Přehřátá motivace

5. 3. 2002

Autor: Euro.cz

Kompenzační systém akciových opcí má svá pro i proti

Akciové opce. Už termín samotný vyvolává v Američanech představu kouzelných příslibů devadesátých let. Akciové opce byly silou, která hnala dopředu revoluční vývoj takzvaných dotcom firem. Kompenzační systém opcí byl silným lákadlem, kterému málokdo odolal. Stačí připomenout celé zástupy ostřílených šéfů, kteří opouštěli místa v zaběhnutých firmách. Jistotu dobrých postů či dalšího postupu měnili za slibné vidiny výnosů z akciových kompenzací v malých, začínajících společnostech! Proto s hromadným rozdáváním opcí začaly i velké kolosy. Chtěly si udržet perspektivní pracovníky, kteří by se jinak rozhlíželi, kde je tráva zelenější. Byly doby, kdy trh s akciemi až bláznivě posiloval a ceny šly nahoru. Tehdy to vypadalo, že každý buď opce dostával nebo se o to alespoň snažil. Opojení z nového systému kompenzací se zdálo logické, protože zpočátku potvrdilo teze o základních podmínkách hospodářského oživení. Top manažeři a časem i zaměstnanci na všech úrovních začali bezhlavě přijímat opce místo zvyšování platu, peněžních prémií, a někdy dokonce samotných platů. Teoreticky se mělo za to, že když manažeři a nakonec i zaměstnanci podstoupí takového riziko, určitě začnou pracovat tvrději a budou podávat vynikající výkony, aby zbohatli, až se ceny akcií dostanou na burze závratně vysoko. Ekonomové i odborníci na správu a řízení firem byli touto myšlenkou nadšeni. Vzhledem k tomu, že se opce skutečně každému z jejich držitelů vyplatí pouze tehdy, pokud cena akcií roste, je logické, že se zájmy manažerů přiblíží zájmům akcionářů. Takže s opcemi mají manažeři dostatečnou motivaci, aby využili všech svých sil k prudkému zvýšení produktivity, zisků a návratnosti investic.
Obecně lze konstatovat, že se v devadesátých letech ve Spojených státech projevilo přesně to, co se od opcí očekávalo. Ve firmách pomohly k rychlejšímu růstu produktivity a posílení inovačních procesů a rostly i ceny akcií. I když akciové trhy za poslední dva roky ztrácely, je index nejvýznamnějších akcií S&P 500 stále ještě trojnásobný oproti počátku devadesátých let. Těžko odhadnout, jakou část tohoto nárůstu lze přičíst využívání opcí. Nepochybně však sehrály obrovskou roli. „V průměru byly pro typickou americkou firmu a americké hospodářství akciové opce přínosem,“ prohlásil Ira T. Kay, ředitel pro systémy odměňování u společnosti Watson Wyatt & Co.
Navzdory všem výhodám se úloha akciových opcí nyní začíná přehodnocovat. Firmy, investoři i regulační orgány nyní znovu zvažují, jak, kdy a v jakém množství by se v budoucnu opce měly rozdávat. S klesajícími cenami akcií a účetními skandály společností Enron, Global Crossing a spousty dalších se z nich stává strašák. Kdysi hýčkané akciové opce jsou ukázkou toho, jak mohou top manažeři zneužívat situace a jak se systém odměňování může vymknout z ruky.
Opce zjevně hrály rozhodující roli ve společnostech, které se v devadesátých letech dostaly do velkých problémů. Systém sliboval, že se i z obyčejných firemních manažerů stanou za několik málo let multimilionáři. Jenže právě tato vidina dovedla mnohé manažery k tomu, že začali ignorovat základní pravidla a snažili se o jediné: aby dostali ceny akcií rychle nahoru.
Celou věc komplikuje i sporný způsob, jakým byly akciové opce evidovány v účetnictví firem a jak se k nim stavěly americké úřady. Podle současných účetních pravidel nejsou opce nákladovou položkou. Firmy tak na rozdíl od ostatních způsobů odměňování, jako je plat nebo odměna ve formě akcií, nemusejí evidovat žádné výdaje, pokud své vedoucí pracovníky a zaměstnance vyplácejí ve formě opcí. S uplatňováním opcí jsou navíc spojeny obrovské daňové výhody. Kombinace obojího má jediný důsledek. Firmy mají obrovskou motivaci, aby svým vedoucím pracovníkům nabízely hory opcí. Nabízejí je v obrovském množství, přestože jejich počet již často překročil hranici potřebnou pro další motivaci k vyššímu výkonu. Pro akcionáře je však ještě horší, že emitované opce zmenšují jejich podíly a tím i jejich zisky. Dnes původně velmi ambiciózní společnosti padají jedna za druhou. Zároveň sílí požadavky na zavedení nových předpisů nebo zpřísnění poměrně benevolentních pravidel, podle kterých se opce udělují. Takové hlasy se ozývají z Washingtonu ale i od skupin zastupujících zájmy akcionářů. V polovině února předložili senátoři Carl Levin (demokrat za stát Michigan) a John McCain (republikán za stát Arizona) návrh zákona. Měl by ucpat skulinu v účetních pravidlech, které firmám umožňují snižovat daňový základ o náklady na zaměstnanecké opce. Pokud bude zákon přijat, může tato nová snaha o regulaci změnit scénář odměňování z devadesátých let. Zatím se jím řídí prakticky všechny společnosti zahrnuté v indexu S&P. Tyto změny mohou napravit některé nekalosti. Pokud však půjdou příliš daleko, mohly by oslabit obrovskou schopnost akciových opcí motivovat manažery i řadové zaměstnance.
Otázky, které se kolem opcí vyrojily, jsou velmi složité a zřejmě neexistují snadné odpovědi. Jedna z otázek, kterou si investoři a odborníci v oblasti řízení firem kladou, je, kolik opcí by generální ředitelé a vrcholoví manažeři měli dostávat. Společnosti Pearl Meyer & Partners uvádí, že dvě stovky největších společností co do výše příjmů mají dnes v opcích více než šestnáct procent z volně obíhajících akcií. Největší část z nich vlastní vrcholoví manažeři. Takové množství opcí představuje dvojnásobek oproti situaci před deseti lety. Generální ředitelé kromě toho nyní dostávají přibližně 60 procent z celkového platu ve formě akciových opcí, přičemž u většiny existují jen minimální výkonnostní normy. Vedoucí pracovníci často vydělávají obrovské částky tak dlouho, dokud zajišťují stálý růst zisku. A právě tato skutečnost vede ke pokusům o manipulaci a k využívání různých účetních triků. „Skutečně se to dá snadno zneužít,“ potvrdil Chris Wiles, předseda pittsburského sdružení manažerů investičních fondů Rockhaven Asset Management.
Situace se může ještě zhoršit. Mnoho vrcholových manažerů a ředitelů požaduje pro příští rok ještě víc opcí než v předchozím období. Snaží se tím vylepšit budoucí příjmy. Akciový trh nyní neroste tak jako dřív a jedině větší množství opcí jim může při malém nárůstu ceny akcií přinést stejně obrovskou odměnu. Dnes příliš mnoho společností rozdává akciové opce jako bonbóny, říká Pearl Meyer z New Yorku. „Překročili jsme únosnou mez.“
Nedostatky systému se přehlížely, když trh posiloval. Ve skutečnosti však nebylo udělování opcí nikdy zadarmo. Opce se přičítají k akciím v oběhu v okamžiku, kdy je zaměstanci a manažeři uplatní. Takové rozmělnění způsobuje pokles výnosů na akcii. V rámci boje proti tomuto snižování tržní hodnoty akcií mnohé společnosti vykupují zpět velké množství akcií, na něž jejich vedoucí pracovníci uplatnili opce. To znamená, že společnosti musejí vydávat peněžní prostředky, které potom chybí na investice do výzkumu, vývoje a marketingu.
Proto zástupci akcionářů i někteří investoři žádají, aby se akciové opce vykazovaly jako běžné náklady. Dopad takového způsobu vykazování by byl obrovský. Pouze dvě společnosti z Indexu S&P 500, Boeing a Winn-Dixie, snížily vykazovaný hospodářský výsledek o příslušné výdaje. Jedna studie odhaduje, že kdyby se opce vykazovaly jako běžné výdaje, snížil by se hospodářský výsledek společnosti AOL Time Warner v posledních pěti letech až o 75 procent.
Kritici tvrdí, že společnosti, které rozdávají velké balíky opcí, z toho také mají nemalé výhody. V čem spočívají? Nejen že nemusí vykazovat příslušné výdaje, ale navíc si ještě mohou odečítat obrovské částky z daňového základu, když zaměstnanci své opce uplatní. Podle studie Credit Suisse First Boston si společnost Cisco snížila daň o částky, které občas převyšovaly její vykazovaný čistý příjem. Microsoft v důsledku uplatněných opcí odečetl částku v hodnotě 2,1 miliard USD. Kritici upozorňují, že je to jen další výhoda pro velké firmy.
Ve vzduchu visí reformy a některé společnosti nečekají, až Kongres a tvůrci účetních pravidel přehodnotí programy týkající se opcí. Například letecký gigant Boeing nyní zahrnuje své výdaje na opce do hospodářského výsledku. Navíc učinil další významný krok a vypracoval dodatečný plán, který má v dlouhodobém horizontu pečlivěji sladit zájmy zaměstnanců a akcionářů. Jde o takzvané „výkonnostní akcie“, které se mohou zaměstnanci převést na běžné cenné papíry jen v případě, že akcie firmy vykazují desetiprocentní nárůst po dobu pěti let.
Velké změny chystají i další společnosti, například anglicko-holandský dodavatel spotřebního zboží Unilever. Jeden z předsedů představenstva společnosti Niall FitzGerald vytvořil systém, v němž se opce neudělují, pokud celková návratnost investic nepřesáhne v období po sobě jdoucích tří let střední hodnotu vypočítanou ve skupině 20 srovnatelných firem. Unilever se tak hodnotí podle jiných firem v daném odvětví jako jsou společnosti Coca-Cola, Nestlé nebo Procter & Gamble. Když bude s návratností v horní třetině skupiny, mohou se opce udělit v plném rozsahu. „Je to naše filozofie,“ prohlásil FitzGerald. „Když je dokážeme porazit na trhu, dokážeme je porazit i ve zhodnocení akcií, takže pak může následovat příslušná odměna.“
S výsledky za předchozí rok spojuje udělování opcí, prémií a příplatků na důchodové zabezpečení také společnost General Mills. „Neustále to celé přehodnocujeme,“ podotýká viceprezident pro odměňování Mike Davis. Ke General Mills se nepochybně přidají i další americké společnosti, které chtějí změnit svůj systém kompenzací. Musí s tím ovšem začít dřív, než to vláda a investoři udělají za ně.

David Henry a Michelle Conlin, New York, spolupracovali Nanette Byrnes a Michael Mandel, Stanley Holmes, Seattle a Stanley Reed, Londýn. BusinessWeek

Jak opce zkreslují hospodářské výsledky… …a snižují daně Vydávání opcí uměle navyšuje zisky, protože je firmy nemusí dávat do nákladů. Zároveň mohou díky opcím dosáhnout ohromujících odečitatelných položek.

SNÍŽENÍ ZISKŮ FIREM, KDYBY VYKAZOVALY OPCE JAKO VÝDAJE 1996-2000*

AOL TIME WARNER 75%
VIACOM 66
NVIDIA 40
BAKER HUGHES 35
MEDIMMUNE 31
LUCENT 30
PHARMACIA 28
CISCO SYSTEMS 26
BOISE CASCADE 17
BLACK & DECKER 14 VÝŠE PŘÍSLUŠNÝCH ČÁSTEK ODEČTENÝCH Z DAŇOVÉHO ZÁKLADU V ROCE 2000
(v milionech USD) MICROSOFT 2 066 USD
CISCO 1 397
LUCENT 1 064
DELL 929
INTEL 887
AOL TIME WARNER 711
MERCK 538
SPRINT 424
ENRON 390
APPLIED MATERIALS 387 * Na základě kumulované hodnoty hospodářského výsledku po mimořádných nákladech
Mimo opcí společnosti Time Warner, kterou AOL získala v lednu 2001