Nárůst spotových obchodů může ohrozit bezpečnost dodávek
Na českém trhu se zemním plynem začíná i přes počáteční problémy vznikat konkurence, stále více odběratelů mění své dodavatele. Spotřeba zemního plynu však klesá a je nutné hledat cesty, jak jej u spotřebitelů zpopulárnit. O těchto, ale i dalších tématech diskutovali odborníci a firemní manažeři na setkání Gas Business Breakfast 2010, jež se uskutečnilo 26. listopadu v pražském hotelu Corinthia. Diskusní setkání s hlavním mottem Liberalizace plynárenství pokračuje pořádalo vydavatelství Euronews. Patronem akce byla Česká plynárenská unie.
Stížností přibývá
„S liberalizací trhu se zemním plynem to je stejné jako s demokracií, pokud to v obou případech přeženete s benevolencí, systém se může rozpadnout, tvrdí náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. Je přesvědčen, že trh se zemním plynem, co se týká konkurence, v posledních měsících začíná fungovat. Svá tvrzení opřel o skutečnost, že zatímco v roce 2005 změnili svého dodavatele zemního plynu dva odběratelé, za prvních deset měsíců letošního roku se tak rozhodlo učinit více odběratelů než za období v letech 2005 až 2009 dohromady. Jen pro ilustraci: za celý loňský rok změnilo dodavatele zemního plynu přes osmadvacet tisíc domácností, od letošního ledna do konce září to již bylo přes 66 tisíc. „I když skupina RWE v tuzemsku stále ovládá přes padesát procent trhu, roste počet konkurenčních obchodníků se zemním plynem,“ upozornil Hüner. Náměstek však současně konstatoval, že liberalizace krom výhod s sebou nese i některé problémy. Jeho názor potvrdil i další řečník, předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt. Upozornil, že jeho instituce v poslední době registruje rostoucí počet stížností odběratelů na svého nového dodavatele plynu. Řada z nich totiž zjistila, že podmínky u nového dodavatele nejsou tak výhodné, jak se na první pohled zdálo. A hodlá se proto vrátit k tomu původnímu. V nově uzavřených smlouvách jsou však dodatky, které takový počin notně komplikují a prodražují. „Měli si podrobně přečíst novou smlouvu. Je velmi podstatné, že si všichni odběratelé mohou svobodně vybrat svého dodavatele,“ řekl Fiřt.
Plynový převis
Dalším významným problémem, který může do budoucna zkomplikovat situaci na trhu se zemním plynem především v souvislosti s bezpečností dodávek, je nárůst počtu obchodníků, kteří operují na spotovém trhu. Ten se totiž stal v posledních dvou letech velkým hitem. Kvůli ekonomické krizi poptávka po zemním plynu klesla, řada velkých dodavatelů má přitom uzavřeny především se svými ruskými dodavateli take-or-pay kontrakty. Znamená to, že za plyn musí zaplatit i v případě, že neodebere množství dohodnuté ve smlouvě. I z toho důvodu část „nepotřebné“ suroviny nabídly velké firmy na spotovém trhu za velmi nízké ceny, čehož obratem využili obchodníci. „Velký počet obchodníků s plynem a větší závislost na spotovém trhu může v případě plynové krize způsobovat problémy,“ varoval Hüner. Dle něj je to tím, že spotoví obchodníci jen rychle uzavřou a vypořádají svůj obchod, aniž by se zajímali o bezpečnost dodávek. „Je nutné taková rizika analyzovat a včas definovat. Pokud se bude na spotových trzích obchodovat osmdesát procent spotřeby, může nastat problém s regulací celé plynárenské soustavy,“ nastínil Hüner nejčernější scénář. Jak dodal, je otázkou, zda lze změny na trhu přičíst pouze přebytku plynu na spotových trzích v důsledku krize. Aktuálně nabídka zemního plynu v Evropě o 50 až 60 miliard kubíků převyšuje poptávku, v následujících letech by se ale vše mělo změnit. Energetické firmy předpovídají, že se již v roce 2015 nabídka s poptávkou zhruba vyrovná a v roce 2020 naopak bude na evropském trhu chybět 100 miliard kubíků plynu. S prohlubující se liberalizací trhu se do centra pozornosti dostávají otázky bezpečnosti a spolehlivosti dodávek zemního plynu. „Posilování bezpečnosti a spolehlivosti dodávek je možné především formou propojování energetických sítí, výstavbou či rozšířením skladovacích kapacit a rovněž pomocí legislativy,“ dodal Hüner.
Plyn chce reklamu
Šéf regulačního úřadu Fiřt v této souvislosti uvedl, že existuje několik projektů, které přispějí k bezpečnosti dodávek zemního plynu v České republice. Krom jiného se již staví plynovod, který by měl spojit Český Těšín s polským. Souběžně s tím se připravuje výstavba plynovodu Gazela, který by měl navázat na plynovod Opal. Přepravní kapacita Gazely je 30 až 33 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, další chystaný plynovod o roční kapacitě 6,6 miliardy metrů krychlových by měl propojit Česko a Rakousko. Fiřt současně připomněl, že k posílení bezpečnosti dodávek přispějí i nově postavené či budované podzemní zásobníky zemního plynu. „Od ledna roku 2009 jsem hovořil na několika konferencích na téma: RWE spolehlivý dodavatel zemního plynu. Musím říci, že tohle téma mě již unavuje,“ navázal na své předřečníky předseda představenstva společnosti RWE Transgas Martin Herrmann. Je přesvědčen, že RWE prokázala svoji schopnost zajistit přísun paliva i v krizových situacích, jako bylo třeba přerušení dodávek z Ruska. A dle Herrmanna je nutné soustředit se na zcela jinou oblast. Spotřeba zemního plynu v posledních letech totiž citelně poklesla. Zatímco v letech 1999 až 2006 především kvůli hledáním úspor, v posledních dvou letech hlavně kvůli ekonomické krizi. „Spotřeba zemního plynu v Česku se ustálila na osmi až devíti miliardách metrů krychlových,“ komentoval aktuální stav Herrmann. Je přesvědčen o tom, že zemní plyn potřebuje novou vlnu popularizace. „Určitě si zaslouží větší prostor. V Česku je dostatečný potenciál pro jeho další využití, především pak při výrobě elektřiny, v teplárenství, v dopravě a v domácnostech,“ sdělil Herrmann. Jen přebudování tepláren z uhlí na zemní plyn by dodavatelským firmám zajistilo navíc odbyt až pěti miliard metrů krychlových zemního plynu ročně a výstavba tří nových elektráren další dvě miliardy. Herrmann současně doufá, že na větší využití zemního plynu bude více spoléhat i Nečasova vláda v nově chystané energetické koncepci.
