Kategorie: Bizar Top 7 1 DONALD TRUMP, prezident USA (70 let, u moci od letošního ledna) „Moje IQ je jedno z nejvyšších a vy to víte! Prosím, nepřipadejte si hloupí nebo nejistí, nemůžete za to.“ V čele našeho přehledu politických exotů je nominálně nejmocnější politik planety. Důvodem není jeho ideologická zaslepenost, nýbrž totální politický amatérismus v kombinaci s bohatou dávkou narcisismu (neradi plýtváme psychiatrickými diognózami, notabene na dálku – ale není-li Trump případem vrcholně rozvinutého narcisismu, je to slovo na světě zbytečně).
Za první čtyři měsíce ve funkci selhal Trump ve všem, co v kampani sliboval. Namísto rychle postavené zdi na hranici s Mexikem jen pomalu roste plot. Nahrazení Obamova zákona o zdravotním pojištění se ani nedostalo do Kongresu. Daňová reforma nejspíš dopadne stejně; zatím existuje jen jako list papíru popsaný vágními slogany. Na Číňany nespustil bandurskou o unfér uspořádání vzájemného obchodu ani o měnové manipulaci.
Dekret o zákazu vstupu muslimů na území USA mu soudci hodili na hlavu hned dvakrát. Kde nic tu nic.
A to je ta dobrá zpráva. Ta špatná je, že Trump škodí i aktivně. Když vyšlo najevo, že FBI vyšetřuje jeho kontakty s Ruskem, prostě šéfa úřadu vyhodil.
A k završení všeho se vzápětí pochlubil na Twitteru, že sdělil ruskému ministru zahraničí víc tajných informací, než tajné služby USA obvykle předávají i svým spojencům.
Verdikt: Naprosto nevypočitatelný, nedisciplinovaný, intelektuálně mělký a z gruntu amatérský prezident je vážným problémem pro Spojené státy i pro většinu světa. 2 KIM ČONG-UN, předseda Strany práce, Severní Korea (33 let, u moci od roku 2011) „Pokud nás američtí imperialisté budou jen trochu provokovat, nebudeme váhat s preventivním jaderným útokem. Spojené státy si musejí vybrat.
Je jen na nich, jestli národ zvaný Američané na této planetě bude existovat, nebo ne.“ Co říci o člověku, jenž nechává své příbuzné vraždit chemickými zbraněmi, rozstřílet protitankovými střelami či zaživa roztrhat prasaty? Do severokorejských poměrů nikdo zvenčí pořádně nevidí, natož aby viděl nejmladšímu Kimovi do hlavy. Ale jeho sklon pouštět směrem na cizí země rakety schopné nést jadernou nálož je, řekněme, zneklidňující.
Verdikt: Existuje-li dnes reálné nebezpečí jaderného konfliktu, pochází z Pchjongjangu. Bude-li Kimova mocenská pozice příliš slabá, může ho to dohnat až k prvnímu úderu? Je Kim cvok, nebo blufuje? Až se odpovědi dozvíme, může být již pozdě.
3 TAYYIP ERDOGAN, prezident Turecka (63 let, u moci v letech 2003–2014 coby premiér, od roku 2014 jako prezident) „Říká se, že americký kontinent objevil Kolumbus.
Ve skutečnosti dosáhli muslimští mořeplavci břehů Ameriky o 314 let před ním. Ve svých pamětech Kolumbus zmiňuje mešitu stojící na kopci na kubánském pobřeží.“ Erdoganova cesta mocí se jednou bude vyučovat (doufejme, že i v Turecku) jako klasický příběh politika, jemuž přerostl vlastní úspěch přes hlavu.
V 90. letech byl coby starosta Istanbulu vzorem moderního pragmatického vůdce, jenž brilantně řešil desítky problémů komunální politiky od kanalizace po třídění odpadu. Podobně vypadalo i prvních pár let jeho premiérování, kdy zaplatil všechny mezinárodní dluhy země, jež měla našlápnuto do Evropské unie. Pak se něco stalo – svoji roli mohlo sehrát i opakované odmítnutí ze strany Bruselu – a z Erdogana se stal paranoidní autokrat, jenž vykastroval armádu, pronásleduje opozici, zavírá novináře, dusí justici a nechal si schválit pravomoce, jež z Turecka dělají nefalšovanou diktaturu.
Verdikt: Odklon člena NATO od Západu, příklon k islamismu a spojenectví s Putinem od základu mění mocenskou situaci na Blízkém východě.
Potenciálně dlouhodobý globální problém.
4 RODRIGO DUTERTE, prezident Filipín (72 let, u moci od roku 2016) „Na zákony o lidských právech zapomeňte. Vy všichni překupníci drog, pokud se dostanu do prezidentského paláce (…), pozabíjím vás. Všechny vás naházím do Manilské zátoky, až tam ryby pěkně ztloustnou.“ První seriózní magor našeho přehledu. Za prvních devět měsíců ve funkci nechal skutečně bez soudu pozabíjet přes sedm tisíc drogových překupníků; zrušil dlouholeté vojenské spojenectví s USA (jejichž prezidentovi veřejně nadával do zkurvysynů, ačkoli to možná způsobil jen necitlivý překlad); chtěl si předcházet Číňany a vzápětí na ně poslal válečné námořnictvo.
Verdikt: Má potenciál totálně promíchat poměry sil v Jihočínském moři, jedné z mezinárodně nejcitlivějších oblastí planety. Protože je však diplomatický troglodyt, štítí se ho i Číňané.
Představuje vážný regionální problém.
5 NICOLÁS MADURO, prezident Venezuely (55 let, u moci od roku 2013) „Někdy přicházím v noci k Chávezovu hrobu. Někdy, vlastně často, tam spím. Vy o tom ani nevíte.“ Ekonomicky dovedl zemi dál po trajektorii, již narýsoval jeho předchůdce Hugo Chávez, to jest zugrunde. Na rozdíl od bývalého parašutisty však jej sami Venezuelané považují za nejapného panáka. Jeho konec je nutnou, ačkoli nikoli postačující podmínkou renesance země.
Verdikt: Ucítí-li dostatek podpory, bude schopen zemi přivést k občanské válce. Lokálně nebezpečný chlapík, regionálně otrava, globálně trpaslík.
6 JAROSLAW KACZYNSKI, šéf vládní strany Právo a spravedlnost, Polsko (67 let, u moci v letech 2006–2007 coby premiér; straně šéfuje od roku 2003, PiS nyní vládne od roku 2015) „U nás nemáme žádného vládce, v Polsku je demokracie. Vládu vede premiér, prezident si plní své povinnosti. A něco málo zbývá i na vůdce strany.“ Ústavní změny, na něž potřeboval Orbán pět let, si zařídil Kaczynski za tři měsíce, byť za cenu de facto znásilnění ústavního soudu; z ruky mu zobou prezident Duda i premiérka Szydlová.
Prvním viditelným krokem jím dirigované konzervativní vlády byl zákaz divadelní hry kvůli údajné nemravnosti. Pod jeho vedením se Varšava mezinárodně znemožnila, když se pokusila odvolat vlastního zástupce Donalda Tuska z čela Evropské rady jen proto, že je vnitropolitickým odpůrcem Kaczynského.
Verdikt: Ideologická zaťatost vlády zemi poškodí, než se ji Poláci rozhodnou odvolat ve volbách. A jestli takové volby proběhnou normálně, si dnes nikdo neodváží tipnout. Celkem vzato je Kaczynski o něco hrozivější než Orbán, ovšem naprosto mu schází jeho charisma.
7 VIKTOR ORBÁN, premiér Maďarska (53 let, u moci v letech 1998–2002 a 2010–dosud) „Co se zdanění bank týče, musíme najít tu správnou úroveň, kdy už budou kvílet, ale ještě na druhý den ráno otevřou.“ Banky skutečně kvílely, ale většinou zase otevřely. Orbán dál pohnul nejednou žlučí, když kromě sektorové daně převedl hypotéky denominované ve švýcarských francích na forinty (zaplatily to znovu banky); odmítl přijímat uprchlíky; ústavní většina mu umožnila změnit ústavu tak, že bude premiérem tak dlouho, jak bude chtít; našel spojence v Putinovi.
Maďaři jsou v názoru na něj rozděleni zhruba půl na půl.
Verdikt: Silně politicky nekorektní, používá směsi ekonomického populismu, nacionalismu a selského rozumu, přičemž posledního postupně ubývá, jak přibývá projevů narcisismu. Do budoucna představuje mírnou hrozbu. Kategorie: Bizar Lite (Výstřední i nebezpeční)
8 JACOB ZUMA, prezident Jihoafrické republiky (75 let, u moci od roku 2009) „Bůh očekává, že této zemi povládne Africký národní kongres. Proto povládneme, než se vrátí Ježíš Kristus.“ Na chudobu, zločinnost a rasismus coby hlavní charakteristiky Jihoafrické republiky po roce 1992 zadělala Zumova zmíněná strana (ANC) dávno předtím, než se on sám dostal k moci. Současný prezident však má na kontě vlastní příspěvky tamní politické kultuře: sodomii jako prostředek politického boje; názor, že nákaze HIV zabrání sprcha ex post, a přesvědčení, že partaj ANC je víc než ústava.
9 ROBERT MUGABE, prezident (dříve premiér) Zimbabwe (93 let, u moci od roku 1980) „Jediný běloch, kterému můžete věřit, je mrtvý běloch.“ Když převzal vládu, bylo Zimbabwe zemí s nejvyšším HDP na hlavu v celé Africe (téměř 1200 dnešních USD); po 37 letech je o třetinu nižší, když Mugabe ze země vyhnal prakticky všechny bílé zemědělce.
Mezitím udělal z každého Zimbabwana miliardáře, když musel tisknout stomiliardové bankovky. Co dodat?
10 ALEXANDR LUKAŠENKO, prezident Běloruska (62 let, u moci od roku 1994) „Je lepší být diktátorem než být gay. A když je někdo lesba, je to mužova chyba.“ V roce 1991 byl jediným běloruským poslancem, jenž hlasoval proti odtržení od SSSR. Jako prezident jednal dlouho tak promoskevsky, že z něho ruští nacionalisté chtěli udělat hlavu vlastního státu. Ve volbách roku 2006 „získal“ 93,5 procenta hlasů, ale nechal oznámit zisk jen 86 procent – aby „to bylo tak, jak jsou v Evropě zvyklí“.
11 BAŠÁR ASAD, prezident Sýrie (51 let, u moci od roku 2000) „Neexistuje nic jako islamistický terorismus, protože terorismus je něco jiného než islám. Existuje jen terorismus.“ Někdejší londýnský očař převzal prezidentské křeslo po otci a Západ měl původně za to, že by mohl Sýrii recivilizovat. Dnes je v podezření, že likviduje vlastní lidi chemickými zbraněmi, a u moci jej drží jen fakt, že jej Rusko potřebuje kvůli přístupu ke Středozemnímu moři.
12 OMAR AL-BAŠÍR, prezident Súdánu (72 let, u moci od roku 1989) „Území klidu a míru je již natolik rozlehlé, že na něm není třeba přítomnosti vojsk OSN.“ Drží neobvyklý primát: stal se první hlavou státu, jež ještě ve funkci čelí obvinění ze spáchání zločinů proti lidskosti (ve válce proti dnešnímu Jižnímu Súdánu). 13 ABÚ BAKR AL-BAGDÁDÍ, chalífa Islámského státu (45 let, u moci od roku 2013) „Jeden den strávený bojem za islám je cennější než měsíc půstu.“ I ve společnosti podivných politiků má Bagdádí zvláštní pozici: je hlavou vlivného uskupení, ale jen on sám se svými lidmi mu říká stát. Je-li šílený, je to šílenství prosté komických prvků – alespoň pokud zatím víme.
14 VLADIMIR PUTIN, prezident (občas premiér) Ruské federace (64 let, u moci od roku 1999) „Budeme honit teroristy všude, na letišti nebo na záchodcích. Zničíme je klidně v kadibudce. Případ uzavřen.“ Americký časopis Forbes jej v letech 2013–2016 vždy vyhlásil nejvlivnějším mužem planety. Putin je bezpochyby racionální hráč, jenž dokázal zužitkovat nepřehlednost mezinárodní politiky k momentálnímu prospěchu Ruska. Stejně nepochybně nemá valné mínění o fair play; u moci jej drží korupční síť placená prodejem ropy, pomocí hackerů se snaží tahat nitkami v cizích volbách a občas někomu sebere poloostrov. Ještě s ním zažijeme leccos.
15 TEODORO OBIANG NGUEMA MBASOGO, prezident Rovníkové Guineje (74 let, u moci od roku 1979) „Co by mohlo opozici opravňovat ke kritice činů vlády?“ V Rovníkové Guineji je odpověď jednoduchá: nic. Nejdéle vládnoucí prezident planety sice od roku 1992 formálně toleruje opozici, ale v praxi – ani se neptejte.
16 JOSÉ EDUARDO DOS SANTOS, prezident Angoly (74 let, u moci od roku 1979) „Ústavní požadavek prezidentských voleb staví hlavu státu do nepříjemné situace.“ Jeho nejzábavnějším rysem je zvyk oznámit, že budou prezidentské volby – a pak je neuskutečnit. Tak to udělal v letech 2006, 2007 a 2009. Zkorumpovanost režimu a 70 procent vlastních lidí žijících za méně než 1,25 dolaru na den je subsaharský standard.
17 MSWATI III., král Svazijska (49 let, u moci od roku 1986) „Každý svazijský muž si musí vzít pět manželek, jinak bude odsouzen na doživotí.“ Král sám má 15 manželek; jeho svatba vždycky spolkne plus minus polovinu státního rozpočtu, jenž sestává většinou z humanitární pomoci ze Západu. Aby mu nikdo nevyčítal limuzínu Maybach za půl milionu dolarů, zakázal fotografovat automobily. Kategorie: Velikáni včerejška
18 FRANÇOIS „PAPA DOC“ DUVALIER, Haiti (u moci v letech 1957–1971) „Samopaly a kulky, to se mě netýká. Já jsem nehmotná bytost.“ Papa Doc tvrdil, že je baron Sobota, duch smrti v náboženském systému vúdú. Mimo jiné měl za to, že jeho oponent (ve skutečnosti loajální viceprezident) se převtělil do černého psa. Co s tím? Přece vybít všechny černé psy v zemi.
19 ENVER HODŽA, Albánie (u moci v letech 1944–1985) „Moderní revizionisté a reakcionáři nás nazývají stalinisty a myslí to jako urážku. Pro nás je to čest.“ Zakázal psací stroj i plnovous. V obavě před sovětskou invazí nechal po své zemi postavit 750 tisíc bunkrů, do každého z nich se vešli maximálně dva lidé.
20 SUPARMURAT „TURKMENBAŠI“ NIJAZOV, Turkmenistán (u moci v letech 1991–2006) „Nechť je život každého Turkmena tak krásný jako naše melouny.“ Přejmenoval všech dvanáct měsíců i dny v týdnu, často podle členů své rodiny; nechal si postavit pozlacenou sochu, jež se otáčí za sluncem. Ale také všem Turkmenům slíbil zdarma sůl, vodu, elektřinu a plyn a zakázal zpěv z playbacku a azbuku.
21 RAFAEL TRUJILLO, Dominikánská republika (u moci v letech 1930–1961) „Kdo neumí podvádět, neumí vládnout.“ Už v prvních volbách v roce 1930 dostal víc hlasů, než kolik bylo v Dominikánské republice voličů; od té doby bylo jen hůř. „V nebi Bůh, na zemi Trujillo,“ stálo povinně na kostelech.
22 JEAN-BÉDEL BOKASSA, Středoafrická republika (u moci v letech 1966–1979) „Netvrdím, že jsem svatý. Jsem obyčejný muž jako každý jiný.“ Jeho dráha mluví za všechno: voják – šéfpučista – prezident – doživotní prezident – císař – exulant – obviněný z kanibalismu.
Kategorie: Darth Vader
23 POL POT, Kambodža (u moci v letech 1975–1979) „Je lepší omylem zabít nevinného než omylem ušetřit nepřítele.“ Za oběť mu padlo na 25 procent Kambodžanů.
24 JOSIF STALIN, Sovětský svaz (u moci v letech 1922–1953) „Jedna smrt je tragédie; milion mrtvých je statistika.“ Cca 40 milionů obětí 25 ADOLF HITLER, Německo (u moci v letech 1933–1945) „Nezáleží na pravdě, nýbrž na vítězství.“ Cca 60 milionů obětí 26 MAO CE-TUNG, Čína (u moci v letech 1949–1979) „Veškerá politická moc pramení z ústí hlavně pušky.“ Cca 70 milionů obětí
Kategorie: Čestná zmínka
27 JOSÉ MUJICA, Uruguay (u moci v letech 2010–2015) „Vždycky, když politik stoupá po žebříku kariéry, jako by se z něho stal král. Nevím proč, ale je to tak.“ Kdysi příslušník levicové ozbrojené skupiny strávil celkem 14 let ve vězení a pět let ve funkci coby nejchudší prezident světa.
