Firma z České republiky kraluje středoevropskému regionu
Ještě v roce 1992 valná hromada firmy Moravia Translations rozhodovala, zda pro překládání nakoupí pár osobních počítačů. Dnes je brněnský podnik nejúspěšnější společností v překládání softwarů v celé střední a východní Evropě a operuje v síti největších počítačových gigantů. Stále významnější část zisků společností, jako Microsoft, Oracle nebo Sun Microsystems, pramení z neanglických verzí počítačových programů. Právě na ně se zaměřila Moravia Translations.
Nyní je celosvětový objem lokalizačního trhu odhadován na půldruhé miliardy dolarů ročně. Trh pro překládání softwarů do národních jazyků dynamicky roste, meziročně o třicet procent. V tomto novém perspektivním byznysu je brněnská firma Moravia Translations zdaleka nejúspěšnější v celém regionu střední a východní Evropy. Otevřela své pobočky v Maďarsku, Polsku a na Slovensku a její obrat 202 milionů korun (v roce 1999) převyšuje obrat jednotlivých největších konkurentů v regionu minimálně pětkrát. „Když jsme zvládli proces lokalizace do češtiny, spokojení zákazníci se začali ptát, jestli nejsme schopni převádět software i do jiných národních jazyků ve střední a východní Evropě, říká její výkonná ředitelka Kateřina Forstingerová. Firma se proto začala orientovat i na projektový management, a tak nyní navíc například dohlíží i na lokalizaci do rumunštiny. Office 2000 pro Microsoft převádí brněnská firma do pěti jazyků. O jejím významném postavení v oboru svědčí i oznámení společnosti Microsoft, že ze všech dodavatelů považuje do budoucna za rozhodující partnery při překládání svých produktů do národních jazyků pouze čtyři firmy: Berlitz, Bowne, L&H Mendez a Moravia Translations.
Rodinná firma.
Společnost Moravia Translations vznikla v roce 1990 jako družstvo překladatelů a o rok později ho jeho členové transformovali na akciovou společnost. „Většina akcionářů chtěla maximalizovat dividendy. My jsme naopak chtěli investovat do rozvoje firmy. Proto jsme od ostatních jejich podíly postupně vykupovali. A tak je Moravia Translations již několik let rodinnou firmou, ve které mají Forstingerovi majoritu, vzpomíná na začátky předseda představenstva Rudolf Forstinger. Společně se ženou Evou, která zastává pozici generální ředitelky, rozjeli úspěšnou překladatelskou a tlumočnickou firmu. V roce 1993 ale do ní aktivně vstupuje druhá generace a mění její profil. „Zájem o překlady postupně upadal a my jsme se začali orientovat na lokalizaci softwaru, a tak v rámci našeho obratu podíl překladů klesl z původních sta na dnešní pouhé jedno a půl procenta, říká výkonná ředitelka Kateřina Forstingerová, dcera zakladatelů. S ideou přišel její manžel Arturo Quintero. „V informačních technologiích jsem viděl budoucnost. Nejenže jsme přesunuli předmět podnikání do lokalizace softwaru, ale od začátku jsme sami nové technologie intenzivně využívali. Jakmile se v České republice objevil internet, snažili jsme se získat připojení. Jako jedna z prvních firem v republice jsme měli vlastní domovskou stránku na webu. V překladatelské práci jsme hodně investovali do informačních technologií. Koupili jsme program pro týmové překládání Translations Memory od Tradosu, říká manažer Arturo Quintero.
Princip Translations Memory je jednoduchý: překladatelská firma buduje vlastní databázi přeložených vět, a pokud se v novém textu objeví již dříve přeložená věta nebo věta hodně podobná, tak ji překladatel znovu nepřekládá, ale jen automaticky překopíruje. To umožňuje překládat rychleji a levněji, navíc - výsledný překlad je mnohem homogennější než běžný výsledek práce týmu překladatelů. Moravia Translations byla první firmou ve východní Evropě, která si Trados zakoupila.
Jak se změnilo zaměření firmy a její výkonné vedení, změnili se i zaměstnanci. „Původně jsme najímali téměř výhradně vystudované lingvisty, nyní je již poměr dva ku jedné ve prospěch vystudovaných techniků. Tým překladatelů se také výrazně omladil, neboť starší chtěli pracovat sami doma, odmítali týmovou práci a společně vytvářený glosář, říká Kateřina Forstingerová.
Klienti zvučných jmen.
Prvním zákazníkem z počítačových firem byl Oracle. „Ještě dnes si vzpomínám, jak jsem jim posílala naši první milionovou fakturu, říká Eva Forstingerová. V roce 1995 představovala lokalizace již polovinu z dvanáctimilionového obratu firmy. V roce 1996 získala Moravia Translations zakázku od Microsoftu a poté následovala řada dalších počítačových gigantů. Dnes lokalizují navíc produkty firem Corel, Hewlett Packard, Lotus, Novel, Xerox, Sun Microsystems či Symantec. Spolupráce s takovými společnostmi přináší v České republice zřetelnou konkurenční výhodu - naprostá většina jejích příjmů teče ze zahraničí, a proto podle Rudolfa Forstingera Moravia nemá žádné neplatiče.
Lotus díky webu.
Již na první pohled je zřejmé, že Moravia do nových technologií investuje velkoryse. Jen v brněnské pobočce je nataženo osmnáct kilometrů kabelů, kterými Lucent Technologies zasíťovala deset serverů a přes dvě stě padesát výkonných počítačů od firmy Dell. Na internet je připojena přes radiokomunikační systém SA 10 rychlostí 512 kbit/s a podle manažera odpovědného za podnikový informační systém a počítačovou síť Přemysla Valy je možné kapacitu přístupu na internet v případě potřeby okamžitě zvýšit až na 2 Mbit/s. Moderní technologie (elektronické zabezpečení, systém videokamer, karetní vstupy) hlídají i přístup do budovy. „Máme podepsány velmi přísné dohody, pokud jde o utajení, a tak je potřeba lokalizovaný software a dokumentaci k němu co nejlépe zabezpečit, říká Quintero. Společnost si se svými zákazníky vyměňuje většinu dat a materiálů po internetu, ale pouze v zašifrované podobě a přes bezpečné servery. Držení kroku s pádící moderní technologií se Moravii již mnohokrát vyplatilo. „Konkrétně u Lotusu nám přítomnost na webu přinesla celou zakázku. Lotus nejprve obešel pražské firmy a nakonec našel na internetu homepage Moravie Translations. Kdybychom nebyli na webu, možná by se o nás Lotus nikdy nedozvěděl, říká Arturo Quintero. Nebo třeba Oracle si Moravii vybral prý proto, že jako jediná používala software překladatelské paměti.
Zaměstnanci pod dozorem.
Karetní vstupy do objektu a jednotlivých místností vedou přesnou evidenci toho, kdo je v budově a kde, a tím i detailní přehled docházky zaměstnanců. Na zaměstnance ale vedení vidí dobře i jinak. Překladatelský software od Tradosu totiž uchovává veškeré informace o tom, kterou větu kdo a kdy přeložil a kdo na ní dělal korekturu. Manažeři jednotlivých projektů tak mají stále přehled, jak kdo pracuje, a v případě jakýchkoli chyb v překladu nemůže být sporu o tom, kdo nese odpovědnost. V porovnání s tím byl Orwellův Velký bratr nýmand a hadr na podlahu.
Komerční banku mozky nezajímají.
Historie Moravie Translations nabízí i zajímavý pohled na léta ekonomické transformace a chování českých bank v té době. Každý den se objevují nové příklady, jak špatně velké české banky, především Česká spořitelna a Komerční banka, půjčovaly peníze. Úvěry dávaly firmám, které je nyní z nejrůznějších důvodů nesplácejí. Druhou stranou (a méně často zmiňovanou) této mince je, že jiným firmám úvěry nedávaly. Eva Forstingerová vzpomínala, jak arogantně s nimi v českých bankách jednali. „Když zjistili, že jsme malá firma a že nemáme ani vlastní nemovitost, naše hospodářské výsledky a dynamika rozvoje je už vůbec nezajímaly. Lidé z Komerční banky se nám vysloveně vysmáli a vůbec neměli zájem ani zjistit, co je to za obor ta lokalizace. Nakonec nás zachránily leasingové firmy, ovšem za cenu lichvářských úroků. Nyní jsme velmi spokojenými klienty Raiffeisen banky. A od Komerční banky jsme odkoupili tento čtyřpodlažní dům v centru Brna, vypráví Eva Forstingerová. Její dcera doplňuje, jak skončilo jednání právě s Komerční bankou: „Řekli: Vy máte jenom mozky a počítače. A na mozky Komerční banka nedává.
Nevypočitatelné Polsko a vypočítaví Maďaři.
Země střední Evropy bývají často předmětem nejrůznějších makroekonomických, ale třeba i institucionálních komparací. Moravia Translations, která v roce 1995 otevřela pobočku ve Štětíně v Polsku, v roce 1997 v Budapešti v Maďarsku a v roce 1998 na Slovensku, může nabídnout pohled jiný. Jak tedy vypadají kandidátské země Evropské unie - Polsko a Maďarsko ve srovnání s Českou republikou - ze zorného úhlu nejúspěšnější lokalizační firmy v regionu? „Polsko má jednoznačně největší trh, a proto je pro většinu softwarových firem nejzajímavější. Na druhou stranu je ale v Polsku ještě výrazně vyšší procento pirátských kopií než u nás. Pobočku jsme zakládali s pomocí mého spolužáka, ale přesto to nebylo úplně jednoduché. Na žádném úřadě ani v žádné advokátní kanceláři nám nebyli schopni popsat správný postup při zakládání společnosti. I úředníci nám radili, že nejlepší je postupovat stylem pokusu a omylu, říká manažer Quintero. Druhá polská nepříjemnost podle něj spočívá v odvádění daní každý měsíc. V Maďarsku čelila Moravia jiným obtížím. „Původně jsme chtěli otevřít pobočku v Pětikostelí, tedy stejně jako v České republice a v Polsku mimo hlavní město. Jenže jsme zjistili, že s výjimkou Budapešti se v Maďarsku nedá nikde otevřít kancelář s dobrým komunikačním propojením. Přístup na internet, ale i expresní doručování od DHL je všude mimo hlavní město problematické, vypočítává Quintero. Z toho potom podle něj pramení vysoké náklady na provoz pobočky v hlavním městě. Jeho slova Eva Forstingerová potvrzuje: „Nájem a náklady na zaměstnance jsou v Maďarsku výrazně vyšší než v ostatních našich kancelářích. Quintera prý ještě překvapilo, s jakou samozřejmostí si Maďaři při jednání o práci diktují platové podmínky ve stylu - polovina mzdy bude odcházet nezdaněná do kyperské banky.
