PRAHA (rek) - O projektu transformace Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) v pozemkovou banku prohlásil v červnu loňského roku ministr zemědělství Jaroslav Palas, že by na podzim mohl být hotov (EURO 22/2002). Nyní připustil, že svůj tehdejší názor musel ve dvou směrech korigovat. Čas dokončení ministr zemědělství posunul na konec letošního roku a bankovní projekt na vedlejší kolej.
Transformace fondu na pozemkovou banku měla pomoci zemědělcům v nákupu půdy, na které hospodaří. „V této fázi je jednou z variant, jak zpřístupnit zemědělcům levnější hypoteční úvěry na nákup soukromé zemědělské půdy, cesta podpůrného programu zajišťovaného PGRLF, který by poskytoval dotace úroku k hypotečním úvěrům od vybraných již současných hypotečních bank,“ sdělil ministr týdeníku EURO.
„Návrh je připravován v kontextu dalších ekonomických a legislativních návrhů resortu, které budou řešit vytvoření předpokladů pro zrovnoprávnění postavení českých zemědělců s farmáři unie. Proto je termín pro předložení projektu do vlády nutno koordinovat s dalšími materiály a nelze ho nyní přesně stanovit. Nicméně očekávám, že podpůrný program bude zahájen ještě v tomto roce,“ uvedl Palas.
Na dotaz, zda se ještě počítá s transformací PGRLF na pozemkovou či agrární banku, ministr jen neurčitě odpověděl: „Druhou variantou je vytvoření dceřiné společnosti z PGRLF, která by pro tento produkt musela obdržet licenci ČNB. Jde o cestu složitější a časově náročnější.“
Cena zemědělské půdy v Česku činí v průměru 2520 eur za hektar, zatímco v Německu je to přes šestnáct tisíc eur a v Nizozemsku stojí hektar orné půdy přes 36 tisíc eur. Čeští zemědělci hospodaří z 90 procent na pronajaté půdě, zatímco v Evropské unii většina obdělávané půdy farmářům patří,“ říká zemědělský expert Jan Machovec. Komplikací rovněž může být, že za pronájem se v našich podmínkách platí přibližně 27 eur za hektar, ale v Německu 250 eur. Konkurenceschopnost českých zemědělců by tak po vstupu do unie mohla být vážně ohrožena.
