investorští nováčci zakládají během letošního roku týdně přes milion nových obchodních účtů. Na založení účtů se dokonce stály fronty. „Je to hnané domácí poptávkou. Čínští investoři jsou lační zbohatnout,“ dodává analytik společnosti Cyrrus Tomáš Menčík.
Kromě Číny se akciová horečka dotkla rovněž burz v Hongkongu a na Tchaj-wanu. Růst akcií je živen obrovským přílivem nových investorů, kteří ženou hodnotu čínských či hongkongských korporací výš a výš. „Právě jsem si vzal přestávku na oběd, abych mohl provést pár obchodů, protože trh je žhavý,“ ilustrují investorskou mánii slova člena ochranky v Hongkongu.
Akcie se jednoduše staly pro čínské investory hitem číslo jedna, což je oproti minulosti změna. „Číňané hodně investovali do realit. Nyní se přesouvá jejich pozornost k akciím,“ dodává hlavní analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta.
Řada čínských investorů uvedla, že obchodují několikrát za den, zčásti kvůli zábavě.
Tradiční úsloví finančních profesionálů přitom říká, že když do akcií začnou investovat „uklízečky“, je načase z trhu vypadnout.
Množství finančníků, kteří se obávají, že je čínský trh už přehřátý, stoupá. „Jde nepochybně o bublinu,“ tvrdí Ankur Patel, investiční ředitel firmy R-Squared Macro Management. Naproti tomu čínským akciím stále věří – i přes frenetickou aktivitu drobných investorů – třeba australská investiční banka Macquarie a neobává se jich ani bankovní kolos Goldman Sachs. Naopak legendární investor Mark Mobius očekává zhruba dvacetiprocentní propad cen čínských akcií.
Rekordní páka
Obavy nicméně vzbuzuje kromě bláznění drobných investorů rovněž vysoké ocenění čínských společností, zvláště technologických.
Ty se obchodovaly během dubna za 220násobek zisků. Pro srovnání: americké technologické akcie během internetové bubliny se na vrcholu v březnu 2000 prodávaly „pouze“ za 160násobek zisků. Výsledkem byl tehdy prudký propad amerických trhů, který trval tři roky, nejdelší období propadu od velké hospodářské krize v třicátých letech.
Hrozbou pro další vývoj na čínských trzích je obrovská suma úvěrů, které si čínští investoři na nákup akcií vypůjčili. Na začátku minulého týdne dosáhla suma úvěrů na investice rekordní výše 1,24 bilionu jüanů, což v korunách odpovídá velmi vysoké sumě 4,9 bilionu.
Půjčky čínským kapitálovým trhům pomáhají hodně nahoru. Na druhé straně mohou prohloubit případný pád. Pokles trhů totiž může přinutit drobné investory prodávat akcie, aby splatili své dluhy. Vynucené prodeje by tak propad ještě prohloubily. Pro připomenutí: světové burzy zažily kvůli nákupům akcií na úvěr dramatický propad v polovině roku 2006. Už minulý týden přitom přišla drsná výstraha právě kvůli nákupům akcií na úvěr.
Čínská burza se totiž propadla během úterý až čtvrtka o více než osm procent. Důvodem bylo i to, že některé čínské brokerské domy zvýšily požadavky na krytí úvěrů zástavou.
Investoři se navíc začali obávat, že příliv nových emisí na trh způsobí odliv peněz ze stávajících titulů a vláda zavede vyšší kontrolu pro poskytování úvěrů na nákup akcií.
Rekordní zadlužení investorů ale není problém jen v Číně. Týká se rovněž amerických protějšků. Ti měli v březnu na nákup cenných papírů vypůjčenou rekordní sumu, která přesahuje 518 miliard dolarů (12,65 bilionu korun). Z celkové hodnoty amerických korporací jde o více než dvě procenta, což je sice méně než v roce 2008, ale více, než jsou historické úrovně (viz graf Rekordní půjčky na akcie).
Prolomené hranice
Americké akcie se tak i díky půjčkám dostaly letos na rekordní hodnoty. Nové rekordy ale prolomily rovněž německé, britské, švédské nebo například filipínské akcie. Japonské akcie jsou pak nejdražší za patnáct let a francouzské, belgické či nizozemské jsou nejvýše od roku 2008, kdy začala finanční krize.
Drahé akcie tak nevyvolávají obavy jen v Číně, ale po celém světě. V dubnovém průzkumu správce majetku Bank of America Merrill Lynch (BoA ML) čtvrtina manažerů fondů uvedla, že světové akcie jsou příliš drahé. V únoru mělo stejný názor jen osm procent z nich.
Dubnový výsledek průzkumu je dokonce nejvyšší od roku 2000, ale nedosahuje ještě rekordní úrovně z roku 1999 před splasknutím internetové bubliny. Tehdy považovalo akcie za drahé 42 procent dotázaných finančníků. Nicméně zhruba třináct procent z nich nyní věří, že největším rizikem pro jejich investice jsou právě akcie.
Varování Fedu
Obavy už má z cen akcií dokonce i americká centrální banka Fed, která má na vytvoření současné situace lví podíl. „Ráda bych zdůraznila, že ceny na akciových trzích jsou nyní všeobecně dost vysoké,“ prohlásila minulou středu guvernérka Fedu Janet Yellenová, „existují zde potenciální hrozby.“ Následně ale výroky mírnila, když uvedla, že nevidí žádné bubliny. Americké akcie přesto v reakci na její slova klesly.
I ostatní centrální bankéři varují. Podle šéfa největší skandinávské banky Nordea Bank Christiana Clausena existuje obrovské riziko, že vzniknou bubliny. Experti se obávají, že levné peníze vyženou ceny akcií výš, než by odpovídalo ziskům firem a ekonomickému vývoji.
Naopak podle Menčíka nejsou burzy extrémně vysoko. „Akciové trhy nejsou v bublině. V historii byly akcie už dražší než v současnosti,“ uvádí. Skutečností je, že například internetovému bláznění se ještě současná situace nepřibližuje.
Na druhé straně je současný býčí trh v USA nadprůměrný. Podle studie amerického úřadu Office of Financial Research roste burza rychleji a déle, než je průměr u býčích trhů (viz graf Jízda amerických akcií). Tržní hodnota amerických firem vzhledem k hrubému národnímu produktu je nejvyšší od roku 2000.
Americký prezident Barack Obama a guvernérka Fedu Janet Yellenová
Kromě akcií ale portfolio manažeři považují podle výzkumu BoA ML za drahé rovněž dluhopisy. A to dokonce ve větší míře než u akcií. Cenu bondů totiž považuje za přemrštěnou dokonce 84 procent investorů. Největší rizika vidí finančníci u amerických investic.
„Téměř každé aktivum je předražené,“ uvedl ostatně pro CNBC Joshua Harris, investiční ředitel a zakladatel investiční skupiny Apollo Global. Ta spravuje majetek v hodnotě 161 miliard dolarů. „Kvantitativní uvolňování a přebytek peněz a nízké úrokové sazby vyhnaly cenu většiny finančních aktiv nad jejich vnitřní hodnotu,“ dodal.
Amatéři na scéně
Problémů na trzích je ale daleko více. Podle šéfa skupiny Colony Capital Thomase Barracka začíná příliš mnoho investorů dávat peníze do investic, jimž nerozumí. Důvodem je snaha o nalezení vyšších výnosů. „Každý je mimo svou třídu aktiv,“ upozornil v Bloomberg Television Barrack. Colony Capital má vlastní kapitál ve výši 24 miliard dolarů.
Podle Barracka investoři začali považovat za „bezpečný přístav“ reality. To platí zejména pro rezidence v New Yorku a Londýně. „Likvidita ve světě vytvořila tento zběsilý hon po solidnosti. Jestli si myslíte, že na této úrovni nejde o bublinu, tak se mýlíte,“ konstatoval Barrack.
Dluhopisový král Jeffrey Gundlach prohlásil, že uvažuje o sázce na pokles německých dluhopisů. U těch se snížily výnosy dokonce do záporných hodnot, což znamená, že naopak cena dluhopisů vyletěla nahoru. Výnosy se totiž pohybují opačným směrem než cena dluhopisů.
Spekulanti dosud neberou v potaz, že se postoj centrálních bankéřů bude měnit
„Myšlenka, že platíte vládám za to, že vlastníte jejich dluh, je prostě šílená,“ komentoval tehdejší situaci na trhu finančník Alan Howard, který řídí Brevan Howard Asset Management. Další dluhopisový matador Bill Gross pak označil sázku na propad německých dluhopisů za „životní příležitost“.
I přes příliv peněz od Evropské centrální banky už ostatně výnosy u evropských dluhopisů včetně německých v posledních týdnech vzrostly kvůli výprodejům. „Něco podobného nás může potkat na akciových trzích,“ upozorňuje analytik BH Securities Petr Hlinomaz. Ostatně částečně už to investoři zažili minulý týden.
Burzy ale budou i nadále podle finančníků ovlivňovat především centrální banky, i když jejich vliv může klesat. „Čím více se uvolňují měnové podmínky, tím menší vliv to na trh má. Neprojevují se v ekonomice už tak výrazně,“ uvádí Hlinomaz.
Nesplnitelné přání
Spekulanti dosud neberou v potaz, že se postoj centrálních bankéřů bude měnit. „Stěžejní záležitostí je, že trhy chtějí silný růst a nulové úrokové sazby navždy. To se však jednoduše nestane,“ prohlásil pro Bloomberg Michael Ingram, investiční stratég BGC Brokers.
Změna postoje velkých centrálních bank přitom může zamávat burzami. Testem investiční důvěry na trzích tak bude reakce spekulantů na zvyšování sazeb. V letošním roce byli až příliš klidní, když nereagovali ani na probíhající potíže Řecka.
Ostatně i v roce 2006 byl podle Office of Financial Research na trzích klid a společnosti měly rekordní marže, než se ekonomický cyklus náhle zastavil kvůli faktorům, které mnoho lidí nepředpovídalo. O rok později v USA začala hypoteční krize, která v roce 2008 přerostla v největší finanční krizi od druhé světové války.
Čtěte také:
Čínské akcie na sedmiletých maximech, letos rostou už o 20 procent
Rok od krachu bitcoinové burzy MtGox: viníkem je robot Willy
