Státní podíl může vynést více než šedesát miliard korun
Zpráva o úspěšné privatizaci na začátek: Po dlouhých jednání vláda zvolila kombinovanou metodu. Na burzu poslala třináct procent společnosti, ještě před transakci navýšil minoritní akcionář svůj podíl ve firmě z 35 na 51 procent a podíl státu tím klesl na 34 z původních 65 procent. Měřeno násobkem ročního zisku (EV/EBITDA), zaplatil zájemce o majoritu za akcii 7,7násobek ročního zisku. IPO trh ocenil na 5,9násobkem, poptávka trhu přitom převýšila nabídku jedenadvacetkrát! Aktuálně se firma obchoduje na burze za 7,5násobek ročního zisku. Privatizace se bohužel neuskutečnila v Česku. Osoby a obsazení jsou následující: Marocký Telekom - operátor pevných i mobilních linek, v roli majoritního vlastníka se představila společnost Vivendi, úspěšný úpis se uskutečnil v polovině prosince minulého roku na pařížské burze.
Reálných pět set korun za akcii.
Z tohoto příkladu stejně jako z privatizace Telekom Austria na počátku prosince vyplývá jeden závěr: 60 miliard korun (365 korun za akcii), které vláda očekává za svých 51 procent akcií Českého Telecomu (ČTc), je hodně konzervativní odhad. Analýzy Deutsche Bank, JP Morgan, Merill Lynch a Citigroup, které má týdeník EURO k dispozici, pracují s odhady ceny daleko vyššími. „Tržní hodnota firmy se pohybuje okolo 450 korun za akcii, to odpovídá poměru EV/EBITDA 5,5,“ tvrdí prakticky jednohlasně.
Připočteme-li fakt, že do boje o Český Telecom se z řad investorů z oboru zřejmě zapojí kromě již potvrzených TDC a Swisscomu také Telefónica, Vodafone a Belgacom, může se vláda po rozlepení obálek dočkat příjemného překvapení. Nabízená cena převýší očekávání. „Myslím, že zvlášť TDC může překvapit nabídkou pohybující se okolo 500 korun za akcii. Hodnota státního podílu by se tím vyhoupla na více než osmdesát miliard korun,“ prognózuje jeden z tuzemských analytiků, který si nepřeje být jmenován proto, že jeho firma do této story investovala dost peněz. „Domnívám se, že souboj se odehraje mezi strategickými investory, pro které je účast na privatizaci Českého Telecomu atraktivní příležitostí pro expanzi,“ dodává.
TDC je na startu v horší pozici než Swisscom. Švýcarský operátor je favoritem soutěže a v podstatě i příčinou toho, že vláda v prosinci v rozporu s doporučeními privatizační komise rozhodla zkusit nabídnout firmu konsorciím investorů z oboru a finančním investorům. TDC naproti tomu tíží špatná image z minulosti. Firma se nezachovala zrovna férově k minoritním akcionářům jí vlastněných Českých radiokomunikací, figurovala také u nepodařeného pokusu o privatizaci ČTc z počátku století. Aby kompenzovala svou špatnou image a stát měl vůli se s ní bavit, musí nabídnout výrazně více peněz než konkurenční konsorcia.
Nemohou si dovolit chybět.
Pro Swisscom i TDC je potenciální akvizice důležitá. Obě firmy patří k menším evropským operátorům a mají pocit, že propásnou konsolidaci evropského telekomunikačního trhu. Případná akvizice Českého Telecomu by výrazně zvýšila ukazatel volného cash flow na akcii obou firem. Swisscomu o dvacet procent, TDC dokonce o devadesát procent. Pro Swisscom nepředstavuje financování koupě Českého Telecomu problém, neboť má na účtech dostatek peněz připravených na nezdařenou akvizici Austria Telekomu. TDC hotovost nemá a kvůli vysokému zadlužení firmy je prakticky jedinou schůdnou cestou upsání nových akcií. Tuto cestu financování ostatně již před koncem roku 2004 potvrdil ředitel TDC Henning Dyremose. „Dává nám to prostor pracovat na velkých projektech, jako je například koupě Českého Telecomu, bez partnera,“ citovala 28. prosince agentura Bloomberg Dyremoseho. Analýza investiční banky JP Morgan z prosince minulého roku proto dává větší šance právě Swisscomu. Operuje s tím, že stát prodá akcie s prémií a za jednu získá téměř 450 korun. „Koupě Českého Telecomu může Swisscomu zvýšit ukazatel volného cash flow o 20 procent a jeho bilanci nijak neohrozí. „Při ceně 448 korun za akcii zůstane poměr zadlužení vůči hrubému zisku (Net Debt to EBIDTA) na úrovni 1,2. Kdyby Swisscom vyplatil za akcii 484 korun, zvýší se ukazatel pouze na 1,3. Firma se dokonce může zadlužit až na úroveň dvojnásobku ukazatele a stále zůstane její bilance zdravá,“ uvádí JP Morgan.
Skeptičtí tuzemci.
Vyšší cenu, než o které se donedávna mluvilo, začínají očekávat i tuzemští obchodníci. A to včetně těch, kteří ještě před pár týdny tvrdili, že přímý prodej nemá kvůli nezájmu investorů z oboru šanci na dosažení dobré ceny a preferovali prodej přes kapitálový trh. Wood & Company zvýšil 21. ledna odhad tržní ceny firmy na 498 korun, do konce roku 2005 očekává tento významný obchodník s cennými papíry růst ceny na burze na 423 korun. „Předpokládáme, že zájemce nabídne deseti až patnáctiprocentní prémii za majoritu oproti vážené ceně firmy na burze za poslední půlrok,“ řekl týdeníku EURO analytik Tibor Bokor. Odhaduje, že nabídky zájemců na získání státního podílu v ČTc se budou pohybovat okolo 400 korun za akcii. To odpovídá ceně 65,8 miliardy za celý balík 51 procent. „Očekávám, že investoři z oboru nabídnou cenu okolo 350 korun za akcii. Jako strop nabídek vidím 400 korun. Kdyby někdo nabídl výrazně více byl bych překvapen, Snad jen Vodafone… ,“ odhaduje Tomáš Gatěk z Patria Finance.
Peníze pro Topolánka.
Vypadá to, že cena nakonec stát uspokojí, peníze si pravděpodobně užije až příští vláda, vzniklá po volbách na jaře 2006. I lidé, kteří jsou nyní transakci velmi blízko, připouštějí, že ukončení transakce na konci března je nereálné a odhadují termín podpisu kupní smlouvy na léto letošního roku. Skeptici hovoří o ještě vzdálenějších termínech a argumentují příkladem společnosti Unipetrol, za kterou stát nedostal peníze ani sedm měsíců po podpisu kupní smlouvy s PKN Orlen. Stále se totiž čeká na vyjádření antimonopolního úřadu k transakci.
