O designu Škody Roomster se již popsaly tuny papíru. Někdo ho zatracuje, jinému se líbí. Jenže u automobilu tohoto typu je nejdůležitější, kolik toho uveze a jak je přitom pohodlný a bezpečný.
Roomster jsem měl možnost prověřit v centru výuky bezpečné jízdy na mosteckém polygonu, na němž se rychle projeví sebemenší nedostatky na podvozku, brzdách i řízení. Výsledek testu byl ohromující. Roomster náležitě brzdí, mrská sebou do ledem pokryté zatáčky, vyhýbá se překážkám. To vše s elegancí, které nedosahují ani o dvě až tři třídy dražší a vybavenější sedany.
Losí test, tedy úhybný manévr a objetí překážky v rychlosti kolem sedmdesáti kilometrů za hodinu, zvládlo stejně dobře jako roomster pouze Subaru Legacy. Plejáda ostatních vozů končila už o pět kilometrů za hodinu dříve. Jezdilo se s vypnutým stabilizačním systémem a těžké a velké vozy s velkými převisy logicky ztrácely. Konstrukce roomstru naopak spočívá v umístění kol do rohů karoserie. Snaha o co největší prostor uvnitř má efekt i ve skvělé ovladatelnosti vozu.
Roomster exceloval i na trhací lavici, která vyvolá prudkým ujetím pod zadními koly vozu smyk za jízdy. Jediný povel volantu řešil krizovou situaci, u níž je u průměrného automobilu nutné citlivě dávkovat jak otočení, tak i následnou protiakci a předejití právě kontrasmyku. Vrcholem byla namrzlá zatáčka, projížděná z kopce dolů. Zde se dá prakticky vyloučit řidičův um, protože správně se projíždí ve vyšlápnuté spojce a konstantně natočeném volantu. Legacy mělo sedmdesátiprocentní úspěšnost, další vozy na tom byly ještě podstatně hůře, ale roomster trať opustil jednou z deseti pokusů.
Aby však nevznikla mýlka, roomster není sportovní vůz. Auto má poměrně slabé motory, testovaná stokoňová šestnáctka by v plném obsazení a nákladu auto rozjela na rychlost sto kilometrů v hodině tak za dvacet minut, aerodynamika letící cihly také sportovním výkonům nepřidá. Co se ovšem počítá u vozu této kategorie, je obratnost v nízkých rychlostech, jistota podvozku a přesné řízení, dobrý výhled na všechny strany a na čtyřmetrové auto úžasný vnitřní prostor.
Ohledně motorů stojí za zmínku tříválcová turbodieselová čtrnáctka. Přestože konkurence od tříválcových motorů pomalu upouští, VW se svých zaběhnutých kusů pevně drží a dělá dobře. Tento diesel je pro auta typu roomstru naprosto ideální. Roomster je sice rodinný automobil, ale jako daleko častější lze očekávat jeho využití živnostníky v modifikaci N1. Bude se tedy nejčastěji pohybovat ve městě při krátkých jízdách a jen sem tam zamíří na dálnici. Malý diesel je pro takové použití skvělý. Spotřeba ve městě je na úrovni pěkných šesti až sedmi litrů nafty na sto kilometrů, motor má 75 koní, což v kombinaci s dobrým točivým momentem na pohodlnou jízdu stačí. Motor je i docela dobře odhlučněný. Šestnáctistovka je ale zřejmě řešení nevhodné. Spotřeba se pohybuje kolem deseti litrů, kultivovanost běhu v nízkých otáčkách je špatná. Tento motor je vhodnější spíše pro cestování mimo město.
Interiér automobilu je po německu strohý, ale ergonomicky a účelně zpracovaný. Použité materiály a rozložení ovládacích prvků jsou koncernovou klasikou. Variabilita nevybočuje z normy ostatních víceúčelových vozů. Roomster sice není už vzhledem k velikosti takové lego jako třeba Kia Carnival nebo Volkswagen Sharan, sedačky v zadní řadě ale umí natvarovat dle potřeby.
Ve srovnání s podobně velkými vozy je škodovácký roomster cenově zajímavý, v porovnání s o něco větším touranem je výhodnější až o stovky tisíc korun. O oblibě vozu svědčí i statistiky prodeje. Roomster uvedla Škoda na trh v polovině minulého roku a během pár měsíců se stal nejprodávanějším víceúčelovým vozem.
klady
užitná hodnota
jízdní vlastnosti
kvalita zpracování
zápory
většina motorů v nabídce je slabá
tabulka
Škoda Roomster
Motor přeplňovaný vznětový tříválec TDI
Objem 1422ccm
Maximální výkon 59 kw 4000 ot./min
Převodovka pětistupňová manuální
Nejvyšší rychlost 165
Zrychlení 14,7
Průměrná spotřeba 6,5/4,4/5,2
Základní cena 445 000 Kč
