Rozpočtové škrty sice omezují výdaje v celé Evropě, málokdo by ovšem čekal, že k bolestivým fiskálním krokům přistoupí také byrokraté v Bruselu. O něčem jiném však vypovídá nový unijní rozpočet na roky 2014 až 2020, který Evropská komise navrhla minulý týden. Ten je střízlivější hned v několika ohledech. Především je celkově nižší o 50 miliard eur ve srovnání s předchozím obdobím. Překvapivě nejdrastičtěji přitom omezuje výdaje na zemědělství (281 miliard ve srovnání s předchozími 330 miliardami), přičemž komise už několikrát upozornila, že bude spravedlivější vůči novým zemím (tedy i k Česku), a především k menším farmářům.
Společná unijní politika se místo toho více soustředí na ekologii, vzdělání a především na dopravu, v jejímž rámci vznikne nový fond s prostředky 50 miliard eur (zhruba 1,2 bilionu korun) na stavbu dálnic či energetických sítí. Komise také slíbila omezení počtu svých zaměstnanců o pět procent. Zbylým prodlouží pracovní týden z 37,5 na 40 hodin týdně a zároveň jim zvýší věk odchodu do důchodu o dva roky (tedy v 65 letech).
