K žízni přispívá i spekulace
Obyčejný rohlík s máslem zapíjený mlékem bude za chvíli luxus, pomyslí si zákazník, který při nákupu sleduje ceny a ještě si v novinách přečte, jak ceny poletí dál nahoru. Mouka, pečivo, máslo. I sýry zdražují, nebo by alespoň měly zdražovat až o desítky procent. Za vše prý může hlavně sucho v Austrálii, měnící se jídelníček Číňanů a Indů, kteří si více dopřávají, a biopaliva (hm, za rostoucí ceny mléka snad ne).
Zůstaňme u obilí, jehož ceny po letošních žních vylétly do nevídaných výšin. Vysvětluje se to vyprázdněním sýpek na celém světě, vyšší poptávkou a využitím na biolíh. Jedna paní povídala, že za zdražení obilí může ropný kartel OPEC, který se nechce smířit s protežováním biopaliv. Financuje proto hromadný odchod obilí z Evropy, aby dal indikativním cílům Evropské komise v biopalivech co pro to.
A mléko? Nejlidnatější Čína a australský výpadek jsou pořád chabé příčiny pro skokové zvýšení ceny. Vezměme si, že předmětem světového obchodu je pouhých šest procent produkce mléka a valná většina se spotřebuje tam, kde se vyrobí. Je pravda, že roste poptávka Číny a Indie, ale rozhodující část si obě asijské země pokryjí z vlastní produkce. Ke zmíněným příčinám strmého zdražení, které by samy o sobě neroztočily cenovou spirálu, se totiž přidala spekulativní reakce světového trhu, připomíná Oldřich Obermaier z českého komitétu Mezinárodní mlékařské federace. Podobně jako Nohavicův alkoholik neví, kde má jeho kopec vrchol, můžeme se dohadovat o tom, zda mléčná konjunktura je stále na vzestupu, dosáhla svého maxima, nebo odchází…
Vývoj v Česku se nebude vymykat světovému trendu. Ale přece jen, kostka másla za padesát korun by pro mnohé české peněženky byla přespříliš. Zákazník může spekulovat po svém – koupí levnější margarín. Přehřáté ceny se vrátí jako bumerang: nižší spotřeba, pokles poptávky a propad cen.
