České nemocnice byly, a některé dosud jsou do značné míry jsou izolovány od principů efektivního chování organizací. Zvláštnosti zdravotnictví byly přeháněny a pro ekonomická pravidla a moderní řízení jako by v něm nemělo být místo. Tento nesmyslný názor je naštěstí pod vlivem zdravého rozumu a zahraničních i domácích příkladů postupně opouštěn.
Koncentrace.
Základní principy transparentního účetnictví, plánování a budgetingu, kontroly nákladů a osobní zodpovědnosti a motivace pracovníků musí samozřejmě v nemocnici fungovat stejně jako v jakékoliv jiné firmě. Ponechme na chvíli stranou fakt, že tomu tak v mnoha českých nemocnicích dosud není. Náprava totiž není těžká. Pokud ale chceme jít dále než za nízko visícím ovocem zlepšení současných procesů, potřebujeme důkladnou znalost podstaty poskytování zdravotních služeb, včetně očekávání pacientů, způsobu uvažování lékařů a vývoje technických možností medicíny. Zdravotnictví totiž do určité míry specifické je.
Zásadní změny organizace práce v nemocnici jsou nezbytné pro její dlouhodobý úspěch. Dokážou také poměrně rychle přinést významné úspory a zkvalitnění poskytované péče. Nejsou ale jednoduché. Příkladem takové změny v případě nemocnice okresního typu může být zrušení tradiční struktury přibližně patnácti oddělení a vytvoření několika typů společného lůžkového fondu (lůžka pro interní obory, chirurgické obory a ženská, případně novorozenecká a dětská lůžka). Takovou změnou lze dosáhnout významně lepšího využití lůžek, ošetřovatelského personálu, operačních sálů a dalšího vybavení. Podobným způsobem se dá koncentrovat intenzívní péče. Další příklady zahrnují poskytování řady služeb v rámci jednodenní chirurgie a rozvinutí spolupráce s terénními lékaři mimo nemocnici. Takové změny ale zasahují do podstaty organizace práce, boří řadu zažitých zvyklostí a musí být vedeny zkušeným managementem za plné podpory vlastníka a zajištění kvality péče.
Přílišný vliv státu.
Opusťme ale pohled do budoucnosti a položme si otázku, proč zatím tak málo nemocnic splňuje alespoň základní požadavky na efektivní řízení? Jedním z důvodů je nedostatek kvalitních manažerů. Zkušený manažer z jiného odvětví je pro nemocnici požehnáním, ale potřebuje k sobě spolehlivého člověka znalého podstaty zdravotnictví. Za optimální lze samozřejmě považovat kombinaci medicínského a manažerského pohledu a zkušeností v jedné osobě. Takových lidí je ale v dnešních Čechách opravdový nedostatek. Schopní lidé se mimo to do nejistého prostředí s omezenými kompetencemi a významně nižším platem než v jiných odvětvích nehrnou. Jejich váhání souvisí s hlavní příčinou přetrvávajících problémů ve zdravotnictví, která je vnější. Ve zdravotnictví stále převažuje nadbytečný vliv státu, daleko přesahující jeho nutnou zákonodárnou a regulační roli. Tato situace vede k vysoké nejistotě, politickému vměšování, korupci, bránění konkurenci a nedostatečnému výkonu vlastnických práv.
Nemocnice i pojišťovny.
Situace se však začíná měnit k lepšímu. Převedení nemocnic na kraje vede ke vzniku zodpovědnějšího vlastníka, postupnému nahrazení neefektivní právní formy příspěvkových organizací a k odstranění alespoň části bariér bránících manažerskému přístupu k řízení nemocnic. V souladu se zahraničními trendy lze očekávat, že řízení stále většího počtu nemocnic bude svěřeno do rukou odborníkům. Například v Německu probíhá škála procesů vedoucích k přeměně nemocnic od zátiší socialismu a plýtvání k efektivně řízeným společnostem. Zahrnují různé postupy od změny právní formy nemocnic na obchodní společnosti přes kontrakt na řízení veřejné nemocnice soukromou společností až po kapitálový vstup soukromého partnera.
Podobný vývoj v Čechách lze považovat za jednoznačně pozitivní. Ke skutečnému vyřešení problémů českého zdravotnictví je ale třeba podrobit ekonomickým pravidlům a chování i oblast financování zdravotní péče, tedy zdravotní pojišťovny.
