V Profitu č. 25/2007 jste psali o základních pravidlech pro udělení plné moci. Co když ale osoba, které plnou moc udělím, překročí své oprávnění? Jsem za to odpovědná přímo já, nebo ona, nebo ten, kdo jí „naletí“? Odpověď upravuje poměrně komplexně a srozumitelně občanský zákoník v paragrafu 33.
V Profitu č. 25/2007 jste psali o základních pravidlech pro udělení plné moci. Co když ale osoba, které plnou moc udělím, překročí své oprávnění? Jsem za to odpovědná přímo já, nebo ona, nebo ten, kdo jí „naletí“?
Odpověď upravuje poměrně komplexně a srozumitelně občanský zákoník v paragrafu 33. Pro přesnost jen připomínám, že zmocněncem se rozumí osoba, která má jednat na základě plné moci. Zmocnitelem je ten, kdo plnou moc udělil.
Překročil-li zmocněnec své oprávnění vyplývající z plné moci, je zmocnitel vázán, jen pokud toto překročení schválil. Neoznámí-li však zmocnitel osobě, se kterou zmocněnec jednal, svůj nesouhlas bez zbytečného odkladu po tom, co se o překročení oprávnění dozvěděl, platí, že překročení schválil.
Překročil-li zmocněnec při jednání své oprávnění jednat za zmocnitele nebo jedná-li někdo za jiného bez plné moci, je z tohoto jednání zavázán sám, ledaže ten, za koho bylo jednáno, právní úkon dodatečně bez zbytečného odkladu schválí. Neschválí-li zmocnitel překročení plné moci nebo jednání bez plné moci, může osoba, se kterou bylo jednáno, na zmocněnci požadovat buď splnění závazku, nebo náhradu škody způsobenou jeho jednáním.
Pravidlo uvedené v předchozím odstavci však neplatí, jestliže osoba, se kterou zmocněnec jednal, o nedostatku plné moci věděla.
