Co je to překážka v práci
Překážkou v práci se rozumí situace, kdy vlivem nastalých zvláštních skutečností zaměstnanec nemůže vykonávat pracovní činnost. Tyto skutečnosti přitom buď zcela zamezují, omezují nebo výrazně ztěžují výkon práce. Problematiku překážek v práci upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který zároveň rozlišuje druhy těchto překážek a podmínky týkající se poskytnutí náhrady mzdy za dobu, kdy nebylo možné vykonávat sjednanou pracovní činnost.
Nastane-li určitá překážka v práci, znamená to, že zaměstnanec nemůže pracovat, přestože původně měl. Zaměstnavatel má povinnosti mu v takovém případě neodpracované hodiny omluvit. Překážky v práci mohou mít přitom vliv také na některé záležitosti týkající se pracovního poměru, jako je prodloužení zkušební doby, vznik ochranné doby, která zaměstnavatele určitým způsobem omezuje v jednostranném rozvázání pracovního poměru, nebo vznik nároku na náhradu mzdy či platu.
Typy překážek v práci
Na základě toho, na čí straně překážka v práci vznikla, rozlišuje zákoník práce dva druhy těchto překážek, kterými jsou překážky na straně zaměstnance a překážky na straně zaměstnavatele. V praxi se zaměstnanec obvykle častěji setká s překážkou na své straně, neboť ji způsobují poměrně běžné životní situace. Ty pak zákon dále ještě rozděluje do dvou skupin, a to na důležité osobní překážky a překážky z důvodu obecného zájmu.
Mezi důležité osobní překážky na straně zaměstnance patří především:
- dočasná pracovní neschopnost,
- nařízená karanténa,
- ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiné fyzické osoby,
- poskytování dlouhodobé péče,
- mateřská dovolená,
- rodičovská dovolená,
- jiné důležité osobní překážky v práci.
Zaměstnavatel má povinnost omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci ve všech výše uvedených případech. Při dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karanténě náleží zaměstnanci prvních 14 dnů nemoci náhrada mzdy od zaměstnavatele, která činí 60 procent redukovaného průměrného výdělku pracovníka.
Mateřská dovolená pak náleží výhradně zaměstnankyni (tedy ženě) a trvá 28 týdnů v případě narození jednoho potomka nebo 37 týdnů u dvou a více dětí. Další překážkou na straně zaměstnance je pak rodičovská dovolená, jež trvá až do tří let věku dítěte a kterou může čerpat jak matka, tak otec dítěte, nebo dokonce oba dva současně.
Jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance představují situace uvedené v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., jako je například doprovod rodinného příslušníka k lékaři a podobně. Pro všechny výše uvedené případy platí, že je pracovník musí svému zaměstnavateli bez zbytečného odkladu oznámit.
Jak bylo zmíněno výše, další skupinou překážek na straně zaměstnance jsou překážky z důvodu obecného zájmu, kam se řadí následující situace:
- výkon veřejné funkce,
- výkon občanské povinnosti,
- jiné úkony v obecném zájmu (například darování krve),
- pracovní volno související s brannou povinností,
- školení a jiné formy studia nebo přípravy.
Co patří mezi překážky v práci na straně zaměstnavatele
Překážkami v práci na straně zaměstnavatele se blíže zabývá ustanovení § 207 až 210 zákoníku práce. Jedná se o situace, na základě kterých musí být přerušena pracovní činnost zaměstnance, avšak pracovník není v daném případě původcem této překážky. Někdy se navíc nejedná ani o chybu zaměstnavatele, nýbrž o nečekaný zásah přírody. Překážky na straně zaměstnavatele jsou tak zákonem definovány jako níže uvedené situace:
- prostoj,
- přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
- přerušení práce způsobené živelní událostí,
- jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele.
Jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele představují stav, kdy zaměstnanec nemohl vykonávat pracovní činnost z jiného důvodu, než je prostoj nebo přerušení práce způsobené povětrnostními vlivy či živelními událostmi. Může jít například o případ, kdy výrazně klesla poptávka po službách, jež zaměstnavatel nabízí, a ten tím pádem nemá zrovna pro svého zaměstnance žádnou práci.
Překážka na straně zaměstnavatele a náhrada mzdy
Za dobu, po kterou zaměstnanec nemohl z důvodu překážek v práci ze strany zaměstnavatele vykonávat sjednanou pracovní činnost, náleží dotyčnému pracovníkovi náhrada mzdy. Její výše se odvíjí od druhu dané překážky. Sazba náhrady mzdy dosahuje v těchto případech 60 až 100 procent průměrného výdělku dotyčného zaměstnance.
Náhrada mzdy ve výši 60 procent průměrného výdělku náleží zaměstnanci ve chvíli, kdy došlo k přerušení práce vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek nebo kvůli živelní události. Náhrada mzdy je však poskytnuta pouze za předpokladu, že dotyčný zaměstnanec nebyl převeden na jinou činnost. Pokud by tomu tak bylo, náleží mu standardně sjednaná mzda.
Pokud nastaly překážky v práci na straně zaměstnavatele z důvodu prostoje a pracovník nebyl převeden na jinou činnost, má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši 80 procent jeho průměrného výdělku. Prostoj přitom představuje situaci, kdy došlo k určité poruše stroje nebo zařízení potřebného pro výkon dané činnosti, byla přerušena dodávka surovin či pohonných hmot nebo nastaly jiné provozní příčiny, kvůli kterým není možné dále vykonávat práci.
Nastane-li překážka v práci, která nemá charakter prostoje ani povětrnostních vlivů nebo živelní pohromy, může zaměstnanec dostat od zaměstnavatele náhradu mzdy v plné výši jeho průměrného výdělku. Jedná se o všechny ostatní situace, kromě výše uvedených. Jelikož taková překážka může mít různou povahu a příčinu, zákoník práce neuvádí konkrétní příklady.
Částečná nezaměstnanost
Mezi další překážky v práci na straně zaměstnavatele patří mimo jiné situace, kdy zaměstnavatel není schopen kvůli nízké poptávce po jeho službách či produktu přidělovat zaměstnanci práci dle sjednaného pracovněprávního vztahu. V takovém případě se hovoří o takzvané částečné nezaměstnanosti a zaměstnanci v této situaci také náleží náhrada mzdy.
Pokud dojde v důsledku překážky v práci na straně zaměstnavatele k částečné nezaměstnanosti pracovníka, může se zaměstnavatel dohodnout s odborovou organizací na poskytnutí náhrady mzdy ve výši alespoň 60 procent průměrného výdělku zaměstnance. Není-li odborová organizace zřízena, má zaměstnavatel právo snížit výši náhrady mzdy sám.
Překážka na straně zaměstnavatele a zkušební doba
Důležité je také zmínit, že překážka v práci ovlivní mimo jiné i délku trvání zkušební doby u nových zaměstnanců. Ta je prodloužena o tolik dní, kolik trvaly celodenní překážky v práci, a to bez ohledu na to, zda se jedná o překážku na straně zaměstnavatele, nebo jde o překážku na straně zaměstnance. Ačkoliv ze zákona nesmí být zkušební doba dodatečně prodlužována, v tomto případě probíhá její prodloužení v souladu s ustanovením § 35 odst. 4 zákoníku práce.
