EU Kdyby skutečné hráze fungovaly stejně jako ty administrativní, žádné velké škody by v Česku nenastaly. Peníze vyčleněné z EU na protipovodňová opatření nestačily v posledních letech ani prosáknout. Ze zhruba 14 miliard korun, které Česko v roce 2007 dostalo v Bruselu přidělené v rámci operačního programu Životní prostředí na ochranu před záplavami, byly dosud odčerpány pouhé čtyři miliardy. Jenže i jejich použití je problematické.
Většina dotací z kapitoly Omezování rizika povodní (oblast podpory 1.3) šla na varovné a výstražné systémy, studie proveditelnosti nebo monitoring toků a digitální povodňové plány. Ty měly být předstupněm budování poldrů, suchých nádrží a obnovy říčních meandrů a zátočin, bruselskou hantýrkou „přírodě blízkých protipovodňových opatření“. Z celkem 316 dotačních titulů, které ke konci loňského roku evidovalo ministerstvo životního prostředí, jich do krajiny reálně zasáhla zhruba stovka. Ostatní zůstaly na papíře nebo v podobě počítačových dat, která samotná obyvatele před povodněmi neochrání. Většina z nich navíc není dokončena. Z 540 podaných žádostí je dosud finančně ukončeno pouhých šedesát.
Ne že by obce neměly o regulaci potoků a říček zájem. Protipovodňové dotace EU totiž vyžadují jen desetiprocentní spoluúčast. K evropským penězům se však radnice často ani nedostaly. Poslední výzvu k podání žádostí, které by umožnily vytvářet prevenci nejen na papíře, ale i v krajině, vypsalo ministerstvo životního prostředí (MŽP) před dvěma lety. Součástí žádosti byl mimo jiné odborný posudek z ministerstva.
A ten resort životního prostředí ne vždy stíhal udělat. Loni v létě tak MŽP prodlužovalo lhůtu pro podání žádostí o dotaci. Na začátku letošního roku potom ministerstvo upravilo tristní stav čerpání položky 1.3 účetním trikem: nevyužitých pět miliard korun v tichosti převedlo na podporu výstavby čističek odpadních vod.
Na protipovodňová opatření šel ještě jeden dotační titul označovaný v interních dokumentech jako 6.4, jinak též Optimalizace vodního režimu krajiny. Peníze z něj plynuly třeba na výstavbu nádrží, obnovu a odbahnění rybníků nebo oživování slepých ramen řek. Bilance této podpory, o niž žádali i soukromí majitelé vodních ploch, je mnohem radostnější. Z vyčleněných 6,7 miliardy korun byla polovina již proplacena; projekty za 2,8 miliardy korun jsou pak definitivně uzavřené i po účetní stránce.
